Muž odnikud

Moji šikmookí obľúbenci ma opäť poctili najvyššou kvalitou. Keď sa chytí scenára niekto, kto má väčší zmysel pre príbeh, ako len bezhlavé strieľanie zo samopalu, keď sa samotný casting vydarí viac ako na podaktorých Miss, keď akčnosť scén okato neprekročí reálnosť situácie (bude zrejme lepšie podobné scény "nepitvať", lebo predsa len - jedna na 100??), potom z toho zíde počin, pri ktorom sa divák nijak nenudí, užíva si ho, doslovne fandí hlavnému hrdinovi aby naplnil svoje ciele. Napriek tomu, že sa skutočne jedná o vysokú kvalitu prevedenia, scenár či herecké výkony, čakal som v skorší nástup k vybavovaniu si účtov, či v samom závere väčší nárez pri zosnovaní pomsty. Každopádne, výborný thriller na milióntu variantu: "oko za oko, zub za zub" (17.05.2016)

Šikmooký taťka Neeson likviduje virus hepatitidy mezi obchodníky se žlutým masem. Závěrečná nožovaná je ovšem baletně zvládnutá naprosto dokonale a realisticky, že jsem skoro zapomněl na ten ohyzdný korejský patos a komparz s údovitým chováním a málem tomu vrazil čtvrtý srp a kladivo! (21.03.2011)

Příběh sám o sobě je vlastně docela pitomý, ale jihokorejské filmy mají tu výhodu, že vzhledem k k jiné mentalitě lidí i filmových tvůrců, působí na nás trochu exoticky, originálně a tím pádem jsem si Ajeossi užil více než kdyby to bylo podle hollywoodské šablony. Ano, vím, že to trochu krátkozraké a kdybych měl nasledováno více podobných asijských filmů, šel bych s hodnocením asi dolů... ale nemám, takže 4*. (15.09.2011)

Léon, který přechází v Taken. Jinak řečeno zkraje vás baví moc sympatická malá holka a později moc „sympatický“ pán, který má k jejím únoscům ještě nápaditější přístup než Liam Neeson v Taken. Není to úplně čistý plný počet, ale film je to parádní. Explcicitní krvavé scény si skvěle vychutnáte, akce se střídá s dramatem a napětím, a to mi ke spokojenosti stačio. # [viděno: monitor, 5.1] # příběh ***** | hudba *** | humor – | akce *** | napětí ** | pustil bych si znovu **** (24.01.2014)

No, před filmem bych fakt neřekl, že takhle profárané téma mě vezme naplno. Chycen jsem byl už od chvíle, kdy desetileté děcko pronáší myšlenky o trapnosti, kolem dvacáté minuty. Trochu moc moudré na její věk, nicméně... jo. No a když se pak začalo dít nahánění zlosynů, radoval jsem se, že se naštěstí úpadek korejské filmařiny nekoná. Právě díky ní se totiž podání tohoto, jak píšu, profáraného tématu, liší od tuctovek... (04.01.2012)