Kód Enigmy

Taková dámská verze Valkýrie. Méně dramatický a pomalejší film, přesto však přehlednější a uchopitelnější než třeba Čistá duše. Cumberbatch neskutečně válí a scénáristické hrátky jsou briskní, trefné a zajímavé. Patetické a sklouzávající k sentimentu je to jen ve chvíli, když si pustí pusu na špacír Keira. (12.02.2015)

Skoro by se slušelo říct že se jeden z řady nudných, za účelem Oscarů, natočených filmů. Při takhle vysokém hodnocení, jsem jisté vysoké očekávání samozřejmě měl, ale že dostanu takhle sterilní podívanou jsem nečekal. Neberu filmu že pracuje s historií a divák se tedy má šanci leccos dozvědět. Herecké výkony můžu objektivně označit za spíše průměrné. Weinsteini po loňském Špinavém triku opět prokázali že nudné filmy umí vyrábět na jedničku. 60% (30.03.2015)

Alan Turing nejenže je zcela nepochybně zajímavý z lidského hlediska, ale neméně poutavý a pozoruhodný je i jeho život. Kód Enigmy si dle očekávání vybírá dvě nejdůležitější, nebo z diváckého hlediska nejatraktivnější, roviny Turingova života, což je práce v Bletchley Parku /středobod snímku/ a následné popotahování kvůli homosexuální orientaci, a přidává vyprávění z Turingova mládí. Snímek těží zejména z Turingovi relativní neznámosti. U životopisných snímků si divák většinou všímá hlavní postavy, sleduje herce, nakolik se reálně podobá filmovému předobrazu, jak se snímek popere s pikantními detaily, zabojuje s předvídatelností apod. U Turinga to není tak jednoduché. Na jedné straně můžeme skládat poctu Benedictu Cumberbatchovi, na druhé straně si můžeme klást otázku, zda byl Turing opravdu „jen“ koktajícím Holmesem, determinovaným sociální neobratností a homosexuální orientací. Jsou totiž v rámci filmové fikce opravdu tato postava a její ztvárnění něčím výjimečné? Z hlediska vyprávění, se do jisté míry jedná o klasický oscarový prefabrikát, pokud lze podobný výraz užívat. Retrospektivní vyprávění ze školy, a současné z policejní cely jsou sledovány nezaujatým okem, zatímco linie z Bletchley Parku je vyprávěna samotným Turingem. Nicméně všechny tři části snímku jsou zcela upnuty k Turingovi, a jeho vnímání situací je hlavním hnacím motorem. Divácky nejzajímavější část o boji s kódem německého šifrovacího přístroje je ve své podstatě obvyklá. Po většinu stopáže se zdá problém neřešitelný, atmosféra se snaží být stísněná a bezmocná, a k rozuzlení zápletky dochází až díky zásahu náhody, kdy se snímek postupně posune k euforickým scénám a jakoby se rozevírá. Jako divák jsem necítil potřebu postavám nějak fandit, s jejich peripetiemi se jakýmkoliv způsobem ztotožňovat či kteroukoliv část děje prožívat. (10.01.2015)

Ať se na mě nikdo nezlobí, ale tenhle flák má tolik kvality, že ji býval mohl celé ty dvě hodinky rozhazovat po Lucerně a ještě by mu zbylo ke snídani. O Mortenu Tyldumovi jsem toho do předvčerejška věděl ještě méně než o čínském pravopisu, jako on mně bych si přál umět se představovat každé nové dívce. Vyprávět vám o hereckých výkonech je ještě zbytečnější než házet kostky cukru do kakaa, tady si musel přijít na své každý, kdo aspoň občas mrknul na plátno. Co bych ale já osobně chtěl vyzdvihnout nad ostatní, je humor. Namontovat vtip do rekonstrukce boje s nacistickým hnojem, udělat z té doby místy až idylku, ale přesto zachovat děsivou přítomnost zla, to chce podle mě talent, jaký by nenašel ani Rytmus s Dejdarem. (29.01.2015)

Jak to řekl Churchill? Na poli lidských konfliktů nikdy nevděčilo tolik za tak mnoho takové hrstce a myslím tím hrstku menší, než je počet příslušníků RAF? Interesantní téma, které devalvuje akademikům příliš se podbízející zpracování. The Imitation Game si zasloužilo méně ryze mainstreamové dramatizace (viz. heuréka scéna prolomení kódu) a více věcné neokázalosti ala produkce BBC, nicméně chápu, že ta ztráta divácké univerzálnosti by se Tyldumovi špatně vysvětlovala.. Trochu mě překvapilo, že Cumberbatch, vyžívající se v rolích asociálních, někdy i šupinatých hlavounů, kteří kolem sebe dští oheň a arogantní síru, tak úplně na place nedominoval a trio Goode, Dance a Strong, představující herecky ne tak vděčné „normální lidi“, se nenechalo ani na moment zastínit.. (19.02.2015)