Čarodejník z krajiny Oz

Nemůžu uvěřit, že je to přes 70 let starý film. Vizuálně je to geniálně nádherné a nechápu, jak mohli Američani natočit ve studiu takovouhle nádheru, protože většina českých studiových pohádek mi přijde tragická, na výjimky. Ovšem nejen vizuál, i výkony, písně a scénář jsou jednoduše brilantní a vůbec by mě nenapadlo, že by mě tohle tak moc nadchlo. (26.11.2015)

Muzikálovou adaptaci pohádky amerického spisovatele L. Franka Bauma lze v mnoha ohledech srovnat s českou "Pyšnou princeznou" (1952). Oba snímky ve své zemi platí za nehynoucí klasiku, přičemž jejich chytlavé dialogy a písně přešly z filmového plátna do každodenního života. Zároveň však kvality filmů kalí obsažené ideologické významy a fakt, že většina chvály pochází především z nostalgického uctívání snímků a nezakládá se na reálných kvalitách. O mnohé prvky očesaný příběh Dorotky zde slouží jako pouhá kostra pro rozverná muzikálová čísla a scénky založené na komickém pitvoření. Hlavní odlišnost však spočívá v tom, že zatímco v knize Dorotka dobrodružství v zemi Oz reálně prožívá, v klasickém filmu představují pouhý sen. Tento posun souvisí s obludně konzervativní ideologií filmu, která s americkým úsměvem divákům vštěpuje buranský postoj vůči všemu, co leží za hranicí jejich zápraží. (16.10.2010)

Netuším, kdy přesně se tenhle kousek dostal k nám, ale předpokládám, že jakmile se tak stalo, zdaleka nejen ti nejmenší vší tou barevností a rozjuchaností nespali několik dní. Snad všem dobře známý příběh o začarované zemi, kam odnese tehdy sedmnáctiletou (ve filmu hraje samozřejmě mladší) Judy Garland vichřice, pozná spoustu přátel, zvítězí nad zlou čarodějnicí a hlavně přes noc z ní udělá hollywoodskou hvězdu. Samozřejmě i díky kouzelnému Somewhere Over the Rainbow.. (15.06.2013)

Klasika všech klasik, aneb film, který buďto můžete obdivovat za skvělou technickou stránku a hezký, čistý, chvílemi až infantilní příběh, anebo se mu vysmějete nejen proto, že lev vypadá, jakoby se váš strejda navléknul do nepovedeného narozeninového kostýmu a k tomu se pořádně zhulákal. Prostě je tu pro každého něco, já jsem si pobral spravedlivě od všeho trochu. 6/10 (03.11.2014)

Čaroděj ze země Oz (1939) VS. Alenka v říši divů (2010): Dva srovnatelné pohádkové motivy, dva způsoby vyprávění a také dvě zcela odlišné doby vzniku filmů. Oba jsou i žánrově téměř synonymní, jen "Čaroděj" je navíc "ještě" muzikál. Oba filmy znamenaly ve své době inovaci, i když každý jinak mocnou. Mohli bychom tu vyjmenovat grafické pojetí obecně, počítačovou grafiku v "Alence" či technicolorové zpracování v "Čarodějovi", tím bychom však začali srovnávat nesrovnatelné. Filmy dnešní doby by tak podobnou optikou zákonitě musely být lepší než filmy předválečné, a filmy, které přijdou za padesát let, přinesou kvantitativně propracovanější zábavou než ty dnešní. Podívejme se však na oba příběhy pohledem filmově naivním, ohodnoťme, jak na nás působí jako celek bez nutnosti či možnosti preparovat jednotlivé složky jejich výroby. Hodnocení pak napovídá, že hudebně, obrazově, trikově a "maskově" vousatější "Čaroděj" neztratil nic ze svého kouzla, a až na výjimky dodnes nezestárl. Burtonova "Alenka" je film, který si už druhý den po zhlédnutí "moc nepamatujete". A jsou to dost možná právě masky hlavních postav, které mě tolik ovlivnily - do detailu vypiplané obličeje lva, plecháče a strašáka (toho zvláště!) proti počítačově baňatým "merunám" či nevkusným kýčovkám v "Alence", které ať se na mě tvůrci nezlobí, vypadají spíš odfláknutě než přelomově. Údajně téměř sto násobně vyšší rozpočet (hádejte pro koho..). (01.08.2010)