VOD (3)
Série(4) / Epizódy(12)
Obsahy(4)
Nové spracovanie kultového detektíva, vsadené do súčasného Londýna.
Jednotlivé časti: 1.-Štúdia v ružovom -Tam kde nie je možné vyriešiť prípad, tam nastupuje Sherlock Holmes spolu s Johnom Watsonom. Herec Benedict Cumberbatch dal postave Sherlocka Holmesa nový rozmer, za čo získal niekoľko televíznych cien. Detektív Holmes má najúžasnejšie odhaľovacie metódy. Má schopnosť analyzovať stopy tak ako nikto iný na svete.
2.-Slepý bankár -V Londýne sa začnú na najrôznejších miestach vyskytovať záhadné symboly a vraždy, ktoré Sherlocka a Watsona pivedú k čínskej zločineckej skupine zvanej Čierny lotos. Zavraždení sa vyskytujú na miestach, kam sa vrah nemal ako dostať, ani odtiaľ ako uniknúť. Okrem tejto záhady sú tu symboly ako odkazy, ktoré sa vyskytujú na miestach činu alebo v ich blízkosti. Jediná žena, ktorá by dokázala symboly rozlúštiť je nezvestná a Sherlock vie, že ju musí nájsť, aby dokázal prípad vyriešiť.
3.-Veľká hra -Sherlock sa nudí, pretože nemá žiadny zaujímavý prípad. Má pocit, že mu zahníva mozog a túži po niečom naozaj pikantnom. Ani sa však nenazdá a začnú sa diať veci. Centrom Londýna otrasie mohutný výbuch, na koľajniciach nájdu mŕtveho úradníka a Mycroft mu oznámi , že pracujú na novom raketovom obrannom systéme, no všetky tajné plány, ktoré boli uložené na fleške, sa stratili. Sherlockov mozog začína znovu pracovať na plné obrátky a jeho dedukčné schopnosti mu pomôžu vyriešiť všetky záhady.
4.-Škandál v Belgravii -John Watson píše blogy, ktorými je už v spoločnosti povestný a vďaka nim zásobuje Sherlocka prípadmi, ktoré ich živia. Sherlockovi sa všetko máli a túži po niečom výnimočnom. To sa mu splní, keď ich s Johnom pozvú do Buckinghamského paláca a v najprísnejšom utajení majú pracovať pre najvyššie postavenú osobu v štáte. Dostanú fotografiu mladej ženy, ktorá je často ústrednou postavou viacerých škandálov v spoločnosti. Má prezývku Domina a vlastní kompromitujúce fotografie, ktoré sa nesmú dostať na verejnosť...
5.-Psy baskervillské -Sherlocka navštívi mladý muž, ktorý tvrdí, že pred dvadsiatimi rokmi bol svedkom toho, ako v mokradiach pri Baskerville beštiálne roztrhal jeho otca akýsi netvor s červenými očami. A je presvedčený , že podobné monštrum zbadal predchádzajúcu noc na tom istom mieste . Sherlock pozná fámy o genetických pokusoch na zvieratách v Baskerville a preto ho prípad zaujme . Dostanú sa s Johnom do vojenskej základne a na prísne utajované pracovisko, kde sa naozaj pod rúškom vedeckých výskumov dejú čudné veci. S nasadením vlastného života sa rozhodnú záhadu vyriešiť.
6.-Reichenbašský pád -Úhlavný nepriateľ Moriarty pritvrdil a hrá sa s Shelockom nebezpečnú hru. V rovnakom čase je hlásené vlámanie do Toweru, kde sú uložené korunovačné klenoty, do trezoru Centrálnej banky a zlyháva bezpečnostný systém v najprísnejšie stráženej väznici v krajine. Všetky tri vlámania má na svedomí Moriarty a dráždi tým Sherlocka, ktorý nevie prísť na to, ako to urobil. Moriarty sa dokonca nechá chytiť a Sherlock proti nemu na súde vypovedá, no i napriek tomu Moriartyho prepustia. Sherlock čelí doteraz najväčšej záhade vo svojom živote, ktorá ho zrejme privedie do záhuby.
(oficiálny text distribútora)
Videá (36)
Recenzie (1 752)
Toto jednoducho nie je moja srdcovka. Sherlock je tu až príliš geniálny, miestami to pripomína vyložené sci-fi. Viaceré zvraty sú na prvý raz nepochopiteľné, dialógy sú až príliš rýchle, takže ich nemáte šancu postrehnúť. A nech si hovorí kto chce čo chce, Moriarty vôbec nie je diabolský a STRAŠNE ma nebavil. Lenže dvojka Cumberbatch/Freeman je proste skvelá, zbožňujem anglickú atmosféru, viaceré časti sú super a i vizuál je nenapodobiteľný - okrem krásnej anglickej pochmúrnej výpravy sa dočkáte množstva originálnych vychytávok (napr. texty SMS sa objavujú uprostred obrazu). Prvá séria nadpriemer, v druhej ma najviac bavil môj milovaný prípad psa baskervillského, tretia jemne upadla (na strane druhej mediálny magnát bol podľa mňa hrozivejší zloduch, než "akýsi" Moriarty), "retro" Ohavná nevesta bola skôr len takým hračičkovským špeciálom, ale i najslabší diel si držal vcelku vysokú úroveň. Na mňa paradoxne najviac zapôsobila štvrtá séria, ktorá bola prekvapivo osobná a Sherlock sa v nej konečne prestal správať ako arogantný šmejd a stal sa (relatívne) normálnym človekom. Presne TAKÝTO prerod tá postava potrebovala. ()
Sherlock Holmes v podání této minisérie je natolik geniální, až to není úplně uvěřitelné, přijde mi, že jeho dedukce jsou natolik nadpozemské, že působí spíše jako scenáristický konstrukt, který má zamést s bežným diváckým uvažováním a zamezit kladení dalších otázek. Nechci tím říct, že by Sherlockovy myšlenkové procesy nebyly zajímavé, právě naopak, jen mu nějak neskáču na lep. Druhý problémek spatřuji v charakterech, zatímco Sherlock je "vykradený" Dr.House, Dr. Watson je pak obětí nejen jeho, ale vlastně i samotných scenáristů, neboť "zalepuje" díry a plní úlohu podřadného sidekicka bez objasnení vlastní motivace... Atmosféra tak trošku retro Londýna je fajn, tempo poměrně svižné a řekl bych, že jde o všehovšudy chvalitebně odvedenou práci... Ze tří kriminálních případů bych vyzvednul nejvíc ten první, díky fascinující auře záporáka. PS: Další série jsou o poznání lepší, zejména S02E01 a S03E02. 8/10 ()
Nuže, Watsone, kamže se nám zakutálela pátá hvězdička? Inu, může za to obrovská propast mezi oběma vyšetřovateli, kteří jsou velezajímaví, a vyšetřovanými případy, které naproti tomu nejsou zajímavý ani trochu. Sémioticky bychom to možná trochu vznešeněji mohli říct i tak, že vyšetřování ční nad vyšetřovaným. Přesně obráceně tomu bylo tuším v Aktách X, kde se zas poněkud mdlí agenti ztráceli pod rozkošatělými paranormálními jevy. Problém vězí v žánru. Jak známo, složka Akt X je složkou nevyřešitelných případů, což objasňuje příklon seriálu k thrilleru na úkor detektivky a tedy k tomu, proč nesměřuje k odhalení neznámého padoucha, ale soustředí se na budování podmínek existence hrdinů v nějakém politickém uspořádání plném omezení. Naproti tomu Spock a Dr. Kirk, jak jsem si oba hrdiny ze Sherlocka vtipně přejmenoval, odkrývají skutečný kriminální zločin, žádný fantasma v povětří, a žánrově patří do detektivky. Třebaže ani jeden z nich není profesí detektivem - Sherlock je něco jako neoficiální konzultant, Watson armádní zdravotník -, pohlcuje je vyšetřování paradoxně více než profesionální detektivy z povolání, kteří na to mají papír, ale za rutinérský přístup a menší nadšenectví musejí zákonitě zaplatit přesunem do žánru thrilleru, kde jsou přímými svědky zločinu a ne jen jeho výsledkem v podobě vychladlých mrtvol. Asi se prostě shodneme na tom, že kdyby si měli v Menze vybrat mezi Mulderem a Sherlockem, zvolí Sherlocka. Celou tuhle neokázalost vyšetřovaného ve prospěch vyšetřování, rozuměj thrilleru ve prospěch detektivky, zdvojnásobuje přesun z viktoriánský Anglie do střízlivé a jednotvárné současnosti. Současný Londýn - stejně jako u Conana Doyla - je sice stále záhadné, divoké, nepředvídatelné a nebezpečné místo, ale tvůrci nikdy nezavedou hrdiny do nejšpinavějších a nejnebezpečnějších londýnských čtvrtí, krypt, tunelů a opiových doupat, soustředěném výtažku všech neřestí a hříchů ze všech divů světa, kde lidé, mutanti a tajemné rasy žijí beznadějně a nevázaně ve stínu Temže zanášené odpadem, jak to provedl Simmons v románu Drood s typologicky obdobnou dvojicí Dickensem a Wilkie Collinsem, který Dickensovi s pátráním po tajuplné a děsivé bytosti umrlčího zjevu z názvu knihy asistuje – v Sherlockovi žádná taková bytost není, protože vlastně nemá ani odkud vzejít. Střídmost kulis ulehčuje oběma pánům také dost výrazně práci. Jednak proto, že detektiv odečítá všechny informace z okolí (detektiv není žádný zasněný romantik, jak bychom ho snad chtěli vidět, ale normální pozitivista, jdoucí po povrchu a faktech), druhak z toho důvodu, že z příliš velkého bordelu by detektiv nic kloudného nevykoukal a spíše by se octl v nezáviděníhodné roli pixelhuntingujícího hrdiny ze starých dobrých point-and-click adventur, kde nezbývalo než zběsile posouvat myši po obrazovce za účelem nalezení nějakého hodně malého/skrytého předmětu. Snad navrhnout kompletně steampunkovej háv, ale to by bylo asi příliš drahý, a zas vyloženě hightech gadgety ozvláštňující prostředí novým pohledem si tvůrci dovolit nemohli, protože Sherlock je spíš matfyz-ák než čvut-ák, čímž míním, že onu dobovou osvíceneckou posedlost k přírodovědeckým objevům a expertízám, dnes reaktualizovanou nástupem digitálních možností v pseudovědeckých forenzních CSI fikcích, si nakonec odbývá hlavně ve své hlavě. Stejně jako divák. Čímž samozřejmě nikoho nenavádím k tomu, aby zůstal sedět s rukama v klíně a nevžil se víc do role sadou Malý chemik. () (menej) (viac)
|| Scenár: Mark Gariss, Steven Moffat, Steve Thompson / Podľa námetu: Arthur Conan Doyle | Hudba: David Arnold, Pichael Price | Produkcia: Sue Vertue, Elaine Cameron | Distribúcia: BBC | Štúdio: Hartswood Films, BBC Wales, WGBH || Veľmi podarený seriál, bez kick-boxerského Holmesa. Intelektuálna struna má najvyšší kmitočet, aký kedy bol v hlave jednej osoby. Obsadenie a zpracovanie charakterov je najlepšiou časťou celého projektu (vedľa výborných scenárov avšak nie každej epizódy - čo je škoda) vďaka Benedictovi Cumberbatchovi a Martinovi Freemanovi. Ich herecký koncert dodáva seriálu to nevšedné plus, kôli ktorému som mal chuť púšťať diel za dielom. Napísať ešte silnejší scenár pre tretiu sériu, a Ritchie na čele s Downym môžu baliť, muhehe :) ()
Když se podívám na poster a vidím tam Benedicta, který je od pohledu na ránu a vypadá vole spíš jako pedofil z Elm Street než geniální detektiv z Baker Street... tak jsem tomu rok odolával. Ale potom stačí jeden díl a vy si připadáte jak na tripu a potřebujete pořád sledovat další a když už žádný není, jste pěkně v prdeli. Proč? Protože tohle je masivní nářez toho, co jste vždycky chtěli vidět. Moderní Sherlock prostě jede! ()
Galéria (412)
Zaujímavosti (107)
- Případ Vermeerova obrazu padělaného nizozemským malířem Hanem van Meegerenem (1889-1947) je rovněž zpracován v 16. díle českého detektivního seriálu Dobrodružství kriminalistiky (od r. 1989) s názvem Paprsek. Skutečný případ talentovaného padělatele znemožnil mnohé odborníky na umění, kteří jeho podvrhy uznali za pravá Vermeerova díla. Že jsou obrazy falešné, vešlo ve známost až po letech, kdy visely v uznávaných galeriích nebo u movitých kupců. (stration)
- Stejně jako v knižních předlohách není křestní jméno paní Hudsonové (Una Stubbs) v seriálu nikdy vysloveno. (Vojtas12)
- Během příprav na roli Sherlocka si Benedict Cumberbatch přečetl všechny původní příběhy od Arthura Conana Doyla. (Weasley)
Reklama