Réžia:
Jan S. KolárScenár:
Jan S. KolárKamera:
Otto HellerHrajú:
Theodor Pištěk, Nataša Cyganková, Josef Rovenský, Rudolf Myzet, František Beranský, Josef Šváb-Malostranský, Jan W. Speerger, Karel Noll, Alois Katz-Bouny (viac)Obsahy(1)
Čtveřice společensky unavených starých mládenců se vrací automobilem z večírku. Doma usnou na kanapi a zdá se jim, že kolem nich tančí víly. Ráno si pak přátelé přísahají, že se nikdy neožení. Neuplyne však ani rok a jeden z nich, inženýr Hanč, slib poruší. Když dostane pozvánku na další mládenecký večírek, chce ji uchovat v tajnosti před manželkou Bělou. Ta si dopis s pozváním tajně přečte a začne žárlit, zvlášťě proto, že podpis zní Maria a spol. Běla jede do hotelu, kde se schůzka koná a najme si vedlejší pokoj. V noci předstírá Běla přepadení, zakryje si obličej nočním čepečkem a vběhne do pokoje, kde probíhá mládenecký večírek. Muži prohledají její pokoj, ale když útočníka nenajdou, odvedou neznámou "přepadenou" zpět. Běla si v nadšení, že jí je manžel věrný, nevšimne, že v jejich pokoji ztratila svou fotografii. Pánové se na obrázek vrhnou, ale roztrhnou jej na čtyři části. Hanč získá část, podle které pozná svou ženu. Pochopí, že vše je prozrazeno a představí Bělu svým kamarádům. Přitom jim doporučí, aby se rovněž oženili. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (4)
Netuším, zda se na chybách v úvodu filmu podepsala rychlost natáčení, ale jsou roztomilé. Hned v prvním záběru auto (se čtveřicí opilců, jak hlásá mezititulek) křižuje prázdnou ulicí zleva doprava a zpět, ale záhy se ukáže, že taxikář je zcela střízlivý. Pak jeden z aktérů pečlivě nasadí svou masku vola bábě padlé u branky do mdlob, aby ji měl v následujícím záběru opět na hlavě. Kdyby si pánové masky nesundali po celou dobu této žertovné hříčky, dal bych za pět. ()
žertovný a vtipný snímek, od začátku až do konce. Ovšem začátek filmu je srandovní nejvíce. ()
Komediální interiérová hříčka o napravení starého mládence, odehrávající se v době první republiky, paroduje staromládenecký život (včetně antifeministických výroků, které mají v daném kontextu hláškový potenciál) a nevyhnutelnost manželského svazku. Je vystavěna na propracovaném množství akce, řadě komických gagů a vizuální charakteristice bizarních hotelových zaměstnanců a hostů. Prostor jednoduché zápletky vyplňují pantomimické scény a situační humor. Komunikativnost snímku z počátku 20. let podporuje práce s choreografií pohybů herců v inscenovaných staticky nasnímaných sekvencích či zrychlení pohybu filmového pásu samotného, stejně jako kreativní práce s mezititulky. Otázkou navždy zůstane nakolik ještě zvyšoval komický efekt hudební doprovod při dobové projekci. ()
Námět silně připomínající Šamberkovo "Jedenácté přikázání" si napsal Kolár sám. Reklamy pod titulkem "Nový rekord A-B" zdůrazňovaly, že filmování začalo 23. prosince, a třebaže se o třech svátečních dnech netočilo, byl snímek dodán ve dvou kopiích již v pátek 30. prosince, což byl výkon skutečně pozoruhodný. ()