Zrodenie Planéty opíc

Výjimečný či dokonce geniální film může vzniknout v zásadě dvojí cestou: buďto autorsky, anebo kolektivně. Autorská cesta zahrnuje všechny ty věhlasné režisérské osobnosti, které ční nad ostatní jako péro z divanu, kdežto kolektivní cesta stojí na perfektně odvedené práci celého štábu. Problém této druhé cesty je v tom, že vždycky nějaká složka selže, například kamera není stoprocentní, nebo vám nezahrají dokonale herci, takže natočit výjimečný film kolektivní cestou je zhruba totéž jako hodit na deseti kostkách šestku, kdy každá kostka zahrnuje jeden prvek filmu (scénář, hudbu, kostýmy, střih, triky a postprodukční práce atp.). Pravděpodobnost je v tomhle ohledu zcela nekompromisní – šance, že se vše povede a všechny kostky ukážou šestku, je asi jedna ku šedesáti milionům, proto je vždycky tak obrovské překvapení, když se to podaří, a u tohohle filmu, kde nikdo neční nad ostatní a všichni dřou pro celek, bych se i nebál říct, že se to celkem povedlo. Vlastně je na tom postaven i samotný příběh, který nenavazuje ani tak na legendární opičí ságu, jako spíš na Howardovu Čistou duši, neboť svoji premisu staví na principu amerického matematika Johna Nashe zvanou Nashova rovnováha, čímž se tady míní spolupráce všech opic na vzpouře na úkor jednostranného egoismu. Podívejme se na samotný okamžik z Howardova filmu, kdy se Nashovi podaří přijít na svou geniální myšlenku: v okamžiku, kdy v diskusi se spolužáky o vnadách jedné studentky zazní známý výrok Adama Smithe o neviditelné ruce trhu, kdy bude nejlepšího výsledku dosaženo v případě, když každý bude hájit své vlastní zájmy, Nash náhle prozří a uvědomí si, že pokud se všichni zaměří na získání jediné dívky, nezíská ji nikdo (nepotvrdí-li se tedy slavné Čtvrtníčkovo „nejsilnější pes mrdá“). Optimálního výsledku bude dosaženo, pokud každý bude hájit své a společenské zájmy dohromady. Odtud nejen Caesarův výrok „jedna opice je slabá, společně budeme silní“ a jeho mazané popostrkávání všech rozdrobených frakcí ke spolupráci, ale i důvod, proč se chystané pokračování filmu zřejmě nepodaří: je celkem jasné, že se v dalším díle opice rozdělí v názoru, zda ubližovat lidem (šedý dominantní šimpanz Rocket), nebo zůstat v defenzivě (stanovisko Caesara a cirkusového orangutana Maurice), a že konec této teamovosti nějakým způsobem postihne i filmařský štáb. (15.11.2011)

Do tohodle filmu se mi vůbec nechtělo. Nemám rád, když se obnovuje v současnosti klasika, což se teď stává hodně často. To už by muselo být jó něco, aby mě to zaujalo. A tady to na to něco opravdu vypadalo, protože tenhle film nad moje očekávání měl docela dost vysoké hodnocení, a tak jsem to zkusil. Film je pak moc dobře natočený, efekty jsou perfektní, ale némůžu si pomoct, je to celý hrozně blbý. Ten příběh...Fakt, že věci, které se dají udělat jednoduše, se ve filmu dělají složitě, bych ještě hodil za hlavu. Ale skutečnost, že roky ubíhají jakoby nic, armáda, která má ve zbraních střely s průrazností jak bomby země-vzduch nesejmou ani jednu opici, a co víc, neprostořelí ani autobus mě fakt dojímají. Celé je to pak zakončené naprosto pikantní scénou uprostřed sekvojového lesa. V tu chvíli jsem si řikal, že Američan by sekvoj nesekvoj tam v tu chvíli poslal nějakou jadernou hlavici a byl by od toho všeho pokoj. (16.01.2012)

Po trailerech, které mě nechávaly chladným jsem ani v nejmenším tomuto projektu nevěřil, že by mohl mít úspěch… a jaké bylo překvapení, když s čistým svědomím mohu napsat, že se zatím jedná o nejlepší letošní film, který jsem viděl. Každá dialogová sekvence a postupný rozvoj děje a postav je natolik poutavě natočeno, že jsem se rozplýval blahem…Jak jsem u Transformers 3 při akci postrádal výraznější hudební doprovod, který by akční scény ještě více vygradoval, tak zde mě díky hudbě pumpovala krev v žilách přesně tak, jak si představuji. Mé hodnocení 4,5 hvězdičky… (14.08.2011)

Pohľady opíc sa postupne stanú úprimnejšími a výmluvnejšími než pohľady živých hercov, a spočiatku vodcovský vedec James Franco a jeho kompánia sa stanú křovím. Inými slovami: Rise of the Planet of WETA. Filmové kúzlo fantasy svetov, rýchly spád, množstvo vizuálnych i scenáristických nápadov, perfektná akcia, hordy emócií, decentne načrtnuté eko-posolstvo, a hlavne neustály pozitívny feel-good imidž bez potreby temnoty a násilia, hoci rozpráva o vážnych veciach. Nie je možné, že to trvalo iba niečo málo cez 100 minút. Pre mňa srdcovka, dokonalý divácky zážitok a najpríjemnejší blockbuster od polovice deväťdesiatych rokov (Jurský park, Twister). A ja že je to mnou, že sa tam neviem vrátiť... (29.07.2011)

Naprosto dechberoucí podívaná, kterou toužím vidět znovu a znovu. Vynikající příběh, který zobrazuje proměnu lidoopa, který se snaží najít sám sebe, kam vlastně patří. Vrátil jsem se do svých dětských let, kdy jsem se na plátno díval s otevřenou pusou a hltal každý záběr. And Oscar goes to ape Caesar! (12.08.2011)