Zlatovláska

Vilný vládce se slimáky u koutků úst, bílý doktor Dolittle, co mu jede pro něhu s poněkud androgynními rysy a Pepíček Bek cvičící pořadová v tak přiléhavých punčocháčích, až zapochybujete nad původem slova buzerplac. Pohádková klasika s chytlavými písničkami a morbidním koncem sebestředného pana krále. „Kdo má nejkrásnější máry? Já, já, já…“ (08.01.2019)

Jako malá Lyli, jsem tuhle pohádku milovala. Díky ní vznikla moje nekonečná touha, stát se modrookou princeznou se žlutýma vlasama (těžce nepravděpodobné). Stojí za zmínku, že již tehdy jsem propadala lásce k zomboušům, i když z mrtvých vstalý Jirka, je na můj vkus málo olezlý. No jo, chutě se tříbily s věkem uživatelky. Z dnešního pohledu velké Lyli, dílko neztrácí nic na pohádkovosti a romantice, jen ty blond vlasy už mě moc nelákají (kecááám). (05.07.2014)

Na to, že ide o televízne spracovanie, naozaj veľmi slušná rozprávka, ktorej pesničky si zavše nôtim až doteraz (zvlášť tú o Dobrom ráne), ale ktorá s pribúdajúcim vekom (mojim, myslím) stráca čaro. Pravdou však ostáva, že taký Petr Štěpánek však zo svojho čara (minimálne v rámci tejto rozprávky) nič nestratil ... (21.03.2012)

Kdybych měl tuto klasickou českou pohádkovou inscenaci se zpěvy hodnotit dobovými měřítky, váhal bych mezi nadprůměrným a špičkovým hodnocením. Kontext polistopadové tvorby mě však mé váhavosti rychle zbavuje. Jedna z nejlepších rolí mladého Petra Štěpánka, špičkové výkony Peškův a Holého v královských rolích, vlídný standard Marie Rosůlkové a superlativy nad hudbou a texty se tu už plýtvalo dost. Ve scénáři se podařilo zachovat až překvapivě mnoho z krásné klasické erbenovské češtiny. U Janečkové režie je nutno ocenit, co z relativního "mála" výpravy dokázala vykouzlit včetně zvládnutí animovaných prvků s úspěchem nahrazujících - možná, že bych měl napsat alternujících - sofistikovanější triky. Jímavá, srdce hladící pohádka je už dnes nadčasovým kaménkem klasické mozaiky zlatého fondu české pohádky. Myslím, že jí ten krásný osud všichni ze srdce přejeme. (01.08.2008)

Pohadka, ktera ma jedny z nejhezcich pisnicek, jez si pobrukuji uz tyden v kuse. Dejove me to zase tolik nezaujalo a verim, ze by se nasel v te dobe lepsi typ pro Zlatovlasku nez Jorga Kotrbova. Na to, ze jde jen o televizni pohadku, nemaji se tvurci za co stydet. Pri dnesnich pohadkach uz muzeme jen vzpominat na drive polozenou vysokou latku. (27.06.2014)