Arrietty ze světa půjčovníčků

Co se Mijazakiho filmů týče, jedná se pro mě asi o jeden z nejvíce povedených snímků, společně s bájnou princeznou Mononoke samozřejmě. Velmi krásná a ve své podstatě prostá pohádka o jedné z posledních, ne li poslední rodině Půjčovníčků, snažící se najít své místo mezi lidmi. Opravdu nádherná animace, jak je u studia Ghibli zvykem, je doplněna úžasnou hudbou, která se k příběhu a prostředí dokonale hodila. (24.05.2021)

Arrietty je další plnohodnotný film studia Ghibli. Průměrný mezi studijními anime, ovšem nadprůměrný mezi zbytkem. Příběh pidislečny Arrietty (a její rodiny), která se seznámí s chlapcem (člověkem) je kouzelný, dobrodružný, trochu znepokojivý a moc příjemný na pohled. Navozená atmosféra je podobná jiným „ghibliovkám“ – trocha sem od Totora, trocha tam z Howla. Film je méně dětský než Ponyo, ovšem do dospěláckosti Mononoke má hodně daleko. Jako samostatný funguje výborně a jako ostatní navodí neuvěřitelně příjemnou náladu. (20.06.2012)

Moc se mi to líbilo, jakoostatně všechny miyazakiho filmy. Supervykreslený svět malých lidiček. Občas mě některé reakce fakt překvapily, takhle bych se nikdny nechoval. Celé mě to vede k zamyšlení. Co kdyby byli všichni lidi takhle malí. Asi bychom nedoletěli do vesmíru, asi bychom se nepotopili až na dno moře, asi by nám všechno trvalo pomaleji, ale na druhou stranu bychom měli víc věcí, stačilo by nám míň jídla a všeho, bohužel bychom museli vyhubit vic druhů. Ale otázka je, přežili bychm vůbec? Já si myslím, že určitě. Upřímě věřím v člověka a jeho sílu a chytrost. A co kdyby nás polovina byla malých a druhá velkých. Museli bychom si dávat veliký pozor, aby jedni ty druhé nevyhladili a přežili oba národy do nových dní. Vlastně tahle situace tu, při vzniku lidstva, už byla. Zjednodušeně existovali dva druhy opic: velcí a malí. Z koho myslíte, že jsme se vyvinuli?..............................................(mezera pro přemýšleni)............................................... Ti z vás, co tipovali nebo věděli, byli to ti malí. To oni se zvládli adaptovat a vyvinout se. No zkrátka tenhle film je něco víc než jenom pohádka. (18.07.2013)

Tak jsem včera večer dostal chuť na některý z Mijazakiho filmů a tento to losem vyhrál. Chválit animace je asi zbytečnost, tak pochválím alespoň místy pěknou hudbu. Příběh je předvídatelný, ale vzhledem ke krátké stopáži to nevadí. Možná mi film o Šó a Arrietě jen sedl do nálady, ale líbil se mi natolik, že si v brzké době zhlédnu asi všechny. (23.12.2014)

Nádhera! Jednoduchý, ale přitom velmi silný a dojemný příběh podpořený krásným soundtrackem. Už samotná úvodní skladba "The neglected garden" od Cecile Corbel mě zasáhla, a to nejen tím, jak její text trefně dokresluje atmosféru celého vyprávění. Arrietty je zkrátka přesně ten typ filmu, díky kterému tolik miluji anime od studia Ghibli. Jeho styl je zde velmi patrný a i když v tomto případě nebyl režisérem samotný mistr Miyazaki, má v sobě to magické cosi, pro něž se mi vždy při sledování na tváři objeví úsměv a nezmizí ještě dlouho po skončení, neboť má mysl se díky němu vrací zpět kamsi do dětských let a objevuje dávno zapomenuté představy, ve kterých je možné cokoliv. Zas a znovu žasnu, jak ta hravost a čistá radost z prostých věcí kolem nás dokáže zahřát u srdce. V tu chvíli se nechci ptát, zda to, co vidím ve filmu, má cokoliv společného s realitou či snad logikou, ale stačí mi jen propadnout se do podivuhodného světa fantazie a nechat se jím unášet s výrazem šťastného dítěte. Právě v tom je pro mě síla Arrietty – při jejím sledování se stávám zase dítětem a rád věřím všemu, co se odehrává před mýma očima. O to je pak těžší (a smutnější) návrat do reality. Ale za těch pár desítek minut dojemné a nepředstírané radosti patří tvůrcům můj velký dík... (03.11.2013)