Banáni

„Vzpomínám, když jsem byl ještě kluk, tak jsem jednou ukradl porno tištěné Braillovým slepeckým písmem. Mnul jsem ta neslušná místa.“ Woody přesně v té tvůrčí a herecké poloze, v jaké ho mám nejradši (co do kvantity ale i kvality humoru bych film zařadil hned za nepřekonatelnou Lásku a smrt). Banáni jsou opravdu bravurní směskou satiry a komedie. Kriticky narážejí na poměry v USA (předvádění stroje, tlumočník, operace), „banánových“ zemích (popravy, převrat, výcvik), média (úvodní reportáž, kostelní reklama na cigarety, svatební zápas v ložnici), soudnictví (znamenitý proces!), FBI (vyslýchání obžalovaného, ochrana státníka) a mnoho dalších oblastí, přičemž si neberou žádné servítky (fajn jsou také absurdní scény jako večeře, objednávka, telefonování, romantika u vody či los). Jak už to tak u Woodyho bývá, tak samozřejmě krom zábavných situací jako takových nechybí Banánům také pořádná porce hlášek, vtipné monology a dialogy (Allen neopomněl ani trochu té filosofie, a to ve scénách s přijímáním/dáváním a láskou). Film příjemně rychle uběhne, fajn je také hudba a jako třešnička na dortu se zde objeví mladý Stallone. Hodnotím poměrně jasným plným počtem. „Byl jsi někdy v Dánsku?“ – „Byl jsem v... ano, ve Vatikánu.“ – „Ve Vatikánu? Ten je v Římě.“ – „No, v Římě s tím měli takový úspěch, že se rozhodli otevřít ještě jeden v Dánsku.“ (09.01.2014)

Pokud jsem Woodyho předchozí komedii dal čtyři hvězdy, tak tady (chtě nechtě) musím jít výše, protože jsem se bavil mnohem více. Takhle, zpočátku to vypadalo všelijak, ale nejdřív mě potěšil mladý Stallone a potom, jakmile Woody odjede do San Marca, film začíná nabírat na obrátkách a vrchol přichází ve scénách Woodyho tréninku do odboje. To jsem se smál opravdu každou scénu. Nicméně konec polevil a to dost (na jeden opravdu vtipný fór člověk čekal několik minut) tak jsem přemýšlel, zda si Woodyho Bananas zaslouží pět hvězd, ale kdybych mu je nedal, tak bych mu přeci jen trochu křivdil, protože po většinu filmu jsem se smál a to dost často. Co si myslíte, že se s vámi stane, když se někde vynoříte? Dá vám podříznout hrdlo a někde zakopat. - Podříznout mi hrdlo? A jak budu potom kloktat? 90 %. (25.07.2012)

Ďalšia s typických Allenovských ranných komédií, ktorá na jednej strane kritizuje americkú spoločnosť a jej fungovanie a na strane druhej je príbehom loosera, ktorý sa dostáva do absurdných situácií, ktoré sú často krát podfarbené sexuálnou deviáciou alebo frustráciou. Už tu môžme badať Allenovú záľubu v interpretáciach diel. Scéna s kočíkom evokuje Krížnika Potemkina a fiktívny štát nie je až tak vzdialený od Freedonie bratov Marxovcov s filmu Kačacia polievka. Filmu rozhodne dominuje scéna v súdnej sieny, ktorá využíva neuveriteľné množstvo nápadov nevynímajúc Skatologiu - čo je sexuálna deviácia na ktorú stračí telefón a to správne číslo. V Allenových filmoch sa dá hľadať a nachádzať a tí čo vedia viacej sa aj viacej budú baviť. Ale nie je to nevyhnutnosť. Príbehu sú to jednoduché, plné vtipných momentov, ktoré často odkazujú ku groteskám. Banáni sa približujú viacej k tomu čo bude pre jeho tvorbu typické a badať tu neuveriteľný cit pre rozprávačstvo. Možno sa nejedná o úplne najlepší film, ale rozhodne má veľa svetlých momentov, ktoré ocení nejeden divák. (07.12.2011)

Při vší lásce k Woodymu, Banáni jsou nejslabší film z jeho crazykomediálního období. Ze všeho nejvíc dělají dojem pásma skečů na témata, která zpracoval dřív nebo později i jinde a většinou líp. Takže některé scény jsou tady nejspíš proto, že už se nevešly do Seber prachy a zmiz (přepad rychlého občerstvení, proklatě vtipná sekvence u soudu) nebo Allen ještě nepřišel na lepší způsob, jak s nimi naložit (s diktátory si to vyřídil líp ve Spáči, s úlisností televizní zábavy ve Všem, co jste kdy chtěli vědět o sexu, ale báli jste se zeptat, se vztahy intelektuálních neurotiků v Annii Hallové). Ale ne že by to nebyla legrace! Kdo, komu v žilách koluje krev, by nevyprsknul smíchy třeba při pohledu na dámu, která u soudu pateticky přísahá, že bude vypovídat pravdu a nic než pravdu, načež se představí jako J. Edgar Hoover? :-) 70% (24.10.2005)

Přes Banány jsme se kdysi dávno (bylo to v rámci jeho retrospektivy na ČT 2) s Allenem seznámili. Já byla hodně malá žába a následný sled jeho pozdějších děl mi vůbec nepřišel tak zábavný, jako fraška odehrávající se z větší části ve Střední Americe. Jenže ouha, po dvacítce už mi to vůbec nepříjde tak vtipné. Jasně, je tu Sedmá pečeť, je tu Křižník Potěmkin. Ale toho prvoplánového humoru a grotesky je moc... Díky ti, Woody, za tvou pozdější subtilnost, díky ti za Annie Hall, Manhattan, Hanu a její sestry a mnohé další filmy, díky kterým mohu Banány pohřbít a mluvit o mladické nerozvážnosti! (13.08.2011)