Borgiovci

Kostýmní drama na pokračování, aneb třetí řada Říma, posunutá hodně do budoucnosti. The Borgias je seriál kterému toho chybí docela dost. Postavy jsou trochu ploché, intriky občas průhledné, a vyprávění nepřehledné, ale i tak funguje víceméně uspokojivě. Trochu jsem se bál že se ztratím v množství linek a osudů, ale stačilo soustředit se na nejvýraznější individuality a neměl jsem problém pochopit všechny záludnosti. Herci jsou skvěle vybraní, nejvíc mi asi učarovala Lucrezia a z těch vedlejších francouzský král Karel a Niccolo Machiavelli. Slabé čtyři hvězdičky, přesto však čtyři. (09.06.2012)

O tento seriál by som pred dvoma rokmi možno ani nezakopol, no práve vtedy mi skrížila cestu videoherná séria Assassin's Creed, ktorá sa významne točí i okolo Borgiovcov a tak som info o príprave seriálu o pontifikáte Rodriga Borgiu uvítal. Ako ateistu, pre ktorého katolícka cirkev má skôr architektonický význam, som však seriálom príjemne prekvapený. Keďže Spartaka, Tudorovcov ani Rím som zatiaľ nevidel, neviem porovnať, ktorý má lepšie intrigárčenie, no Jordanovi Borgias sa rozbehli veľmi svižne, Irons to je typecast ako vždy, najtalianskejší ksicht tu má François Arnaud a aj to je kanaďan, no a kulisy a kostýmy nepôsobia príliš umelo. Ale hej, bude to fajn telenovela. (21.04.2011)

Skvělá výprava, kostýmy a troufám si říct, že i herecké výkony byly poměrně dobré. Na druhé straně pak ale ležely scénář a povrchní psychologie postav - málokdy člověk zažije tolik zjednodušování a momentů, které mu hlava nebere. Nejčastější situace: v nějaké scéně se TAJNĚ setkají dvě strany, nikdo je nevidí, ani oni pomalu nevěděli, že se mají setkat... v další scéně se pak o tom všichni ostatní okolo baví jako o jasné věci... nebo se něco opět beze svědků přihodí, další den o tom mluví celý Řím! Kdyby to byl seriál pro děti, mohu takové zkratky brát, tady je to ale vážně k smíchu (nebo pláči, vyberte si sami). Nedělám si srandu, není díl, kde by nebyl alespoň jeden moment, kdy bych nad tím nekroutil hlavou. Vraždy lidí se očividně taky neřeší (je to jak v nějaké old-school hře, zabiješ, schováš se za roh a vše je v pohodě). Beru, že to bylo jednodušší a pro ústřední děj by to vysvětlování nehrálo sebemenší roli, pro mne to ale vyznívalo jako lenost tvůrců dát si práci se zdůvodněním - jen chtěli aby se to stalo. První dvě série jsou i přesto dobře sledovatelné - vždy první díl a druhá polovina série, protože mezitím je spousta zbytečné a nudné vaty. Třetí série je pak už jen smutné divadlo, kde se herci snaží, ale dialogy, děj a psychologie jejich postav jsou natolik otřesné, že mi herců bylo až líto.1. série - 4*, 2. série - 4*, 3. série - 2* (27.01.2014)

|| Scenár: Neil Jordan | Hudba: Trevor Morris | Produkcia: Niel Jordan, Michael Hirst | Distribúcia: Showtime, CTV, Take 5 Productions || Ako pre neznalca historickej predlohy som bol milo prekvapený detailnosťou jednotlivých epizód, ktoré diváka zavedú do doposial neznámých zákulisných procesov pápežského dvora, a samozrejme, oboznámia ako s historickými postavami reálnymi, tak i pridanými charakterovými. Hĺbka zkazenosti rodu Borgiov a tiež ostatných zámožných rodov tej doby dosahovala tú najvyššiu úroveň, a The Borgias vystihuje a odôvodnuje konanie každej osoby, niet prvoplánovej brutálnosti alebo nechutnosti. Jeremy Irons tu vládne nie len Rímu, ale celému seriálu. Najčastejším slovom je narozdiel od dnešných seriálov kultivované slovo: perhaps. Ale že prečo je až tak častým okrem toho, že dobre znie, som ešte neodhalil. Symbolizuje pravdepodobne neistotu a šachovú hru medzi životom a smrťou... Pre mňa o to silnejším zážitkom a významom vidieť tento seriál je účinkovanie v pripravovanom muzikály Lucrezia Borgia v Prahe, na ktorý Vás srdečne pozývam, hlavne v prípade, keď sa Vám seriál páči :) (29.01.2012)

Splněný sen milovníků historických „intrikáren“, které se nebojí používat filmovou řeč a nedělají z diváka hlupce, kterému je vše třeba polopaticky sdělovat (snad jen popisky s uvozením období by se hodily, působí to dojmem, že se to vše semele během týdnů a nikoli let) a navíc přecházejí od intrik i k činům. A vůbec nejlepší na tom je, že stále je to především o prokreslených živoucích postavách a emocích. Úvodní tři epizody jsou docela utahané, nic moc se v nich vlastně ani ne(u)děje a navíc je do nich necitlivě a násilně naroubovaná „propojovací“ postava žoldnéře. Ne, že by to bylo špatné, to ne, ale přeci jen jsem si říkal „do čeho si to Neile Jordane duši dal“. Takto si nechat utíkat mezi prsty tak silnou látku jako jsou osudy Apeninského poloostrova za vlády Borgiů je trestuhodné. Jenomže od čtvrtého dílu (a to ještě slabý odvar kvalitativních výšin, do kterých seriál zavítá během druhé série, která patří mezi to vůbec nejzdařilejší v žánru) se Borgiové stávají přesně tím čím měli být od samotného počátku, tedy ukázkovým kouskem na poli intrikářských historických seriálů, byť pravda, že s historií nakládají poněkud "hodně po svém"; a je to mnohdy spíše volně na motivy historie více než co jiného. A byť se autoři „ducha postav i událostí“ drží, tak pro věrný zážitek je potřeba zamířit jinam. Z herců by za zmínku stáli snad všichni (i „kontroverzně“ pojatý znuděný Ironsův papež), ale v čele tohoto nebývale kvalitního hereckého peletonu šlape Arnaudův Cesare. Třetí série je rovněž zdařilá, ale ve své první polovině bez tahu na branku. Ovšem jakmile se rozjede tak opět stojí za to. A i nadále platí, že Cesare je jednou z nejlépe napsaných a soustavně se vyvíjejících kontroverzních postav televizních obrazovek. Největším záporem celého seriálu je ovšem zrušení v momentě, kdy se k nejzajímavější pasáži osudů a činů Borgiovic famílie teprve schyluje; grr… (09.06.2011)