Borgiovci

Jeremy Irons!!! Je diabolský. Zdieľam skromný názor, že dať mu na plecia úlohu samoľúbeho, pyšného a nekompromisného Rodriga Borgiu, bolo to najlepšie možné rozhodnutie. Pri pohľade na jeho herecké majstrovstvo sa v divákovi búri množstvo negatívnych pocitov, aspoň ja som jeho kruté vyčíňanie prežívala dosť intenzívne :) Seriál nám detailne predkladá osudy a tragédie borgiovského klanu, z ktorého najviac vyniká práve spomínaný Jeremy Irons. Diváka poteší majestátne nazretie do talianskej - korupciou utopenej - politickej scény, utkanej z bezprostredných intríg a rafinovaných snáh vyšplhať sa na piedestál absolútnej "zbožňovanosti" a nesmrteľnosti. Divák si v duchu kladie otázku, ako je možné, že kresťanstvo - ktoré vo svojej pravej podstate slúži hlavne na usmerňovanie svojich ovečiek - sa dostane do rúk manipulatívnym, neľútostným vládcom, ktorí z neho vyžmýkajú jeho pravý náboženský zmysel a upravia si ho podľa vlastných sebeckých pravidiel? Rodrigo Borgia je ukážkovým príkladom chorobnej túžby po moci, ktorý do svojho šialenstva strháva aj ostatných. Nadchla ma skvelá výprava, akoby vystrihnutá z romantických snov "ako to v tej dobe asi mohlo vyzerať", úchvatné kostýmy, komorné dialógy a najmä monumentálne zachytená atmosféra Talianska činí z tohto diela viac než len televíznu historickú kostýmovku. (29.08.2011)

Splněný sen milovníků historických „intrikáren“, které se nebojí používat filmovou řeč a nedělají z diváka hlupce, kterému je vše třeba polopaticky sdělovat (snad jen popisky s uvozením období by se hodily, působí to dojmem, že se to vše semele během týdnů a nikoli let) a navíc přecházejí od intrik i k činům. A vůbec nejlepší na tom je, že stále je to především o prokreslených živoucích postavách a emocích. Úvodní tři epizody jsou docela utahané, nic moc se v nich vlastně ani ne(u)děje a navíc je do nich necitlivě a násilně naroubovaná „propojovací“ postava žoldnéře. Ne, že by to bylo špatné, to ne, ale přeci jen jsem si říkal „do čeho si to Neile Jordane duši dal“. Takto si nechat utíkat mezi prsty tak silnou látku jako jsou osudy Apeninského poloostrova za vlády Borgiů je trestuhodné. Jenomže od čtvrtého dílu (a to ještě slabý odvar kvalitativních výšin, do kterých seriál zavítá během druhé série, která patří mezi to vůbec nejzdařilejší v žánru) se Borgiové stávají přesně tím čím měli být od samotného počátku, tedy ukázkovým kouskem na poli intrikářských historických seriálů, byť pravda, že s historií nakládají poněkud "hodně po svém"; a je to mnohdy spíše volně na motivy historie více než co jiného. A byť se autoři „ducha postav i událostí“ drží, tak pro věrný zážitek je potřeba zamířit jinam. Z herců by za zmínku stáli snad všichni (i „kontroverzně“ pojatý znuděný Ironsův papež), ale v čele tohoto nebývale kvalitního hereckého peletonu šlape Arnaudův Cesare. Třetí série je rovněž zdařilá, ale ve své první polovině bez tahu na branku. Ovšem jakmile se rozjede tak opět stojí za to. A i nadále platí, že Cesare je jednou z nejlépe napsaných a soustavně se vyvíjejících kontroverzních postav televizních obrazovek. Největším záporem celého seriálu je ovšem zrušení v momentě, kdy se k nejzajímavější pasáži osudů a činů Borgiovic famílie teprve schyluje; grr… (09.06.2011)

Oproti skvostu jako Řím nebo velmi dobrým Tudorovcům je tento seriál dost slabý. Místy tragické dialogy, mnoho zbytečných zápletek, špatné bojové scény (jaký rozdíl oproti Tudorovcům!), nepřesvědčivé herecké výkony (překvapivě i u Ironse!). Nedostatky film divákům vynahrazuje neustálým šukáním mezi postavami a nicneříkajícím blábolení na postelích po šukání...slabé 3 hvězdy. (28.06.2011)

Papež Alexander VI. a jeho rodina Borgiů je fascinující látkou pro filmy, seriály, knihy i PC hry. Tento seriál si myslím, že se pokusil o nejúplnější obraz. Bohužel mu nebylo dopřáno 4. série ani závěrečného plánovaného filmu, který by Borgiovy důstojně ukončil. Sledujeme tedy období zhruba v letech 1492, kdy se Rodrigo stal papežem až do roku 1500, kdy došlo k velkolepým novoročním oslavám a také dobytí Forli. Nedočkáme se tak smrti papeže Alexandra VI. ani osudů jeho dětí potom, což je docela škoda. Seriál se historie drží poměrně dobře, ale samozřejmě kvůli dramatičnosti si mnoho věcí upravuje a mění. Nicméně výprava se povedla na jedničku. Na všech 29 dílů jsem se prostě přenesl do renesanční Itálie konce 15. století a věřil úplně všemu, co se odehrávalo na obrazovce přede mnou, i když jsem věděl, že doopravdy se to třeba semlelo trochu jinak. Nejvíc se mi líbilo, že Borgiové byli vykreslení sice jako pomstychtiví intrikáni, kteří se neštítí ničeho, ale stejně tak byla zdůrazněna jejich lidskost, takže nepůsobili jako nahodilí italští gangsteři, ale jako rodina na nichž si boj o moc vybírá svou daň. (03.07.2016)

Zatím mám za sebou první sérii, zpočátku to bylo poněkud mdlé, a zejména intriky, které by měly být hlavní devizou seriálu, mě nijak zvlášť nezaujaly. Časem to ale začalo dostávat grády. Z postav u mě jednoznačně vede Karel VII. Francouzský, který v podání celkem neznámého Michela Mullera působí jako velmi zábavný degenerát. (24.08.2016)