Hektorova cesta aneb hledání štěstí

Škoda tak promarněné šance. Po velmi zajímavém traileru, který nabízel krom osvědčených jmen i parádní zábavu, přišlo celkem zklamání. Pegg je parádní komik a i příběh mohl být skvělý, bohužel scénář stál za starou bačkoru a i těch vtipných scén bylo zatraceně poskrovnu. Výsledkem je jen slabší bráška Waltera Mittyho, kde se pořádně nevyužilo žádného z nabízených potenciálů, ať už v příběhu, nebo v hereckém obsazení. (28.07.2018)

Mám rád filmy, ve kterých hlavní hrdina utíká ze současného života cestováním. Naštěstí se pár takových filmů za poslední léta vyrojilo a tak to na první pohled vypadalo, že Hektorova cesta by také nemusela zklamat. Jenže zklamala. Herci třeba byli moc fajn. Simon Pegg, Rosamunde Pike nebo Jean Reno film zvedali o stupeň výš. Horší už to bylo se samotnou cestou za lidským štěstím. Film klasicky podrobil zkoušce dva rozdílné tábory. Jeden hledá štěstí v penězích a moci a druhý hledá štěstí v maličkostech. Jenže jednotlivé příklady jak v Asii, tak v Africe, byly tak nešikovně pospojovaný, že mě to spíš rozčilovalo, než abych si užíval přirozeně upřímný film. On takový totiž vůbec nebyl a sympatický Simon Pegg se mohl vynasnažit, ale náladu mi tímto filmem rozhodně nezlepšil. (16.08.2016)

Vyčerpat zajímavé a vtipné nápady během dvaceti minut, tomu se říká umění. Pak už zbyl jen deník a skype. A Chelsom to dokázal! A co si má nebohý divák počít dalších sto minut, to už pána režiséra a scénáristu v jedné osobě jaksi nezajímalo. No nic. Diváka navnadíme a pak už si při tripu našeho ňoumy bude muset vystačit s pořádnou řádkou klišé, občasného kýče a hlavně spoustou vaty (místy cukrové). A přitom opravdu věřím, že předloha Francouze Lelorda je zábavná, musí být zábavná. Téma zážitků psychiatrů je nevyčerpatelné. Opravdu velká škoda, že to do filmové podoby nepřevedli samotní Francouzi. Francouzská stopa tu tak je pouze díky nevyužitém Jeanu Reno jehohož role je ... nudná. Jedinou skutečně vtipnou postavou je Pikeová (v začátku) a dobře zahraná ta od Colletteové. Pegg je nudný až otravný aneb jak ňouma z zodpovědnosti přišel a hlavní ponaučení - naučil se vázat kravatu. Chjo. Velké zklamání a to jsem se tak těšil. (02.03.2015)

SPOILERY (tedy jestli to někoho vůbec překvapí)! Jeden z nejfalešnějších filmů, jaké jsem v poslední době viděla. Klišoidní příběh plný kulturních stereotypů, které vám ono hledání štěstí pěkně znechutí. Čína je tu vyobrazena jako povrchní ráj pro bohaté turisty, kde si čínské dívky přivydělávají prostitucí a vzápětí jako duchovní centrum s kláštery v horách. Afrika je správně roztančená a přátelská jen abyste narazili na nějaké ty ozbrojené narkobarony. A samozřejmě každý, koho potkáte, tu chrlí životní moudra. A abychom to pěkně završili, nacpe vám film do krku klišé ze všech největší, že láska a rodina jsou to, co vás dělá šťastné, užívejte si okamžiků a vychutnávejte si to, co vám život dává a blablabla. Pokud tedy chceme s rovnávat s Walterem Mittym, tak u mě vítězí Stillerův počin na plné čáře. Už svým přiznaným snílkovstvím, a i tím, že Walter dokazuje, že nejdůležitější je se odhodlat ke skoku, abyste si mohli splnit své sny a poznat, jestli za to stojí, kdežto Hector musí "dospět" za pomoci vhodně vybraných promluv a radostně se vrátit zpátky do náruče své civiliace. Simona i Rosamund mám moc ráda, ale tohle za ně teda nestálo. P.S. No a to že po Hectorovi jede kočka na každém kontinetu - nu ponechme mužům středního věku nějaké ty iluze, že ano. (21.01.2015)

„Není důležité, koho znáte, ale kolik zaplatíte tomu, koho znáte.“ Tak předně, silně jsem přestřelil s očekáváním. Těšil jsem se, už vzhledem k výběru hlavního mužského představitele a žánru komedie (která také zpočátku dominovala), na to, že se budu především (často) smát, zkrátka se dobře bavit. A pod tím si rozhodně nepředstavuju nehorázně vtíravý manuál (pravděpodobně pro rozmazlenou a ufňukanou západní společnost) s poučeními, kterými se mám řídit i já (z pozice diváka, pak i v reálu), abych byl šťastný. Tím spíš, když většina těchto rad zaváněla silně dogmatickým odérem (a samozřejmě nechybělo to nejhlavnější: „Všichni máme povinnost být šťastní.“). A rozhodně mi nepřijde fér divákovi de facto tvrdit, že pokud záměrně nežije komplikovaný, chaotický život, tak vlastně vůbec netuší o čem to „všechno“ je a tím pádem ani nemůže být šťastný či pochopit, co to znamená (každý jedinec má snad svoji vlastní cestu, způsob, prostředky, priority, hodnoty). Netvrdím, že jsem se vůbec nezasmál, sem tam se našlo něco vcelku úsměvného až zábavného, samotný Simon Pegg (v humorných, nikoliv citově vydírajících a dojímavých scénách) je docela vtipný, podobně Jean Reno v malé roli, ale ty „rady“ (až na pár výjimek, např. „Nostalgie už taky není to, co bývala.“) mi koukání hodně znepříjemňovaly, podobně jako fakt, že hlavní hrdina je vlastně strašný sobec (vůči své ženě, bývalé přítelkyni). Na to, aby si člověk vyčistil hlavu od práce, přece nemusí hned opustit ženu a letět kvůli tomu do Číny a Afriky (ostatně, jinak mi jeho „předchozí“ život, přičemž mám na mysli ten osobní, nepřišel zase tak moc závadný). Předvídatelnost, nekonečné finanční prostředky a štěstí na lidi, kteří umí dobře anglicky kdekoliv na světě, snad ani radši nebudu komentovat. Zklamání, hodnotím pouhými 2*. „Je pondělí, máme zavřeno.“ – „Ano, jo, jo, ale urazil jsem opravdu kus cesty...jsem psychiatr. Zkouším objevit, co dělá lidi šťastnými.“ – „Je pondělí, máme zavřeno.“ (29.01.2015)