Odviate vetrom

Hollywoodské melodrama třicátých let v plné parádě - velkolepé scenérie jako od Da Vinciho, působivá orchestrální hudba, rozkošně přehrávající herci a spousta vášnivých romantických gest a dialogů. Ale hlavně, po filmařské stránce obdivuhodně vyzrálé a plnohodnotné dílo, vzhledem k dostupným prostředkům vizuálně dokonalé a vzhledem ke kýčovité dějové linii překvapivě strhující a myšlenkově objemné. V první polovině funguje snímek jako velmi věrohodná (převážně pocitová) rekonstrukce americké občanské války a společně s hlavní ženskou hrdinkou máme možnost nasávat atmosféru tehdejší doby skutečně plnými doušky. Naopak druhá půlka už představuje typický produkt "hard romance" se vší výše zmíněnou parádou, ale co je důležité, i tahle pasáž, zcela zasvěcená psychologické rovině náročného vztahu dvou hlavních postav, nepostrádá nic, co si dnes každý fajnšmekr pod značkou Jih proti Severu představuje. A navíc jsou tu ještě oni dva - překrásná a charismatická potvora Vivien Leigh, která si okamžitě získala mou diváckou přízeň, a šarmantní pohodář Clark Gable - kvůli kterým bych ty čtyři hodiny přežil, i kdyby film sám o sobě nebyl tak půvabný a ve své výpravě nadčasový jako málokterý jeho příbuzný. Musím však zůstat u 4*, neboť je to opravdu neuvěřitelný a hlavně vědomý kýč.. :-) Ve své době ale jasných 100%. (15.07.2014)

(1001) Mám velký problém vcítit se, nebo alespoň napojit na Scarlett. Rozhodně se neztotožňuji s názory, že to je nejlépe vykreslená postava, jaká kdy poctila svou přítomností stříbrné plátno, a podobně. A když jsem tenhle minizáchvěv zášti dostala ze svého systému, tak musím přiznat, že i přes to na mě Jih proti Severu zapůsobil. Některé záležitosti, které se týkají války, jsou tak ostré, že kdyby byly v realistickém (používám jenom proto, že mě zatím nenapadá vhodnější slovo) filmu, tak by byly hodně, hodně ostré a Dagmar by nejspíš i plakala. Nejvíc na mě zapůsobil plačící flétnista, kněz udělující za dělostřelby poslední pomazání a sbor zpívajících otroků odcházejících na frontu. Problém je v tom, že tohle jsou všechno věci jenom se míhající na pozadí hlavního příběhu. A ten mě nezajímá. O Scarlett už jsem mluvila. Když stojí před prudérní společností v karmínových šatech, tak obdivuji šaty, ale nikoliv Scarlett. Když flirtuje s mladíky na barbecue, tak obdivují její resting bitch face, ale už nikoliv to, co v té situaci doopravdy znamená. Celým čtyřhodinovým příběhem propluje bez důležitějšího charakterového zrání a katarze prožívá na místech, kterým nerozumím. Kouzlu Rhetta Butlera jsem také nepropadla a Ashley je trestuhodně scenáristicky i herecky zanedbaný. Jenom Olivia de Havilland v roli Melanie je naprostá bohyně, a chce se mi říci, že navzdory tomu, jak je Melanie napsaná ploše a účelově jako naprostý opak Scarlett. Do rozboru morálních stanovisek filmu se ani nechci pouštět, protože na to nejspíš nejsem dost erudovaná. Jenom se mi zdá, že film sám něco jako morální stanoviska více či méně nenápadně vyměňuje za společenskou upjatost a romantické pletky. (12.02.2017)

Vynikajúce herecké výkony Clarka Gabla a Vivien Leigh, trocha naivne, no krásne milostným spôsobom našróbovaný scenár, výprava, zvuk a kamera robia z tejto snímky skutočný filmový orgazmus! :-) Odviate vetrom je film, ktorý ani o sto rokov nestratí nič zo svojej pôvabnosti a môžem ho označiť za jeden z najsilnejších filmových zážitkov amerického filmu. (29.10.2007)

Jeden z dôvodov, prečo som začal mať rád filmy. O pocitoch z tohto skvostu sa nedá písať, musíte ho jednoducho vidieť. Jeden z najmegalomanskejších, najproblematickejších a najriskatnejších projektov filmovej histórie sa stal obrovským triumfom. Adaptácia románu Margaret Mitchellovej ponúka takmer štyri hodiny toho najkrajšieho, čo diváci za 120 rokov kinematografie mohli vidieť. Scarlett O´Hara a Rhett Butler svojim príbehom dojali, rozosmiali a uchvátili už množstvo generácií. Podľa inflácie najúspešnejší film histórie, bez reálnej šance aby ho z trónu niekto zosadil. Držiteľ ôsmich Oscarov a ďalších 5 nominácií. Jedinečné, výnimočné, strhujúce.. (16.03.2016)

Až teď jsem si uvědomil, že jsem dosud při hodnocení filmů až příliš plýtval označením "epický". Kvůli tomu teď nevím, jaké slovo použít pro vystihnutí tohoto veledíla... Gone with the Wind je totiž opravdu monumentální a vtahující exkurze do idealizované atmosféry "Starého Jihu", u níž nevíte, zda máte první žasnout nad výbornou kamerou, vypiplanými kulisami, nebo charismatickými herci. Překvapilo mne, že zmíněná idealizace přeci jen nezacházela až do krajností a a bohatí Jižané nebyli vykresleni jen jako vznešení a ctnostní kavalíři poskytující práci přírodou až tak neobdařeným černochům, ale také jako pěkni necitové, pokrytci a hrabivci. Ostatně právě vztah mezi Scarlett a Rhettem je v tomto ohledu velmi výmluvným. Malou, leč nepřehlédnutelnou, vadou na velké kráse je ovšem poslední hodina. Ne že by snad film v jejím průběhu začal nudit, to chraň pánbůh, ale většina dění v ní působí jako nadbytečný dodatek, který už není tolik zajímavý. A co je hlavní - s počátkem čtvrté hodiny se mi už (svým chováním) začala protivit Scarlett, do níž jsem byl do té doby platonicky zamilovaný :) 90% (27.12.2010)