Vampire
Réžia:
Šundži IwaiScenár:
Šundži IwaiKamera:
Šundži IwaiHudba:
Šundži IwaiHrajú:
Kevin Zegers, Keisha Castle-Hughes, Amanda Plummer, Trevor Morgan, Adelaide Clemens, Jú Aoi, Kristin Kreuk, Rachael Leigh Cook, Samuel Patrick Chu (viac)Obsahy(1)
Vampire je film točící se kolem Simona - tichého, citlivého profesora biologie, který využívá on-line seznamek, aby našel svou spřízněnou duši. Následně svou novou kamarádku obelhá a ta si pak myslí, že se společně přidávají do sebevražedné sekty. Tyto ženy si tedy samy podepíšou ortel smrti a on si pak může dopřát malou odměnu – jejich krev... (ChloeQueen)
(viac)Recenzie (14)
Já to asi nepochopil... Proč by někdo něco takového točil? Proč? Dyť je to o ničem, nijaké a prostě... Tohle nemůže zapůsobit. Ano, je to na tuhle věc zas trochu jiný pohled, ale věřím, že to šlo určitě zpracovat o 100%. Je to hodně hodně laciné a bohužel bez špetky napětí a nějakého smyslu. K. Zegers trochu charisma má, ale film rozhodně netáhne. ** mě donutilo dát asi dívčí duo ve vedlejších rolích (A. Clemens a R. L. Cook), na které se aspoň dalo koukat.... Škoda, čekal jsem něco úplně jiného. Tohle ne... ()
Nejdřív jsem si myslela, že na některé věci už jsem stará, ale po celém filmu jsem si téměř jistá, že tohle je jeden z nejlepších filmů minimálně posledního roku mého života. Tak intenzivní pocit nesnáze a boží pravdy jsem měla naposledy nejspíš u Sonovy "Vinou lásky". Během filmu mi několikrát přišlo na mysl, že tohle by měly povinně vidět všechny fanynky Stmívání, ale potom mě napadla další kacířská myšlenka, že by to zřejmě nepochopily ani neprocítily. Film má mnoho vrstev, které - ó bože - budu ještě dlouhou dobu všechny vstřebávat. Zatím na mě největší dojem udělal dojem ten hitchcockovský smysl pro humor. Pojem "hitchcockovský" používám proto, že jsem si nedávno dávala přemýšlecí období nad Psychem a dospěla jsem k tomu, že je to černá komedie. Na základě tohoto přemýšlecího vzorce je "Upír" komediální road-movie, která během putování hlavního hrdiny ukazuje, jaké všechny podoby může mít vztah muže a ženy. Protože když na posteli leží schoulený upír, zostuzený tím, že se nezmohl k akci, a ve dveřích stojí zdrcená žena, jejíž sny o uspokojení největší touhy se zase vzdálily z jejího dosahu, nemůžu jinak než smát se. A zároveň je to tak nevinné a romantické, že u toho brečím jako želva ze Zeměplochy. Za geniální také považuji posloupnost jednotlivých eskapád. To, že je Renfieldova epizoda umístěna do první poloviny, je prvotřídní ukázka dramaturgie, které osobně říkám "film s odměnou". Poeticky-realistická expozice diváka navnadí, policista a maminka stanoví, v čem se možný svět tohoto filmu liší od reality, Renfield diváka znechutí na nejvyšší možnou míru a každé další vytrvání po tomto bodu představuje onu zmíněnou odměnu, kterou si užívám jako dárek pod stromečkem, svítím a tetelím se blahem. A Amanda Plummer! A že za celou dobu řekne jenom jméno svého syna, a ještě úplně na konci. "If this were my dream I would never die." ♥♥♥ ()
Simone je profesorom biológie. Kľudný, mladý človek, ktorý pôsobí vyrovnane však má "malé" tajomstvo. Je upírom. Svoje obete hľadá cez internet v skupinách pre samovrahov. Pri jednom zo stretnutí však osamelý Simone pocíti niečo s čím doposiaľ nemal skúsenosti. Neskoro. Vampire ani z ďaleka nie je hororom. Dúfal som teda, že bude aspoň dobrou drámou nakoľko aj tento žáner je mojím obľúbeným. Bohužiaľ. Film je dosť monotónny, bez akéhokoľvek záujmu diváka zaujať. Tobôž vystrašiť či pripútať dávkou napätia. Nič z toho sa pri sledovaní tohoto obecnou kamerou natočeného diela nekonalo - 35%. ()
Vampire se neveze na populární vlně upírské romantiky. Nabízí totiž mnohem více, než samotný fakt, že některá z postav filmu je (možná) upír. Shunji Iwai přesně věděl, čeho chce dosáhnout a pojistil si to nejen režií, ale i napsáním scénáře, nasnímáním celého filmu a složením soundtracku. Sledujeme ne příliš optimistický příběh Simona, který z nějakého důvodu pro svůj život potřebuje lidskou krev. Přes internetové diskuze o sebevraždách si hledá nešťastné dívky, které jsou rozhodnuty skoncovat se životem a nabízí jim společnou sebevraždu ve dvou. Hlavní devízou filmu je autentická filmařina, která se snaží působit spíše jako dokument a vizuálně je velmi střízlivá až nudná. Otevřený konec, ostatně jako celý průběh filmu, v nás nechává mnoho nevyřčených otázek. Mírný nadprůměr - tedy lepší tři hvězdy. HUDBA: Iwai si mohl napsat přesně to, co se mi hodilo pro jednotlivé scény. Hudba není podstatnou složkou filmu, ale na několika místech ji vhodně doplňuje za použití klavíru a výjimečně i dalších strunných nástrojů. Zvláště se vyjímá violoncello (či jeho elektronická varianta). ()
Uražka času s pěknou holkou aspon když už nic. ()
Dokážu si výborně představit tenhle příběh zasazený do japonských reálií a obsazený japonskými herci. Do takového prostředí by se jeho bizarní poetika hodila výborně, takovéhle nevážně vážné filmy, se svým svérázným "magickým realismem", k Japoncům sedí perfektně. Zato prostředí západní (americké) mu nesedí vůbec. Nešťastné je i herecké obsazení nedbale elegantními, pečlivě vystajlovanými mladými herci. Když tito deklamují svou vnitřní rozervanost, nechuť k životu a touhu po smrti, působí to v lepším případě jako parodie nebo černá komedie (Katharine Isabelle), v horším jako trapná pseudonihilistická póza. A nebo postava vlezlé policistovy sestry, nepochopitelně se vnucující evidentnímu pošukovi; ta je přece skrz naskrz japonská, resp. asijská, v našem světě působí nepatřičně a trapně. Filmu zpočátku nelze upřít jistou neotřelost a interesantnost, ale postupně začne víc a víc nudit. "Upírovo" okázale symbolické dárcovství krve mě přimělo k cynickému úšklebku, postava cukrkandlové Ladybird mě svou přehrávanou naivitou otrávila, a závěrečná scéna s afektovaně smutnou baletkou pak přímo znechutila. Plytké a duchoprázdné pozérství, vydávající se za "citlivý příběh", nic víc. ()
Hlavní hrdina je magor chlastající krev. K té se dostává tak, že pomáhá tupým nánám spáchat sebevraždu odkrvením. No a pak je tu ještě nějaká parta blbců, co si hraje na upíry. Možná ještě stojí za zmínku, že magor má doma matku s alzheimerem, která má na sobě postroj s nafukovacími balonky. Honey Bunny by v ní poznal málokdo. A to je tak nějak všechno. Nejspíš jsem to nepochopil a upřímně řečeno to ani chápat nechci. Radši zůstanu u klasických upírů z tesáky, kteří za temné noci hryžou své oběti do krku. 10% ()
Pre mňa najdivnejší, najnepríjemnejší, najkrajší a najdojemnejší film za dlhú dobu. Tak strašne nedivácky, že sa mi musel jednoducho páčiť. Iwai vytvoril citlivý príbeh bez motivácie v ktorom sú hranice dobra a zla tak veľmi jemne rozdelené, že ťažko by ste v tom hľadali nejaký pevný oporný bod. Poetika na tému vampirizmu a samovrážd, ktorá neslúži len ako poetická reflexia žánru a doby, ale ktorá odráža Japonskú poetiku a prenáša ju do mestského a sterilného prostredia. Nechápem kde všade Iwai zohnal toľko krásnych dievčat, z ktorých každá vyjadrila citlivosť svojej postavy na úplne maximum. Hoci Zegers mal ako herec slabé chvíle u Iwaiovej poetickej vízie skvelo zapadá. Iné, divné, krásne a hoci to nerád používam v určitom smere aj dokonalé. A ten koniec! ()
Not all of those amongst us who crave blood are vampires, and not all vampires crave blood. 1) Film je zvláštní. Pojetí upírství jakožto posedlosti s nejasnou snahou konat dobro? Děj jako bolestně citová exprese, která se v následujícím okamžiku opět poslušně vrátí ke krvi? Upírská parta, kterou reprezentuje jakýsi zvrhlík? Zvláštní je upírova matka, japonská studentka toužící po upírově pozornosti i vskutku odporná stíhačka Laura. Neurčitý konec pak připouští různý výklad nejen budoucnosti, ale i toho, co se vlastně stalo a co divák viděl na vlastní oči. 2) Pokusím se definovat, co snímek není. Není to horor...vlastně není ani o upírech. Pouze sledujeme zvláštní (opět to slovo) ambivalentní vztah hlavní postavy ke krvi. Pohybovat se po většinu děje mezi sebevrahy chystajícími se na smrt optimismu nepřidá, ale snímek rozhodně není žádná depka. Jak říká režisér: Sometimes dark stories are very beautiful, very challenging. 3) Režisér, autor, koproducent, hudební skladatel, kameraman (I did it a lot for music videos and TV commercials, but it's the first time since school that I've done this for such a long shoot. My muscles are so tired, I move the camera so much.) a střihač (ano, tohle všechno), 48letý dlouhovlasý přitažlivý Shunji Iwai se rozhodl vyrobit svůj první film v angličtině (natáčelo se ve Vancouveru) proto, že v Japonsku za široké pozornosti veřejnosti právě probíhal soudní proces s podobnou zápletkou (Hiroshi Maeue - viz Zajímavosti). 4) 27letý Kevin Zegers (upír Simon) byl dobrá volba stejně jako celé herecké obsazení. Nemohu se nezmínit ani o pěkném 25letém Trevoru Morganovi (úchylný vrah Renfield), i když v souvislosti s touto postavou musím deklarovat svou nelibost nad propojením zvrhlíka s homosexuálním chováním. 5) Některé scény se doslova vryjí do paměti. I think 75% of movies are understandable, but not memorable, Some people just want a scene to be logical. It's kind of boring, you always have to check the continuity and dialogue. I'd rather have the scene be memorable. Myslím, že se to Iwaiovi rozhodně podařilo. ()
jak ja mam rada filmy o divnych lidech… pripomnelo mi to pripad “vraha z twitteru”, jenz si psal s holkama, ktere chtely spachat sebevrazdu a on jim s tim pote pomahal. simon je trosku jiny; ma totiz chut na krev - takze neco jako richard chase. holky/zeny pomaha zabit tak, ze jim odebere vsechnu krev z tela a jejich mrtvolu pote schova do mrazaku. — kamaradi se s bisexualnim typkem inspirujici se jeffrey dahmerem (mel sice jednu scenu, ale za to byla hodne brutalni) a s hlidanim jeho nemocne matky mu “vypomaha” sestra policajta laura (nebo lucy? kdo vi), ktera by s nim chtela neco mit, ale simon si uz “brousi zuby” (haha) na ingrid, mladou zenu, jez se chtela nechat od simona zabit, ale on si to na posledni chvili rozmysli; mozna u ni hleda pochopeni nebo i lasku. — jako celek film pusobi hodne depresivne. nadherna kamera, skvely scenar a hudba. || ❝𝐈𝐟 𝐭𝐡𝐢𝐬 𝐰𝐚𝐬 𝐦𝐲 𝐝𝐫𝐞𝐚𝐦 𝐈 𝐰𝐨𝐮𝐥𝐝 𝐧𝐞𝐯𝐞𝐫 𝐝𝐢𝐞.❞ 🧛🏻🎈 ()
Toto ani omylom nebol thriler a vonkoncom to ani nemalo nic spolocne s hororom. S jedinym, co mozem suhlasit je drama podana psycho atmosferou, kde banda skrachovancov tuzila po samovrazde. Dve ukrutne zdlhave hodiny pre tento film bolo pre mna obrovskym utrpenim. Nejake pozitivne chvilky sa vo filme objavili, ale je ich bohuzial poskrovnu. Kto ma rad depresivne nalady moze v pohode siahnut po tomto zvlastnom filme. Tento film urcite neni moja krvna skupina a preto chcem nanho rychlo zabudnut, ze som nieco take videl. ()
Monotónní film snímaný téměř jako dokument s líbívou hudbou. V angličtině. Nic moc. ()
Tohle není film o upírech jak je nyní vidíme. Tenhle film je opravdu depresivní, když jsem shlédla tolik sebevražd, měla jsem pocit, že je to naprosto normální obvyklá věc. Musím pochválit Kevina Zegerse, který se pro tuto roli opravdu hodil. Film ve mě zanechal zvláštní pocit, mylím, že kdybych se na něj podívala ještě jednou objevila bych zase nové souvislosti, ale nejspíš se to nestane. Dávám 3* a vracet se k tomu nejspíš nebudu. ()
Tohleto je jako hodně drsné a vyvolává to opravdu odporné pocity. No každopádně sem si řikal že v tom bude nějakej chyták a ejhle japončí... ()