Blonde
Blonde
Réžia:
Andrew DominikScenár:
Andrew DominikKamera:
Chayse IrvinHrajú:
Ana de Armas, Bobby Cannavale, Adrien Brody, Julianne Nicholson, Xavier Samuel, Lucy DeVito, Sara Paxton, Garret Dillahunt, Scoot McNairy, Toby Huss (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Norma Jeane Mortenson (Ana de Armas) patřila v šedesátých letech mezi nejkrásnější modelky a herečky amerického stříbrného plátna. Muži po ní doslova šíleli. Ačkoliv si žila pohádkovým životem, veřejnost nic nevěděla o jejích těžkých traumatech z dětství, která si stále nosila sebou a nevěděla nic ani o drsném filmovém světě, kde se nejen za role platilo sexem. Tento snímek nastavuje skrze životopisné drama Marilyn Monroe nekompromisní zrcadlo poválečnému americkému filmovému průmyslu. Průmyslu, který nejednu ze svých hvězd nakonec úplně zničil. (Big Bear)
(viac)Recenzie (360)
dokonalé zobrazenie ženskej bolesti ()
Norma Jean a Elvis (nedávno viděný) měli hodně společného. Oba byli manipulovatelní svým okolím, bulvár jak už to u celebrit bývá si na nich rád smlsnul, oba propadali depresím, které zaháněli prášky až se na nich stali závislými. A v lecčems byl podobný i jejich tragický konec. Film o Elvisovi byl zábavnější, ale i Blonde mělo svou sílu. Navíc oba herci v hlavních rolích podali velmi uvěřitelný výkon. Už už jsem sahal po stejné známce, ale scéna s JFK jednu hvězdu ubrala. Tohle nebylo nutné! ()
Velice zdařilý psychologický náhled do světa emočně nestabilní osobnosti, jež Marilyn Monroe - zcela bez debat - byla. Nádherné montáže a atmosféra. Škoda, že pod filmem není podepsaný David Lynch, pseudocinefilové by si pak neškrtli. ()
Po Elvisovi další, pocitově tak šesti hodinový film, kterej dá obrovskou námahu vůbec dokoukat. ()
Těžký art a nepříjemný film, zejména ve své druhé polovině. Ana předvádí nadstandartní výkon, ale pro typického diváka je to dost těžko stravitelné. Spousta hračičkování s barvami, změnami filmového formátu apod. Z ranku osobních filmů velkých režisérů na Netflixu ještě pořád nikdo Romu nepřekonal. ()
Film ukazuje obrovské ambície byť iný, artový, možno trochu noir a pre intelektuálov. Podľa mňa sa mu to nedarí v žiadnom z týchto aspektov, a navyše prehnanou stopážou iba zbytočne zdržuje a nudí. Ana de Armas hrá, ako keby chcela vyhrať Oscara najbližšie dva roky, ale úprimne nie som úplne presvedčený, či až tak dobre hrá a iba jej postava je divná, alebo hrá trochu horšie, ako som u nej zvyknutý. Každopádne jej nomináciu prajem, ale verím, že nevyhrá. Nahota mi prišla zbytočná, ale asi to malo symbolizovať jej odhalenie svetu a divákovi a jej zraniteľnosť. Takže Blonde nie úplná katastrofa, ale najmä kvôli dĺžke pomerne zbytočnosť. 6,4/10. ()
"Není to životopisný film, není to realita, je to fictional portrait!" Rozumím, autoři si dali záležet, aby to zaznělo ve všech propagačních materiálech, rozhodně to ale není omluvenka pro tenhle špatně napsaný, pozérský a zmatený shluk scén, které chtějí být strašně velké "umění". Je mi úplně jedno, že drtivá většina věcí ve filmu, byla v realitě třeba úplně jinak, žádný film totiž nemá povinnost se držet reality. Co mi jedno není, je scénář hlavní postavy, aneb vezmeme skvělou herečku a necháme ji zahrát plochou postavu, která má 3 výrazy a 2 emoční stavy. Nevím, jestli to autorům nikdo neřekl, ale točit fikci neznamená snažit se udělat hlavní charakter co nejvíc nesnesitelný a unlikable, spíš mi to přijde kontraproduktivní. Navíc fikce dává možnost obraz hlavní postavy klidně i přibarvit k lepšímu a vyvolat k ní třeba soucit a pochopení a pak by její osud měl na diváka třeba takovou věc, jako je "emoční dopad". Všude se píše, jak je film depresivní, ale na mě nedokáže působit depresivně osud bytosti, u které nevěřím, že je reálná lidská bytost. Moc tomu nepomáhá, že film jaksi postrádá hodně kontextu, hlavně ve vztahových částech, ale zase oceňuji inovátorský přístup "Tady máš scénu, co k ní vedlo a jaké jsou její následky, si domysli sám, my teď přeskočíme v příběhu úplně jinam“ anebo to tam bylo a já to jenom zapomněl, protože film má asi tak 6 hodin. Vizuální stránku a kameru nechám být, autoři se nad tím očividně hodně naonanovali, narativ a atmosféru to sice většinou nepodporuje, ale whatever, dívá se na to pěkně a v kombinaci s kostýmy a výpravou je to jediné hmatatelné plus… ()
Kdo viděl některé z ,,životopisných,, filmů o Marylin i její filmy, a má možnost porovnat nejen tuto tzv. fikci, zůstává poněkud na rozpacích. Zbytečně dlouhé, zbytečná vata. Ana de Armas přiznávám byla místy od Normy Jean k nerozeznání, za což lze také poděkovat dobré práci maskéra, předvedla ale neskutečně výborný herecký výkon, ale pak už jsem chvílemi nedokázala brát tu rovinu neštastné, opuštěné, zakomplexované, psychicky narušené, ublížené a zneužívané křehké ženy vážně. Jak se říká všeho moc škodí? No, je to film o krásné, ale duševně nemocné dívce a ženě a špíně, která v Hollywoodu panovala a panuje. MHCB ()
Pro mě byla Marilyn Monroe ta, které se větrem zvedla sukně a blondýna, která otravovala vzduch ve skvělé komedii Někdo to rád horké. Byla jsem i zvědavá na její životopisný film, který měl vyplnit mé vědomostní nedostatky o této celebritě své doby. Ovšem, nedostatky zůstaly z velké části nevyplněny. Přes velice silný začátek filmu jsme se bohužel dostali do agónie, kterou ukončily závěrečné titulky. Velkou část filmu jsem netušila, zda se společně s Marilyn nacházím v realitě, nebo točíme film nebo máme halucinace. I přes celkovou délku filmu, která atakuje skoro 3 hodiny, jsou některé momenty utrápeného a ne zrovna šťastného života Normy Jeane vynechány (začátky u filmu, první nutné manželství, práce v továrně na padáky, podpora vojáků v Koreji ...) nebo případně pozměněny (Charlie Chaplin, Jr. zemřel až 6 let po Marilyn, těhotenství s dvojicí Chaplin Robinson, poměry s různými muži). Obrovské plus filmu je ovšem výkon herečky Any de Armas, jen za ten dám 2*, jinak bych byla daleko méně velkorysá. ()
Skvostná Ana de Armas v příšerným filmu, který nedrží vůbec pohromadě. Ba co víc, on se o to ani nesnaží. Život jedné z nejslavnějších žen historie a totálního sex symbolu od svý doby po současnost je zde vyobrazen jako skoro 3 hodiny (!! 3 HODINY!) trvající sled pěkně natočených scén, které ale nedrží spolu. Jako film Blondýnka pak selhává na těch nejzákladnějších věcech. Neznáte dopodrobna její život nebo filmy? Máte smůlu, budete v tom mít guláš a po hodině se budete prát, aby jste to nevypnuli. Skvělá Anička v budoucnu na Oscara dosáhne, herečka je to skvělá, ale ne jako Marilyn Monroe. A je nejsmutnější, že ona za to nemůže, naopak je tím jediným dobrým, co film nabízí. A jako jediná drží film nad vodou koukatelnosti. Ale do do pr*ele, má to skoro 3 hodiny! ()
Stejně jak česká Džambulka co se upila k nedůstojné smrti, i MM byla také vlastně psychycky narušený nevyzrálý jedinec, co do světa showbussinesu vlastně vůbec nehodil. A taky to tak dopalo. Tenhle pohled do soukromí mě ani moc nebavil, ani se mi nelíbil (4:3 - tenhle formát už je pravěk). Ty dvě hvězdy jsou za hereckej výkon - to jediný bych pochválil. ()
Neskutečně depresivní podívaná. Chudák Norma... Skvělá Ana, úžasně depresivní hudba, ale mám z toho smíšené pocity. ()
Pocitový film podle knihy Oatsové soustředěný na její prožívání světa a sebe v něm, který ovšem mnoho nového o Marilyn Monroe neřekne. ()
Nečekal jsem žádnou komerci ani klasický životopis. I když se tvůrci ohánějí jakousi verzí životopisu. Tohle ale bylo cosi nezařaditelného. Zrovna v tomto předvolebním období bych to nazval štvavou kampaní. Proti Marilyn. Film mapoval ve zkratce její celý život, ne jen nějaké období, a přesto zde nebylo nic pozitivního, žádné štěstí a radost. Ani záblesk. Blýskalo všude jen šílenství, horrorová atmosféra a dementní chování postav ve chvílích, kdy nešlo o žádné psychické vize. Střídání barva/černobílé nebo široká/úzká obrazovka mě opravdu nenaplnilo uměleckými pocity a přesto vidím, kolik lidí dosáhlo po filmu očistu mysli. O délce filmu nebudu hovořit, nepomohla by ani poloviční verze, stejně jsem musel přetáčet a ani to nepomohlo. Pořád nemohu strávit nálepku artu a uměleckého filmu a hned mě napadá klasika Císařovy nové šaty. I hovnu můžeme tleskat. A já veřejně prohlásím, že je to pouhá sračka. Tohle jsme si nezasloužili (já ani Marilyn)! ()
Hodně slabé, snaha režiséra o artové pojetí zcela pohlcuje cely film, kde postavy jsou spíše karikatury. Ana de Armas se opravdu snaží, jelikož jde o jeji, zřejmě, životní roli, ale nestačí to na průměr. ()
Krásný výkon Any de Armas, kvůli které stojí každá vteřina za to, nádherná hudba, spousta nápaditých tvůrčích řešení. Jako celek je film bohužel rozklížený a lehce přeplácaný, protože si režisér spíše ujíždí na své vizi a formálních třpytkách než aby vytvořil komplexní obraz americké ikony. Nic proti tomu, náladově i pojetím je film perfektně soustředěný a emoce v něm rezonují silně. V nuzné kategorii životopisných filmů jde o jeden z nejvýraznějších portrétů, na který by se rozhodně nemělo zapomenout. Ale přece jen je to trochu promarněná šance. Jako kdyby Baz Luhrmann vysadil antidepresiva. Přesto silný zážitek, který si zasloužil velké plátno. 7/10 ()
Andrew Dominik zase po dlouhé době něco natočil. A jak to dopadlo vše špatně. Ana a její stavy a tak dále. Film se strašně moc vleče nemá ten správný směr, nezábavné takové až depresivní.Film který má skoro tři hodiny tak, je velká nuda.Další shlédnutí dopravdy už ne . 50% ()
Stopy kubánského přízvuku Any de Armas jsou nezaměnitelné, vzhledem k neortodoxnímu přístupu filmu a dívčího jemnocitu se téměř vytratily. Tato hollywoodská odysea si značně pohrává s místy líbivým znehodnocováním tragicky krátce žijící blonďaté ikony pro potěšení sledování. Blonde má extra řemeslné a technické formy vyobrazení pekelné krajiny slavných a celistvá konstelace pěšáka, či oběti Monroe příjemně hrály, avšak krom záblesků z etap, až po známý obraz nehybnosti ve vlastní posteli, nic přehnaně ohromujícího. ()
Pro Anu jistě životní role a závěrečné psycho scény dala skvěle, ale na tu šílenou stopáž je film dějově hrozně děravý a chvílemi dost nudí, nehledě na značné historické nepřesnosti. ()
Súvisiace novinky
Blondýnka vede nominace na Zlaté maliny
Každý rok se v předvečer velkého finále oscarové sezóny sejdou v Los Angeles členové nadace Zlatá malina, aby „ocenili“ ty nejhorší filmy uplynulého roku. Hlasování o tyto ceny se účastní zhruba 700… (viac)
Film o Marilyn Monroe obdržel rating
Přesně jak režisér Andrew Dominik (Zabití Jesseho Jamese zbabělcem Robertem Fordem, Zabít tiše) v minulosti naznačoval, jeho biografický film Blonde o legendární herečce Marilyn Monroe obdržel… (viac)
Spin-off Johna Wicka našel hlavní hvězdu
Herečka Ana de Armas (Na nože, Není čas zemřít) pokračuje v parádním kariérním rozletu a po Bondovi, životopisu Marilyn Monroe Blonde a blockbusteru The Gray Man od režisérů Avengers: Endgame se… (viac)
Marilyn Monroe bude mládeži nepřístupná
Režisér Andrew Dominik (Zabití Jesseho Jamese zbabělcem Robertem Fordem, Zabít tiše) si s biografií o slavné Marilyn Monroe prošel peklem. Nejprve byla potíž najít tu správnou herečku, posléze se… (viac)
V geniální písni od skupiny The Kinks se zpívá: But please don't tread on dearest Marilyn / Cause she's not very tough / She should have been made of iron or steel / But she was only made of flesh and blood a ačkoliv je to možná jen tím, jak často mi jejich jemný hlas hraje v hlavě, tak je to zároveň nejpřesnější a nejméně přesný popis toho, co tato svůdná, však křehká Blondýnka nabízí. Kdo očekává životopis, bude možná zklamán, ale já - který dle recenzí očekával naprosto všechno a dle očekávané délky snímku se pomalu přizpůsoboval, s čím vším se bude muset potýkat - byl tímto vskutku obsáhlým snímkem založeným na knize Joyce Carol Oates velmi překvapen, a přestože jeho sledování byla vskutku kalvárie, tak to byl dobře investovaný večer a musím přiznat, že jsem ve skutečnosti velmi rád, že to trvá skoro tři hodiny a po posledním záběru jsem se jen koukal do titulků - snad jsem nemohl uvěřit, že už je konec - a skoro bez dechu si četl všechna ta (povětšinou neznámá) jména. Už jen pro zážitek bych doporučil Blonde všem nadšeným fanouškům filmu, nicméně počítejte, drazí, s tím, že je nutné si na ni najít rozpoložení a stav duše, podobně jako když Zeyera čteme ideálně jen ve vaně se sklenkou vína. Pokud bych však měl předložit i nějaké relevantní faktické argumenty, proč vlastně toto modře zbarvené dílo na ČSFD vidět, tak vězte, že pouhé sledování je naprostý skvost. Jde o důkaz filmové symbiózy mezi papírovým scénářem a kamerovými snímky, které by na rozdíl od fotografie či na druhou stranu divadelního scénáře bez sebe prostě nefungovaly; každá scéna je pak uměleckým obrazem, většina z nich připomíná krásné staré fotografie, které nějaký filmový kouzelník mávnutím ruky rozpohyboval; většina herců, ačkoliv si zachovávají své typické rysy, tak jako by z oka vypadly svým skutečným protějškům, neskutečně výborně vypadá hlavně Adrien Brody v roli Arthura Millera či ten kdokoliv, kdo hrál J. F. Kennedyho, o samotné Aně de Armas pak ani nemluvě, protože přestože je v ní stále vidět tvář toho děvčete z Knives out, (zatímco v ní ani jediným pohledem nelze vidět to děvče z posledního B(l)onda, co by si tak zoufale zasloužilo vlastní sérii) tak je takřka zaměnitelná se všemi těmi klasickými podobami Marilyn Monroe, které známe z médií. Samotný nedějový průřez dvěma identitami světoznámé sexuální ikony, která opouští svůdný bulvár jejího tématu a ukazuje nám, že i blondýnky mají duši, je k nezaplacení. Téma toho, že každý chce být jako ona, ačkoliv netuší, jaké je jí vlastně být či že ona sama sebou vlastně být nechce, je možná lehce ohrané, ale v tomto zpracování, kdy se v průběhu mění hned několik poloh včetně jedné silné, kdy už Norma Jeane tak nesnese být Normou, že se v pohledu zrcadla mění na Marilyn, zatímco divák tuší, že ten neskutečně dobře zahraný smích na tváří je jen trpící maskou. O vztahu s dvěma mladými herci, kdy dívka konečně zažívá něco jako svobodu a mimo jiné snad i kvalitní sex; či samotném Arthuru Millerovi, kterému (dle filmu) snad jako jedinému zvládla zjevit, jak má ráda ruské klasiky, ani nemluvím. Jednotlivé nálady se střídají stejně rychle jako barvy obrazu či proporce snímku, který povyšuje Blondýnku mimo jiné i na jedno z dalších experimentálních děl s technickými žánry filmu, které se střídají na všemožných polích. Moc rád bych řekl a snad bych to i myslel upřímně, že na tento snímek budu ještě dlouho pamatovat, ale to už jsem říkal i o jiných. Nyní však Blondýnka zůstává na nějakou dobu v mém srdci a ačkoliv ji už asi nikdy nezvládnu celou, tak bude stále v mých očích velmi hodnotné dílo, kvůli kterému jsem se rozepsal tak neskutečně, že všechna čest tomu, kdo tohle dočetl až sem. Aspoň máš čtenáři nějaký základní přehled o tom, jak vyčerpávající je Blondýnku skutečně vidět. () (menej) (viac)