R

Čistý film, který se zbytečně nekasá a místo pozlátka jde rovnou na dřeň věci. Ačkoli pracuje se stejnými či podobnými proprietami jako většina ostatních žánrově příbuzných snímků, působí v celé své délce mnohem intenzivněji a autentičtěji. Tvůrci hned zpočátku budí drsnou náladou. Pracují s šedým prostředním, dunivým podkresem a všudypřítomnou nepřátelskou atmosférou. Navíc umožňují jisté sjednocení diváka s hlavní postavou. Oba do vězeňského prostředí vcházejí poprvé a nevědí co čekat. Příběhově však R až tak přesvědčivý není. Jedná se o směsici několika nápadů a drsného zakončení, které jsou spolu provázány nepříliš originální a zajímavou dějovou linií. (20.03.2011)

Zapadnúť v "lochu" nie je to isté ako si nájsť spriaznených kolegov v novom zamestnaní. "R" je zaujímavou sondou do útrob dánskeho väzenia, v ktorom prebieha rovnaký boj o zázemie, rešpekt či teritórium, ako medzi gangami na ulici. Zásadné pravidlo: never nikomu, platí na milión percent. Samotný snímok som vzhliadol len kvôli Rolandovi Møllerovi, ktorý v mojich očiach budí neskutočný rešpekt. Ten chlap má niečo do seba, pričom nech sa zhostí akejkoľvek úlohy vo filme (Under Sandet, Nordvest), hrá najvyššími kartami. Nakoľko je poňatie príbehu reálne nechám posúdiť iných, no mne to kšeftovanie príde predsa len pritiahnuté za vlasy. Každopádne, viac ako dobrý film. (01.06.2016)

väzenské filmy sú i napriek depresívnosti samotného prostredia a ústredného námetu filmy veľmi optimistické - to som zistil napozeraním veľkého množstva filmov z väzenského prostredia. áno - sú optimistické a v myšlienke, závere, posolstve či konečnom vyznení pozitívne: tie americké. dánske "R" je morda ako má byť: poriadna väzenská depka až z nej mrazí. (28.02.2012)

Michael Noer a Tobias Lindholm jsou borci už s příchodem jejich debutu s názvem R. U něj totiž dokázali, že mají nejen skvělé nápady, ale i to, že jsou prostě absolutní profesionálové a top ve svém oboru v rámci celé Skandinávie. R je hodně drsný a dost realistický příběh z vězení, které není úplně tak růžové, jak by si člověk představil, když by si přečetl jakýkoliv článek o Brejvikovi a jeho vězeňských patáliích v Norsku. Naopak. Trošku mi to na skandinávský vězeňský systém otevřelo oči a závěrečnou scénou utvrdilo, že Skandinávci jsou prostě borci na závěrečné filmové scény. (21.03.2019)

Když jsme před 20 (?) lety vyjížděli na kolech z Horsens na třítýdenní výlet po Dánsku, určitě bychom startovali od místního vězení (Horsens Statsfængsel), kdybychom to ovšem věděli. Co se děje ve vězení nevím, proč tam mají peníze tak velkou cenu také ne. Myslel bych spíš, že vězňové jsou smečka, která se sice řídí vlastními zákony, ale nepožírá svoje členy. Ve vězení se zřejmě lidé "nestávají zvířaty" (ani z filosofického hlediska, viz Gilles Deleuze), ale získávají kvalitu pod-lidskou či nad-lidskou (něco jako SS). A tak jsem spíš sledoval běžný vězeňský život (člověk neví co se i jemu může stát) se sprchováním, televizí, kouřením, návštěvami, stadiónem na atletiku a na fotbal. Místo posilování bych dal jógu a místo spekulací knížku. To by snad šlo, to by se dalo přežít (.!?)... První vězeňské kroky obou R (Rune, Rašid) byly nešťastné: násilí ani přátelství tu nemají svou pevnou pozici. Ale ono je to složité: "R / beR či nebeR". (16.11.2019)