Fantom Morrisvillu

A zase Bořivoj Zeman. Ze všeho, na co ten chlap sáhl, je cítit nadhled a šmrnc, a když si v hostivařských ateliérech přibral na pomoc ještě Vlčkův scénář s neskutečně promakanou výstavbou i vybroušenými dialogy, pravý prvorepublikový šarm Oldřicha Nového, hlas a dar sdělného pohybového herectví Waldy Matušky a všechny ostatní skvěle obsazené i okostýmované herce, vyšla mu z toho láskyplná rodokapsová parodie, která u mě pravým suchým anglickým humorem i (ne vždycky humornými, ale stejně sympaticky understated) střihovými rafinovanostmi, z nichž porůznu roztroušené mžikové záběry fantomovy tváře patří k těm nápadnějším, vyhrává nad Limonádníkem, Adélou i Schovankou, o vraždících drahoušcích, vražděných Jessiích a psu pana Foustky nemluvě. (23.12.2014)

Oldřich Nový v poslední sólo (dvoj)roli a v žánru, kde se po válce cítil nejlépe: parodii. Anglický styl humoru, silná nadsázka, gentlemani, krásné dámy a chladní ničemové, tajuplný hradní komplex, neomylný Scotland Yard. Vše je na svém místě. Proč jste po něm nevystřelil? – Vzpříčil se mi náboj v pistoli... a pak, co kdyby to byla dáma? (09.11.2008)

Na můj vkus má Fantom Morrisvillu až moc suchý a rafinovaný humor. Ne že bych vtipy nepoznal, jenže jsem se zasmál asi třikrát. Možná pro můj handikap v neznalosti brakových detektivek, možná protože jsem neocenil specifickou atmosféru. Protože film slušně odsýpá a scénář nedává moc prostoru na nudu, tak mi to nakonec ani nevadilo. Iritovaly mě jen Matuškovy pěvecké výstupy. Pokud chcete spolehlivě pohřbít jakékoliv napětí, dejte mu kytaru a tři minuty času. Jako herec byl ucházející, ale zbytek se do děje vůbec nehodil. (16.10.2017)

Po již x-tém shlédnutí Fantoma Morrisvillu od jeho vzniku jsem nenacházel nic, co by mi tato studená komedie suchého anglického humoru mohla ještě nabídnout. Snad občas jen pouhý náznak úsměvu na mé tváři. Hlavní roli v této parodii přisuzuji jednoznačně panu Janu Skopečkovi, který herecky dominoval. V žádném případě netvrdím, že se jedná o nepovedený kus. Mnohým, kteří ještě neviděli jistě úsměv na rtech vykouzlí. (19.02.2013)

„Poletíte mým osobním dvojplošníkem. Gut lak!“ Úděl bicích v divadelním orchestru občas tkví v nevytíženosti a když k tomu přidáte bujnou fantazii, vznikne český Fantomas kontra Scotland Yard, nepokrytě těžící z dobové popularity Waldy El Mariachiho. Nemohu si pomoci, ale z hrátek s různými detektivními klišé šel vytěžit mnohem větší ohňostroj humorných i absurdních situací, ovšem třeba doživotní majordomus českého filmu Jan Skopeček se svým na prach vysušeným humorem oddaného sluhy zaválel a připomněl mi můj oblíbený vtip ze soudku lakonického služebnictva: "Londýn sužují obrovské záplavy a voda se dostane až k zápraží domu Lorda Hamiltona, který zrovna sedí se sklenicí whisky u krbu a pročítá sobotní Timesy. Do pokoje k němu vkráčí sluha a stylem, jakým se ohlašují návštěvy, praví: „Lorde, Temže..“ (23.08.2010)