Réžia:
Xavier DolanScenár:
Xavier DolanKamera:
Stéphanie Anne Weber BironHrajú:
Xavier Dolan, Anne Dorval, François Arnaud, Suzanne Clément, Niels Schneider, Manuel Tadros, Benoît Gouin, Patricia Tulasne, Monique Spaziani (viac)Obsahy(2)
Částečně autobiografický příběh o sedmnáctiletém homosexuálovi Dolanovi, který začne být
posedlý svou matkou díky jejich bouřlivým vztahům v době, kdy objevuje tajemství dospělosti a
potýká se s prvními vážnými nástrahami života.
Hubert Minel nemá rád svou matku. Sedmnáctiletý mladík jí domýšlivě opovrhuje a vidí jen
nevkusné svetry, kýčovité dekorace a drobky uvízlé v koutku jejích úst, když žvýká. Kromě těchto
iritujících přízemních maličkostí se však na jejich vztahu podepsala také výchova plná manipulace a
zneužívání pocitu viny. Hubert, zmatený a rozervaný milujícím a zároveň nenávistným vztahem, který
ho každý den víc a víc užírá, se prodírá mystériem dospívání obyčejně a typicky. Objevuje krásy
umění, zkouší zakázané, otevírá se přátelům, sexu a společenskému vyloučení.
(oficiálny text distribútora)
Recenzie (132)
jen některý filmy mě posadí na zadek a neodejdu od filmů a toto je právě jeden z nich, prostě pecka, úžasný film, ze začátku mě matka a syn lezly totálně na nervy, ale jakmile jsem postupně pronikla do duše mladého herce, který právě zvárnil roli Huberta, byl to pro mě nezapomenutelný zážitek, ano, je to drsný film , ale realistický, ze života, V půlce filmu to nabralo takový grády, že jsem jen koukala a nechtěla jsem, uvěřit, že někdo takto dokáže bravůrně zvárnit roli, Na herce Yavier Dolan kterého bohužel ještě neznám v jiných rolích, ale rozhodně po něm zapátrám, kde ještě hrál šup další film s ním, ()
Xavier jako nehorázný spratek toužící sprovodit svou matku ze světa? Proč by se někdo chtěl ukazovat v takovém světle? Nicméně se postupem času ukáže, jaký je Dolan ve skutečnosti talent a dokáže tuto látku zvládnout s lehkostí do krásného konce, s nádhernou kamerou a postavami s bonusem parádní hudby. Velice podařené. ()
OMG ve 20 letech natočit něco takového, myslím, že slavní řežiséři Hollywoodu blednou závistí. Xavier Dolan ztvárnil hlavní roli, sepsal vlastní scénář a celé to i zrežíroval. Tenhle kluk má opravdu veliký talent a doufám, že o něm neslyším naposledy. Při náhledu na tento film jsem ani nečekal, že by to mohlo být tak dobré, následně jsem hledal nějaký zdroj odkud to stáhnout a už jsem si říkal, že toto ani nestáhnu, nakonec se to povedlo a výsledek stojí za to. Opravdu velmi silné emoce, skvělé zahrané a perfektní hudba. Na tento film zrovna platí samé nej nej a nej, ale posuďte sami, opravdu něco nevšedního. Je hodně vidět, že je to i autobiografické, protože tyhle city a celý děj, to se nedá asi ani vymyslet, to si člověk musí zažít. ()
Některé věci nezměníte, ani kdybyste se postavili na hlavu - jsou prostě dané. Xavier o tom ví očividně svoje, jelikož se mu podařilo docela umně zachytit vztah dospívajícího kluka a jeho potrhlé matky. Chvílemi se bytostně nenávidí, chvílemi milují a chtě nechtě nemohou žít spolu ani bez sebe. Dokonalá rozpolcenost. A doufejme i nadějný tvůrce... ()
Umělecké zvratky trochu jiného pubertálního teenagera. ()
Tezko rict, co se komu na tom libilo. Me teda vubec nic. Same urvane hadky a nic vic. O matce se dozvite jen to, ze je nervni a na kluka kasle a o klukovi, ze je homo a ze ho sere mama. Jen jedine se z filmu dalo odnest - materska laska je velmi silna. ()
Perfektní kamera, skvělé scény z Hubertovy fantazie a kvůli soundtracku dávám plný počet. Xavier ví jak na mě. ()
Co bys delala, kdybych dneska zhebnul ? Umrela bych zitra. ()
po všech stránkách vyzrálý, ale utahaný... s poloviční stopáží by to bylo za 4* ()
Bourlivy potlesk uprostred projekce - to se v ceskem kine casto nevidi (Praha/Mezipatra 2010). ()
Oproti známějším Imaginárním láskám je Xavierův debut méně stylový ale zato stokrát palčivější a upřímnější. Vůbec ho nedokážu hodnotit s odstupem a je to snad dobře, protože rozhodně nebyl s odstupem natáčen. Jsem si jenom jistý, že jsem nikdy neviděl pravdivěji a silněji zachycený "moderní" vztah matky se synem. Je to ale hodně specifický vztah i typ postav, kdo nikdy nic podobného nezažil, pravděpodobně mu film nic neřekne. neobjektivních ***** ()
Dvaja ľudia, ktorí sa míňajú - pre mňa asi tá najviac rezonujúca a osobná téma, aká sa dá predstaviť. Tento film je pre mňa hlavne o tom - o chybách, ktoré sú na oboch stranách; o ľuďoch, ktorí nie sú zlí, len nedokážu nájsť porozumenie; o živote. Navyše zobrazené s mimoriadne citlivým prístupom. ()
Vztah mezi synem a matkou. A pár art scén na vrh. Nic víc, nic míň. (což je skvělé!) [75%] ()
Nesympatický, nudící a šíleně pomalý film o věcech, které jsou mi zcela cizí....... ()
Vztahy mezi rodiči a dětmi jsou ty nejsložitější vztahy vůbec.Jsou pro nás velmi důležité a předurčují naše další vztahy během života.Z těchto modelů většinou bohužel i bohudík vycházíme a dle mého názoru jsou za ně odpovědní především rodiče.Dítě je v tomto vztahu to méně zkušené stvoření a má co dělat s vlastní přeměnou v dospěláka. ()
Tento film si na mňa počkal do synových šestnástich a dobre tak. Inak by som ho možno mala za samoúčelnú ujačanú pózu nevychovaného spratka. Dnes tú hystériu a hyperkritiku, lásku aj nelásku na oboch stranách chápem oveľa viac. Natočiť toto v 19, sánka dolu. Pri nočnej scéne syna s matkou som sa po rokoch chladného odstupu do Dolana zamilovala. ()
Nezlobte se, ale já už nějak mám všech těch "ublížených" a "nepochopených" týnejdžrů plný zuby... Prostě ne, s davem nepůjdu, jednu hvězdu a to ještě s přimhouřeným okem. ()
Neuvěřitelný vstup do světa tvůrčího filmu. Tak realistické, tak tvrdé. Ten kluk má bezesporu budoucnost. ()
No... Co říct? Chvilkama mi přišlo, že si pan režizér léčil komplexy a nebo toužil po styku s mužem. A tak vznikl film. Ovšem tak nějak, ačkoli tu myšlenku ne úplně chápu, si myslím, že záměr měl dobrý. Pár slov zazněných bylo docela věrohodných a musím říct, že ty opakované fráze z úst jeho a jeho matky jsem již několikrát pocítila na vlastní kůži. V závěru dávám hvězdu za pravdu, hvězdu za ňuňu sexuální scénu a hvězdu za roztomilého "Čezarého" jehož vlasy by chtěla rozcuchat jistě každá dáma, né-li muž. ()
Jak já mu rozumím. Film jako dělaný pro lidi, co mají komplikované vztahy v rodině. Pokud zažíváte alespoň z poloviny něco podobného jako Hubert se svou matkou, tak všechny myšlenky tohoto filmu budou, jako by vám je Xavier četl přímo z hlavy. Už kolikrát jsem se chtěla natočit v té nesmírné agónii, tom vzteku kdy chcete všechno rozbít a vykřičet. Nikdy jí nedokážu říct to, co říkám ve tmě v koupelně na zrcadlo. Nevím, jaké to je pro diváka, který vidí v matce nejlepší kamarádku. Ale pro ty, co rozumí větě: ,,Nejde ji milovat, ale nejde ji nemilovat ", je to film přesně na míru. ()
Reklama