Orlie pierko

Klasická dvojka, přežvýkané téma z jedničk, jako dvakrát spařený pytlík čaje, jakž takž obarví, ale už nemá vůbec žádnou chuť. Chyběl Kvietik i Vášáryová, příběh neměl sílu. Ališka, ten byl dobrý jen když použil původní hudbu z Medenej veže. Nastavovaná kaše. Potvrdila se mi moje neláska kČunderlíkové. Žádný výraz, žádná mimika,, jen unylost. Od Pěti holek na krku přes Orlie Pierko až k Nemocnici. Bezkrevná, bez emocí, nemastná neslaná. Jeden obličej na celý život. Dvojice kamarádů už nemá ten esprit jako trojice. Snad jen Vlado Müller tu dostal větší prostor, ale zase v něm neměl moc co hrát. Šťávu dodával Prašivec Julia Vaška, takový normální český, pravda slovenský, podrazáček. Ještěže alespoň ty Tatry zůstaly stejné. (17.08.2011)

Poetika prvního dílu nevyšuměla, jen mezi baladou prosvítá i lehká romance s pár satirickými verši.  Kromě hledání nového smyslu života a zjištění, že nic takového neexistuje mě bavil ale snad i jediný lehce záporný esenbák v československém filmu v podání  Vlada Müllera, jehož počáteční nadutost dostává díky srandičkám navrátivších se kamarádů řádně na frak.  Orlie pierko je lehká smířlivá tečka za původně smutným příběhem, proč ne. (24.10.2023)

„Každý raz môže skončiť v medvedej koži.“ Medená veža je Pán film. Film s  úžasnou mystickou horskou atmosférou, nádherným scenárom (o priateľstve a jeho zničení, o ženách a mužoch atď.) a v neposlednom rade obsahuje fantastické herecké obsadenie. Nanešťastie, o rok neskôr niekomu prišiel na um strašný nápad: nakrútiť pokračovanie. Nuž a tak sa preživší hrdinovia (inak výborní Ivanovia Rajniak a Mistrík, ale takýto zlý scenár nemali ani oni dvaja príliš veľkú šancu zachrániť resp. zamaskovať a to sa fakt snažia) vracajú na staré miesto. Z väzenia. Dobrý začiatok, ale bohužiaľ scenár sa následne rúti po nevydarených koľajniciach. Muži sa chcú vrátiť na „svoju“ chatu, lenže majú natoľko negatívne vzťahy s nadporučíkom Pardekom (z ktorého ani formát Vladimíra Müllera nedokázal urobiť realistickú postavu), že musia zísť dole do mesta. A tam... nič. Trocha pošpásujú s Prašivcom (Július Vašek), ponaťahujú sa s Pardekom, raz za čas sa im pod nohy primotá veselá sedemnásť a polročná nezbednica (19-ročná Andrea Čunderlíková) a to je asi tak všetko. Nevydarený je nanešťastie nielen scenár (nakrútiť pokračovanie o Medenej veži bez Medenej veže je blbosť), ale i réžia (smutným paradoxom je, že režíroval autor originálu). Nič nesúvisí s ničím, veci sa dejú kvôli scenáru, nie kvôli postavám. Postavy, ktoré sú od samého začiatku líčené negatívne, máme odrazu ľutovať a vidieť v nich človeka, kým postavy, ktoré sa silou mocou vzpierajú zjednodušujúcej charakteristike dobrý/zlý, sú nútené zrazu robiť veci, ktoré z nich robia figúrky bez psychológie. Že sa raz za čas ozve monumentálny hudobný ústredný motív, že dialógy odsýpajú („Čo sa toľko kolíšeš!“ – „Nevedela som, že sa nemôžem.“), že príroda je nádherná a že herci sú príliš veľké formáty na to, aby pokazili aj nekvalitne napísané postavy, je len taká drobná poľahčujúca skutočnosť. (01.01.2009)

"Postavy z Medené veže prožívají další dobrodružství". Poetika a krása prvního dílu je pryč, alespoň zpracování filmu ze strany Martina Hollého je stále na velmi slušné úrovni. V průběhu filmu jsem nevěřil, že by se v normalizačním filmu mohla nacházet postava záporného policajta (Vlado Müller). A taky že nemůže, v posledních několika minutách z něj udělali udělali kladného hrdinu. (24.03.2008)

V Měděné věži se vypráví o přátelství, o zradě, o smrti a o majestátu velehor, tedy o tématech velkých, nosných a silně archetypálních. Pírko pak navazuje velmi těsně po stránce příběhu, ale rozhodně ne v žánru nebo v kvalitě. Tam, kde dříve byla chata symbolem, je teď jen vedlejší kulisou. Kde se přátelství dalo považovat za nezničitelné, jsou teď jen úlomky příhod dvou nesympatických flákačů a většina děje je bez přehánění hloupá. S přimhouřenýma očima chápu pokus o automobilovou honičku nebo papírem šustící škorpení s nadporučíkem Pardekem, naopak vítám jedinou nosnou linku s Prašivcem. Ale za výjevy, kdy upoceného buráka Valera opakovaně a bezdůvodně nahání sotva plnoletá Andrea Čundrlíková, bych nejraději srazil hodnocení ještě níž. Plnění erotických fantazií k ódě na slovenskou přírodu vážně nepatří. (03.06.2024)