Prestreté

To kyselo je moc kyselé, stůl je moc hranatý a talíře moc kulaté aneb vyvolejte konflikt a dostanete více zaplaceno, protože lidé přesně po tomhle touží.. V klidu si počkám na finálový týden, kdy bude v pátek posledním hostitelem ve svém florentském bytě Hannibal Lecter a naservíruje čtyřem zbylým omámeným soutěžícím jejich neužívaná mozková centra studu a soudnosti - pěkně s podušenými žampióny, brusinkovým paté a s vynikajícím Campolongo di Torbe ročník 88. Při té božské baště z vlastní otevřené lebky je pak zcela jistě ani nenapadne vznést připomínku k drobné pavučince, s níž si pohrává průvan u doktorovy kuchyňské garnýže.. (24.05.2011)

Obyčejný lidi tady mají možnost říct do kamery JAK JIM CHUTNALO JÍDLO a většina z nich si těch svejch 15 minut slávy zatraceně užívá, neboť věděj, že je to s největší pravděpodobností naposled, kdy můžou bejt V TELEVIZI důležitý. Takže pokora stranou, dobře, horší je, když jejich kulinářský umění stojí za pendrek, takže se tím zároveň trochu ztrapňujou, což je ale zase to, co mě na tom nejvíc baví. Šmejdění po domácnostech komentovat nebudu, to je bulvárně hnusný a odporný. (12.09.2010)

Výborně vymyšlený formát, v podání TV Prima ovšem pro mě v podstatě nekoukatelný. Výčet věcí, které mě na PROSTŘENO k uzoufání iritují, by byl nekonečný. Buranský komentář Vydry a Bouškové (kteří navíc omílají z 90% pořád to samé dokola, bože! po pár dílech by to člověk mohl říkat místo nich, protože už přesně ví, co kde budou říkat). Prznění češtiny řadou děsivých slov a obratů ("šmějděníčko šmejdění" asi nejděsivější příklad). Scénář, který soutěžící nutí do stupidních a nucených aktivit, aby se vůbec zaplnila relativně dlouhá stopáž jednoho dílu (stupidní "úkoly týdne", nevtipné "zábavy", idiotské předvídání ostatních, kde asi bude aktuální hostitel bydlet a co bude vařit...). To nejhorší je ovšem reklamní a bulvární balast, do něhož je cely pořad po krk utopen (nekonečný proud reklam před pořadem, v průběhu i po něm - na internetu je to ještě horší a na Prima Play se na to kvůli neustálým reklamním pauzám nedá v podstatě koukat, o pravděpodobném výskytu product placementu nemluvě) - o všemožných exotech v pořadu s oblibou píše bulvár, který ze soutěžících dělá (nepochybně s důkladnou podporou primáckého PR oddělení) rychlokvaškové podřadné "celebrity" na jedno použití, kterým se všichni vysmějou, aby po nich za týden neštěkl pes (virální životnost některých videí je ovšem pozoruhodná). Příšerné je i to, že člověk při sledování ani nemá jistotu, co vše soutěžícím předepisuje scénář (respektive do čeho jsou nuceni smlouvou) - všichni se zde chovají tak příšerně nepřirozeně, až to bije do očí. Och, člověk samozřejmě ví, že princip tohoto pořadu je vystaven na tom, ztrapnit každý týden hrstku zoufalců, kteří ze sebe v televizi udělají naprosté idioty kvůli směšné výhře 50 000 Kč, ale stejně se pořád nemůže ubránit údivu z toho, že se pořád najde dostatek jedinců bez špetky soudnosti, kterým toto nedochází a kteří se tam stále hrnou. Považuji za ironiii osudu, že vedle pořadů zkušených profesionálů (typu Pohlereichovo "TEĎ VAŘÍ ŠEF!" ), kterých aktuálně běží v telce hne několik, vyznívají směšné gastronomické pokusy "amatérských kuchtíků" v PROSTŘENO jako nevtipná fraška, která je skoro k pláči. Ne vážně, člověku se chce těch lidí skoro litovat kvůli tomu, jak neumí vařit a kde bydlí (och bože, nikdy by mě nenapadlo, že když budu bydlet v pronajaté špeluňce s komunistickým nábytkem v Horní Dolní, že si budu domů zvát televizi). Je mi na zvracení z toho, co tento pořad dělá z lidí a co se v něm ukazuje. (29.03.2015)

Za Luciin recept 100%, ale za formát pořadu, který místo postupu při vaření šmíruje srovnatelně s Vyvolenými, hraničí s odpadem. Záleží, jaký tým soutěžících vidíte. Poprvé jsem koukal v říjnu 2010 na partu kolem Lucie a ta se navzájem celkem podporovala. Podruhé v listopadu 2010 jsem viděl partu trotlů, kteří si pomlouvali kulinářství a nakonec dali 8 bodů z deseti. Navíc komentář Václava Vydry a Jany Bouškové je takový nemastný neslaný. Snaha tvůrců okořenit nějakou peckou (kolaps soutěžící) se mi zajídá. (13.11.2010)

Tak buď jsme opravdu národ dutých kebulí, nebo platí teze, že se do televizních estrád hlásí přednostně nižší vrstva planktonu. A není rozhodující, zda si před kamery zaskočí přivydělat k popelařině, nebo demonstrovat dekadentní nevkus zbohatlíka. Nikdo mi totiž nenamluví, že zde jde především o kulinářské umění. Voayérské oblézání soukromých prostor žranec čvaňhajícího zoufalce mluví za vše. Zajímala by mě velikost onoho drobku z koláče, který si poctivě zapisuje recepisy a neprská pouze odsuzující věty na adresu soutěžících maminek, týnek, staromládenců a gayů. Já to tedy nejsem. Hodnotit mohu pouze z hlediska samce, který své partnerce dopřává několikrát týdně až trapnou volnost v manipulaci s ovladačem. Jako úlitbu zase ona toleruje mou tendenci dabovat ústřední postavy vlastními, příhodnými texty, od čehož však překvapivě ustupuji. Přes mé vulgarismy totiž zaniká lidová moudrost, distribuovaná Vydří rodinkou, což - a to snad uznáte - je škoda. Ony poetické bláboly, které snad sepisuje sám Alby Reichel, hutně dotvářejí atmosféru amatérského dokumentu na téma kretenismus v české společnosti. Hvězdu dávám za fakt, že mohu každý všední večer pokřikovat na svou milující rákosku že je PROTŘENO. Dělám to cestou z hajzlu. (24.05.2012)