Bostonský prípad

Není to špatně natočené a nevadí mi ani to, že si filmaři trochu upravili události kolem případu, konec konců ani americká policie v něm nemá dodnes úplně jasno. Ale udělat z Alberta De Salvy vraha s rozdvojenou osobností? Kdy už scénáristé konečně pochopí, že je to jen mýtus, který nebyl v oboru psychiatrie nikdy prokázán a který je sice vděčným námětem v žánru fantasy, ale ve vážně pojatém dramatu o jednom z nejprofláklejších vrahů moderní Ameriky, plní úlohu spíše kontraproduktivní. (14.06.2015)

29.1.2011 ~ V Bostonu umírají staré babičky, vrah je mučí a následně brutálně vraždí v podivných pozicích. Policie je bezradná a vzniká tým sestavený jen a pouze pro chycení vraha a zastavení morbidit paralyzujících město. ~ Příběh prý na motivy skutečných událostí. ~ OK, jednoduchá krimi s více jak čtyřiceti křížky na krku, jejíž plynutí děje odpovídá době vzniku, taky jak jinak. To ovšem znamená, že u mě to moc kladných reakcí nevzbudilo. Celé mi to přišlo nějaké rozvláčné, nudné, vlastně mi to připadalo spíš jako kdybych četl knihu a ne jako film o vrahovi a jeho pronásledovatelích v čele s nepolicistou a odborníkem na právo Henry Fondou. ~ A tak jsem to dokoukal, v klidu bez emocí, nechal se "překvapit" identitou vraha a jeho motivy (ne, že by to nebylo překvapující, ale nějak mi to bylo vcelku jedno) a ke konci s autory nesdílel ono poselství "Vždyť on za to vlastně až tak nemůže". Hovno, chudák je nemocný, všechny je povraždil, oběti to jistě ocení a odpustí mu. ~ Nebylo to špatné, ale starých krimi jsou tuny a lepších. (28.04.2013)

Skutečný příběh bostonského vraha ve famózním podání Tonyho Curtise. V 60.letech bylo rozdělování obrazu na několik částí se souběžně plynoucím dějem v módě (viz např. LETIŠTĚ) a tady si toho užijeme dosytosti. A není to vůbec na škodu, naopak film tím získává svěží náboj. Vidět např. v jedné části obrazu potencionální oběť a ve druhé části jeho vraha, stojícího za dveřmi, je zajímavé. Těžko se to popisuje, musí se vidět. Fanoušky Jiřího Voskovce rovněž potěší jeho kreace senzibila. (11.05.2003)

Neveľmi ma zaujíma nakoľko sa zhoduje, či odlišuje filmový príbeh od skutočnosti, a to tým viac, že si na prípad bostonského škrtiča už spomínam iba hmlisto. Vo filmovom spracovaní ma zaujala trojica hercov, okienkovanie a dabing. Z hercov patril začiatok veľkému hercovi malých úloh - Georgeovi Kennedymu, aby ho v strednej časti vystriedal charizmatický Henry Fonda a v záverečnej tretine sám seba prekonávajúci Tony Curtis. Okienkovanie vo všeobecnosti nemám rád, pretože je pričasto zbytočným efektom. Tu však malo aj svoj dramatický zmysel, čo jeho použitie rehabilituje. Už som niekde písal, že hudbu vnímam, keď ma zaujme alebo ruší a to isté platí aj o dabingu. A tento, na čele s Viktorom Preissom, ma zaujal. (22.06.2010)

Bostonský případ je ukázkovou kvalitní kriminálkou z konce šedesátek natočenou podle skutečné události. Ačkoliv se v hlavní roli objevil Henry Fonda, měl jsem trochu dojem, že tu jel hodně na volnoběh a prakticky nehrál. U něj mi ale často stačí jen aby ve filmu byL :-). Kdo moc potěšil byl pan Voskovovec s jeho minirolí, která mu ale sedla jak ulitá. Curtisovo závěrečné sólo stálo docela za to i když si myslím, že to v závěru šlo okořenit mnohem více. I tak spokojenost. Dávám za 4 petlice na dveře. * * * * (04.04.2021)