Jana Eyrová

Již několikátá adaptace klíčového románu z poloviny 19. století. Děj je citlivě (v rámci možností) stěsnán do dvou hodin stopáže. Díky krásným lokacím anglického venkova (Haddon Hall v hrabství Derbyshire, jeden z nejstarších domů v Anglii, Thornfield Hall), je děj prostoupen atmosférou viktoriánské Anglie. Zásluhu mají i výborné kostýmy a práce se světlem. Mia Wasikowska zvládla obtížnou úlohu hlavní role velmi dobře. Její Jane je tichá důstojnost, ocelové nervy, sebeobětování, pokora a víra v Boha. Dokonale skrývá ty nejčistší city. Zároveň je velmi průbojná a hrdá. Morální příklad. Dojemné je zakončení celého snímku. Určitě film, který má co nabídnout. 79% (02.11.2011)

Mohlo by se zdát, že nemá smysl zfilmovávat (po víc jak?) dvacáté předlohu Charlotte Brönteové, když se do povědomí diváků zapsalo hned několik verzí: Stevensonův gotický horror s Orsonem Wellesem (1944), Zeffirelliho přímočaře klasicistní (1996) a různé BBC seriály - soudě dle ohlasů - nesoucí se v duchu mírně historizujícího herritage cinema. Ta Fukanagova má ale své právo na existenci, protože Janu Eyrovou ukazuje jako pěkně feministické éro, které oproti dobovým konvencím vyznává rovnoprávnost pohlaví na místo pokory, což ospravedlňuje i závěrečný odklon v případě nedořečení/neukázání "prozření" jedné z postav. (Prozření se zde totiž odehrává v ryze mentální, nikoliv tělesné podobě.) Že nejde jen o ilustraci knihy, stvrzuje i narušení chronologičnosti, kdy je nám valná většina příběhu zprostředkovávána ve vzpomínkách, které jsou filtrovány skrze ústřední protagonistku. Díky tomu jsme na ni mnohem více napojeni, a tak můžeme dění prožívat spolu s ní, aniž by se sklouzávalo k sentimentu či patosu. Nespoléhá se ani na "tradiční BBC kvalitu", ačkoliv daný štempl před filmem najdeme, protože na místo předvádění výpravy je patrná snaha o větší autenticitu, kterou zajišťuje snímání ruční kamerou a upřednostňování přirozeného světla před umělým. Na místo dodržování tradičních postupů (hodně důležité je rozestavení postav v mizanscéně, pozoruhodný je i žánrový a s tím spojený formální zlom po jednom zásadním odhalení - bodu zlomu) se tato adaptace více blíží uměleckému filmu, a tak není na místě se pozastavovat nad Fukanagovým výběrem látky. (03.08.2011)

O knižní předloze jsem se sice učila ve škole, ale nikdy jsem jí nečetla, takže jsem do snímku šla s tím, že vlastně nevím co mám očekávat, což mělo za následek to, že jsem půlku filmu nevěděla, která bije. Ale v celku se mi to zdálo jako docela slušný film, i když teda ten konec se mi k tomu vyloženě nehodil, no jo, ale to byla chyba knížky, nikoliv filmu, který se jen držel předlohy. 4* akorát teda Charlotte Brontëová asi neměla moc představivosti co se týče jmen, protože se tam každý druhý jmenoval John, což bylo značně matoucí. (07.04.2013)

Příběh znám a tak nějak jsem věděla, co od něj očekávat. Viděla jsem totiž film z roku 1996, který se mi zdál jen o kousek horší než tento. Přece jen tohle mělo větší výpravu, rozpočet a troufnu si tvrdit lepší uspořádání příběhu, který člověka donutí film sledovat, pokud netuší, oč jde. Je pravdou, že zde byl sled událostí rychlý, bez pojmu času a pro bez možnosti zachycení významnějšího pocitu. Naštěstí tomuhle občas dopomohla hudba, takže to zase nebylo s bezcitností tak zlé. Pan Rochester i Jana to měli mezi sebou zajímavé, člověk si je mohl užívat. Ale i přesto byl film možná krapet roztáhlý (St. kdosi, získání sourozenců…), nepřehledný. Dávám mu ty čtyři hvězdičky za to, že, nevím sice, jak to dokázal, ve mně zanechal pocit. Když začaly po obrazovce běhat titulky, věděla jsem, že to rozhodně nebyla ztráta času opět tenhle starý příběh viktoriánského romantismu vidět. Přesto si nemohu pomoci, mám mnohem raději její sestru Emily a její Hůrku. Slabé 4* a "ach, tak jejich angličtina…!". (20.01.2012)

Sice nejsem z Jane Eyre kdo ví jak nadšená a na plný počet to také není, ale svoje kouzlo to mělo - pro takovéhle romantické příběhy ze starší doby mám prostě slabost. Mia i Fassbender byli skvělí a i když je celý film podle jakési šablony obdobných filmů, co se charakteru hlavní postavy týče, mě to celé dvě hodiny bavilo a nepřinutilo dívat se na čas. Krásná ponurá a deštivá atmosféra,nepřeslazenost děje.. Ty čtyři hvězdičky si to určitě zaslouží. (06.03.2012)