Easy Money

Jelikož mám v oblibě starší Refnovy dánské filmy o kodaňském podsvětí, musela mě tahle švédská nedomrlá nápodoba zákonitě zklamat. Námět je de facto stejný - srbské gangy se opět přetlačují s všelijakými barevnými gangy o trh s fetem, ale zatímco u Refna mě to hodně bavilo, tady už moc ne. Děj na mě většinu času působil tak nějak trapně, jak se křečovitě snažil o světáckost, skoro jako kdyby to točili Češi... Hlavní "hrdina", norský studentík, který se v závěru pustil do přestřelky s policajty jako ostřílený gangster, byl k smíchu. A švédský Radovan se s tím dánským už vůbec nedá srovnat... Prostě zklamání, hodně slabé tři. (06.01.2015)

Velké překvapení. Zvlášť proto, že zrovna od Švédů jsem podobnou pálku nečekal. Musím říct, že současný trend naturalistických krimithrillerů z prostředí imigrantů či o střetu dvou (sub)kultur/podsvětí (měkkosrdcatého západu a drsného Balkánu, potažmo Blízkého východu) se mi moc zamlouvá, viz též À bout portant, ale třeba i Taken. (31.07.2011)

Asi takhle: NEJpříjemnější překvapení a překonání vlastních očekávání za hooodně dlouhou dobu má jméno… Snabba Cash. Skandinávci jednoznačně dokazují, že tento žánr je jim vlastní a bodují (u mě) na všech frontách. Námětem, samotným zpracováním, hereckými výkony neokoukaných tváří, vizuálem, stylovým soundtrackem, až po VELMI jistou režii. Bonbonek a delikatesa pro fajnšmekry, kterou rád po čase rozbalím a ochutnám znovu. A hlavní deviza snímku?! Jednoznačně autenticita a propracování jednotlivých charakterů. Zatímco 90% snímků podobného ražení si “zkouší na něco podobného hrát”, (což jim ve výsledku láme vaz), Snabba Cash je od první do poslední minuty naprosto věrohodný. Teď pár řádků k snímku samotnému. JW je “mladej frajírek , kterej by rád víc přičichl ke zlaté smetánce” a žil si na vysoké noze. Bohužel mu k tomu chybí to nejdůležitější a to sice money. Co mu však schází na cash flow, to dohání měrou vrchovatou intelektem, (ikdyž…., ale o tom až o něco později). Šance (příležitost) se má chytnout za pačesy a tak, (když se JW naskytne) , dlouho neotálí. Problém je ten, že dostat se do mlýnku mezi Araby, Srby a Albánce nevěstí dlouhodobě nic dobrého a užívání si života “na výsluní” netrvá déle, než bys řekl IKEA. V momentě, kdy jim nemáte již co nabídnout, se pro ně stáváte bezcennou a zbytečně riskantní přítěží. Tento snímek Daniela Espinosy není rozhodně líbivým, nesnaží se divákovi podbízet, jít mu naproti, nepřidává své sympatie ani na jednu či druhou stranu, “pouze” věcně a syrově předkládá fakta a vypráví příběh. Tím bude (možná) pro mainstream hůře stravitelným, pro mě osobně je to trefa do černého a pěst přímo mezi oči. P.s. Bál jsem se závěru, ale (naštěstí) naprosto zbytečně. 90% (23.05.2011)

Jako procházka růžovým sadem. Jako švédskoalbánskoarabská honička za penězi. Joel hraje chlapce co to prostě dělá kvůli penězům jako každý. Zaplete se a začíná jeho osobní boj se samou samotným a hlavně s těmi, co mu mají platit. Kdo čeká přestřelky tak se jich nedočká. Střílení tu není na místě. Roztomilá holčička jednoho z aktérů je k sežrání a proto jsem dal vyšší hodnocení než na které filmové pojetí je. (11.05.2013)

Zatímco u starých mafiánských filmů platí pravidlo "nikomu nemůžeš věřit, kromě své (mafiánské) rodiny" zde se v etnicky zkrášleném Švédsku (v tom filmu se mluví bezmála šesti jazyky) razí naprosto protichůdná fráze. Poklidné budování charakterů, sem tam nějaké to násilí a nemnoho akčních scén pod taktovkou velmi zručného režiséra a kameramana, který se zrodil pro práci z detailem a světlem. Hlavní hrdina je mega nesympatický, ale tak nějak naschvál a to se cení. (10.10.2011)