Easy Money

V kosmopolitním, tolik tolerantním Švédsku nemají Arabošvédové ani čas tvořit tenoristické muňky. Jejich jedinou starostí je, aby jim Jugošvédové nezavřeli progresivně rostoucí koksovnu a nenarušili dodavatelsko-odběratelské vztahy se strategickými Romošvédy. Jelikož jediným Švédem v tomto výživném dramatu je slizský Nor, není v podstatě ani ke komu přilnout a vy máte pocit, že všichni hodní a altruističtí opravdoví Švédové stloukají v IKEA sterilní nábytek, aby si ti roztomilí přistěhovalci mohli po celodenním kriminálním shonu uložit boty do botníku GREVBÄCK, opláchnout unavený obličej v umyvadle HÖLLVIKEN, zamknout své těžce vydělané peníze do skříně EDLAND a nechat si na matraci SULTAN HJELMÅS v posteli LILLESAND něco hezkého zdát. (17.05.2011)

Úkaz metrosexuálního "klučinu" při preměně v rasistického chlapa. Na počátku byl on, student ekonomické fakulty někde ve Švédském království, kde vládne fitness trenér. Kluk ze skromných poměrů se snaží zapadnout do vyšších kruhů, přivydělává si jako taxikář (jak mafie, že?), čeká na svou šanci, která se jak jinak naskytne a mladík se rychlostí zvuku (ne světla) dostává do "vyšších kruhů", kde nestačí koulet očima. Joel Kinnaman je sympaťák, i když gay, v roli přemýšlejícího studenta vydělá balík, který jak by se na první pohled zdálo, není lehké dostat na svůj účet. Neskončí to tak jak všichni glosatoři a hoši od milice čekají... sám jsem se nestačil divit a po dlouhém čase film, ktery mě opravdu vtáhl. Kdo by to byl řekl do těch seveřanů. 8/10 (18.06.2011)

O filmu se hodně pěje a to mu škodí. když jsem k filmu zasedl, čekal jsem pecku nehorázných rozměrů (no špatně nastavené očekávání...) a ono P R D. Film má dvě poloviny. Tu první kde se "rozdávají" karty a pak tu druhou. To jsou už vyložené karty na stole a celkový dojem filmu se začíná měnit. První polovina totiž díky rozkrývání ústředních postav má své kouzlo v objevování "co jsou zač". Ne že by to byla úplně pecka (je to sem tam nuda a zmatek), ale pozornost to udrží. Ta druhá je jako facka. myslím tím jasná jak facka. Po tom co víme kdo je kdo a co je zač je do puntíku jasné kam se děj bude sunout dál. Je tak čitelný (a tím otravně nudný) až hanba. Bude to znít asi přehnaně, ale já v celém konceptu cítil Bony a klid. Tu nechutně křečovitou snahu hrát si na trapné "dobro vítězí" a "bude po zásluze potrestán" (a na to zdůrazňování jak velké ryby utečou a malé to odnesou). Kecy. Co na mě zapůsobilo dobře byl neortodoxní přístup k jazyku. Díky tomu, že se děj míchá jednou národností za druhou, míchají se i jazyky a to působí (alespoň na mě) sakra dobře. Mám to prostě rád. Další pokračování jsem ještě neviděl, ale už jen to že existují znamená že kasička cinkala a lidi na to koukaj. Co na to já uvidíme... (01.07.2014)

Taková menší rozcvička před Safe House, ve které ve Švédsku žijí zlí arabští a srbští mocenáši, kteří kontrolují obchod s drogami. Skvělý tmavěmodro-šedý filtr dělá z ucházející kriminálky značně temnou podívanou, která diváka seznámí nejen s tím, jak se na severu nejlépe pašují drogy (těch pejsků je mi líto ještě teď). (04.02.2012)

Drsná krimi o podnikavém JW, který k úspěchu a penězům přišel jen díky svému důvtipu a předstírání, je podána velmi netypicky hlavně svou atmosférou a celkovým vyzněním. Velký vliv severské depresivní filmografie je znát, učesaný příběh není radno čekat. Defacto jediný Švéd v tomto švédském filmu je blonďatá slečna hlavního hrdiny, který je Nor, ostatní jsou buď muslimští přistěhovalci nebo Srbové nebo jiní. A taky ta slečna je jediný dobrý element příběhu, všichni ostatní jsou svině, tzv. bad guys. Temnost a deprese v druhé části filmu sálají na povrch, ale film je to hodně dobrý. 80 % (06.08.2011)