There Be Dragons

There Be Dragons vypadaj jak idealni latka pro Joffeho. Film o knezi, kterej zalozil Opus Dei a pozdej byl prohlasen za svatyho a do toho valecnej film o bojich ve spanelsku. A i kdyz je film o nabozenstvi a vire, rozhodne to neni nabozenskej film, ale spis zivotopisny drama. No a Joffe se s tim popral docela se cti, sice to neni nejak uchvatny, Joffe to uz v sobe asi fakt nema, ale rozhodne nadprumer, minimalne v porovnani s jeho soucasnejma kouskama. Docela se divim, ze tu neni zadny hodnoceni, ja se na film tesil uz od uvedeni paradniho traileru. Jinak herci jsou vyborny, jak naivni a za vsech okolnosti verici Cox, tak vecne nasranej Bentley, kterej konecne dostal poradnou hereckou prilezitost. Joffe plynule prechazi od valecnejch scen na ty komornejsi s knezama a jako celek si to drzi solidni tempo i povedenou vizualni stranku. Jen skoda toho zaveru, je sice fakt, ze je to cely pojaty jako vypraveni otce, ale presto pusobi konec lehce useklym dojmem. Rozhodne to neni typickej valecnej film, ale ani typicka biografie, takze kdo bude cekat neco takovyho, bude zklamanej, ale ja jsem spokojenej. (17.10.2011)

Takže po shlédnutí tohoto jsem mírně zkoprnělá, užaslá a místy zasněná. Zasněná proto, že mě samozřejmě jako ženu okouzluje Charlie Cox svým hnědojantarovým pohledem. Zasněná také proto, že si má starodávná duše libuje v příbězích, kde kněz, popřípadě nějaký jiný dobrý člověk, rozdá vše, co má, potřebným a chodí po světě bez ničeho, v děravých botách, skoro bos. Užaslá, jak moc je tento příběh silný, přesto, že se ve skutečnosti asi neodehrál právě přesně takhle. Výborný scénář. Výborný Wes Bentley! A zase krásná kamera, hezké barvy. Jo a supr muzika! No a zkoprnělá jsem kvůli Opus Dei, neb dumám o možnosti, že režisér a scénárista v jedné osobě možná chtěl ukázat člověčí, lidskou, pokornou a zranitelnou tvář zakladatele Opusu, této pro mnohé znepokojivé, kontroverzní, přesto (nebo právě proto?) Janem Pavlem II. ustanovené osobní prelatury katolické církve. To je složitá věta a těžká otázka, ale nechám jí tady….:), podumejte. Každopádně, je to příběh o lidské slabosti, síle, krutosti, tuposti, nenávisti, odpovědnosti a odpuštění. Dávám mu za pět. PS: to je stejně super, že tady je za pět nejlepšíííí. (29.04.2015)

Hodně neortodoxní život byl nucen vést za španělské občanské války mladý kněz Josemaria Escrivá. A tak, když jeho přítel z dětství, Manolo, vypráví na magnetofonové kazety svému synovi životní příběh Escrivy ( a svůj vlastní), začíná s varováním, že při při jeho vyprávění "budou vylézat kostlivci" . A tak se epický příběh z raných let života kněze zabývá tématy jako je zrada, odpoštění, přátelství a hledání smyslu života v jeho každonenní všednosti. A činí tak způsobem, který sice nedosahuje kvalit téměř třicet let mladší Joffého "Misie", ale přesto dechberoucím a vtahujícím diváka nemilosrdně do dramat španělské občanské války, kdy na střetávání dvou nesmiřitelných ideologií doplácejí většinou prostí lidé . (02.05.2015)

Barbastro ve Španělsku. Městečko v Aragonii, městečko v mnou tolik milovaném Španělsku. Městečko, bohaté na pohnuté osudy. Právě zde se na samém počátku Španělské občanské války odehrál jeden z nejbrutálnějších masakrů duchovních i laických křesťanů. Mimo jiné je i rodištěm katolického kněze Josemarii Escrivary, zakladatele hnutí Opus Dei – jemu, jeho cestě ke službě Bohu, ke kněžství a jeho pojetí služby Bohu, je věnován tento snímek. Jako jiné snímky o Španělské občanské válce užívá formu retrospektivy. Syn prostřednictvím otce, který byl dětským přítelem budoucího kněze Josemarii Escrivary, proniká do atmosféry válečných let, do osudů svého otce a osudů jeho přítele. V podstatě sledujeme osudy tří lidí. Chlapce, který si vybere kněžství, cestu pomoci bližním, zahrnující i nelehký úkol pochopit a odpustit těm, kteří za své krédo zvolili nenávist a násilí. Budeme svědky napadání jeho osoby, jen z důvodu, že je „kněz“ (a tedy automaticky „buržoust“), svědky nezbytného skrývání se před rudými milicemi, jeho očima sledujeme vraždu kněze a jsme svědky odpuštění – to když varuje své spolubratry před pocity zášti vůči levičákům, před tendencí nepokládat je za lidi, ale za „svinské bestie“. (Nepokládat levičáky za „svinské bestie“ je rozhodně těžké.) Chlapce, který si vybere světskou cestu, cestu boje a cestu pomsty, pomsty vůči všem těm, kteří způsobili smrt jeho otce (jak on věří) a kteří ničí Španělskou zemi (to je ovšem fakt). Jeho osud bude jistým způsobem těžší – o onu nenávist, to on si ponese rány z války, kdy působil jako vyzvědač mezi rudými, do konce života. A konečně chlapce, který již válku nezažil, ale její stín jej také ohrozí. Snímek je z těch na něž se lze podívat znovu. Nedal by se ovšem nazvat životopisným, z osudů později svatořečeného Josemarii Escrivary se nedozvídáme o moc více, než nabídnou i základní informační zdroje. Oceňuji podání dusivého ovzduší občanské války, kdy jsou hranice mezi lidmi zřetelné a takřka nepřekonatelné. (13.01.2021)

NIKDY NENÍ SNADNÉ VYMÝTIT VŠECHNY SVÉ DÉMONY. NĚKDY JE SNAZŠÍ NAJÍT NĚKOHO, KDO JE VYMÝTÍ ZA VÁS........ /// To je tak, když chcete pátrat po minulosti někoho cizího a na konci by jste nejradši zapomněli na tu svoji..... Tak jako Robert, jehož fotřík toho ví fakt o Josemariovi hodně. Bodejť by né, když spolu vyrůstali. A tak chca nechca vypráví.... o dětských bolístkách, o chlapci, pro kterýho bylo kněžství posláním (protože zjistil, že JEHO náruč je otevřená všem), o rozdílných cestách osudu, o vině, milosrdný smrti, lásce (i k ženě), víře a hlavně o odpuštění. On se téměř celej příběh odehrává během občanský války a přiznávám, že díky tomu to není nějakej tupej životopis, ale válka dává všemu úplně jinej rozměr. Vlastně mi to jako životopis moc nepřipadalo (nemám je rád!). Španělé jsou mistři ve vyprávění ,,lidskejch“ příběhů (jasně těhle taky). TEĎ UŽ VÍŠ VŠECHNO. Je tu šance napravit něco, co bylo rozbité .... jak říkám, příběh, kterej má vést k odpuštění a ne oslavám Boha. Protože všechno je to v nás. V lidech. A odpustit si musíme sami. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Mám rád filmy inspirovaný skutečnými příběhy. 2.) Věřím, že utrpení není zbytečný. 3.) Thx za titule ,,iqtiqe“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE ** NAPĚTÍ * (21.11.2011)