Jaskyňa smrti

Urážka jména James Cameron, jehož asistentka mu zřejmě musela na pracovní stůl položit chybný scénář. Jinak si to vysvětlit nedokážu. To, že ji James následně shodil do Propasti, převrhl na ní akvárko s hladovými Piraněmi (za které se toho času slušně styděl) a to, co zbylo, předhodil Vetřelcům, už nechejme stranou. Kdo ví, kolik stránek scénář vůbec měl. Skupina jeskyňářů/potápěčů/horolezců/dobrodruhů/snílků/milionářů/začátečníků/debilů se pokouší zmapovat zřejmě největší neprobádaný jeskynní systém na světě. Jenže nahoře si příroda zachtěla své, jeskyně se plní vodou a naděje s každým novým přitečeným hektolitrem rychle klesá. Parta nejprve plácá nesmysly, hledá cestu ven a postupně přichází o své méně zajímavé kolegy. Bohužel nezajímaví jsou prakticky všichni, a jakmile začnou řešit osobní bolístky, do sedačky začneme zlostí vyřezávat kosočtverec. Scénář tak zřejmě musel vytvořit nějaký hodně poruchový počítačový program z roku 1997, který na klasický survival thriller nabalil už stokrát řešené problémy otravných postav. Vše navíc korunují neuvěřitelně jalové herecké výkony (asi nejvíc děsí Ioan Gruffudd a Rhys Wakefield). PS: Zub divočáka si nicméně hnedka dávám kolem krku!! (02.05.2013)

Téměř odpadová mizernost. Nebýt toho, že pod filmem je jako producent podepsán Cameron, neštěkne po Sanctumu ani pes. Je tu všechno špatně - nulová atmosféra, naprosto katastrofální herecké výkony, ultradementní dialogy (debilnější dialogy byli za poslední dobu snad je v Posledním Vládci větru), nepovedeně natočené podvodní scény, primitivní příběh. Sanctum je jednoznačně to nejhorší, co jsem z nových filmů za posledních pár měsíců viděl. Slabá 1* (26.02.2011)

Nevím, čím to, možná jsem v tu pozdní noční (nebo spíš velmi časnou ranní) hodinu, kdy jsem se na Sanctum díval, už byl příliš otupělý, nicméně film mi rozhodně nepřišel tak děsný, jak by se mohlo zdát. Jasně, klišé je tam fůra (baterka v kančím zubu...) a hlavní mladý herec by potřeboval ránu ploutví, ale já se opravdu bavil. Čím to bylo? Charizmatickým hercem v hlavní dospělé roli, který byl vážně drsňák k pohledání (a dost mi připomínal Radka Brzobohatého), nádhernými jeskynními exteriéry (nebo interiéry?) a čarovnou kamerou, Hirschfelderovou hudbou, všudypřítomným napětím (ten první průlez úžlabinou, brrr) a v neposlední řadě postupným vymíráním postav, které bylo leckdy nečekané a přinejmenším ve dvou případech pro mě opravdu šokantní. Tři a půli hvězdy si dovolím zaokrouhlit nahoru. (08.04.2013)

Opravdu nechápu, co někteří na těch vlhkých dírách vidí! Jakmile nějakou takovou uzří, šup do gumového oblečku, hned cpou hadici do masky a děsně touží se v ní zapotápět! A nejlepší jsou prý takové, kde ještě nikdy nikdo nebyl. No nevím. Taková neprozkoumaná štěrbina může skrývat spoustu nástrah a nebezpečenství! Leze se do ní jednak pěkně ztuha, místy může být i řádně sevřená, že se pak jeden dost odře a lze v ní narazit i na docela rezistentní zával, a to potom mnohdy teče krev! Navíc hrozí, že když se taková díra příliš zaplaví, nechce vás potom pustit ven. I zdatný a trénovaný speleolog má své limity a může se stát, že v takové situaci brzy ochabne, což nepochybně zanechá nesmazatelné šrámy na jeho psychice. Proto, když už pocítíte touhu do nějaké té jeskyňky vlézt, je lépe zvolit nějakou hezky turisticky vyšlapanou, která už má něco za sebou a je tedy perfektně připravena na kultivovaného obdivovatele krasových krás. Ale i do takové lezte napoprvé raději pomalu a hlavním vchodem, a ne že hned razantně vletíte do nějaké postranní chodby! To byste taky mohli přijít k úrazu! Rozhodně to není až tak špatné, jak mnozí tvrdí, jen je trochu škoda, že herci byli vybírání výhradně podle toho, jak jim sluší neoprén. (18.03.2011)

Vydal jsem se spolu s expedicí do neprobádaných jeskynních oblastí v Nové Guinei a byl to docela intenzivní zážitek. Výprava se totiž rázem změnila v dramatický boj o holé životy poté, co zasáhly přírodní živly, a jeskynní komplex se stal pro účastníky mise vězením, z kterého je najít cestu ven pořádná fuška. Celé je to natočeno podle skutečných událostí a není to moc předvídatelně pojato. Pod svá producentská křídla si projekt vzal slovutný James Cameron. A když hlavní roli hraje voda a potápěči, tak kdo jiný by měl mít dozor než právě on. V rolích členů výpravy nenajdeme žádné megahvězdy, které by spolkly většinu rozpočtu, ale solidně hrající herce, z nichž trojice Richard Roxburgh, Rhys Wakefield a Ioan Gruffudd dávají o sobě vědět. Největší pozornost na sebe strhává asi Roxburgh, který na všechny většinu filmu řve nebo rozdává rozumy, a když už není jednomu z členů pomoci, tak ho jednoduše utopí. Jeho vztah se synem, který je také v expedici, není zrovna nejlepší, přesto v druhé polovině filmu utvoří perfektní tandem. Natáčení bylo jistě fyzicky náročné a při potápění a zdolávání kolmých stěn si herci, kteří se nenechávali zastupovat kaskadéry (nebo to nebylo vůbec poznat), sáhli na dno fyzických sil. Tohle intenzivní vyčerpání a beznaděj se výborně postupně přenesla i na mě jako diváka. A když se někdo topil, docházel kyslík nebo se zachytili dívce vlasy do lana, tak to zasáhlo bezchybně nervovou soustavu. Napětí, občas patetické proslovy a postupná ztráta členů expedice spolu s perfektně nasnímanými záběry z jeskynního potápění tvoří drama, které tady dlouho nebylo a mně se líbilo. Naštěstí se nekonal žádný Pád do tmy. 100% (10.03.2011)