Něco jako komedie

prelet nad kukučím hniezdom pre hipsterskú (newyorskú) mládež... optimistický nezávislák o znudenom, "deprimovanom" mladíkovi, ktorí nájde zmysel života, nových kamarátov, nové smerovanie, nové koníčky a lásku svojho života: na psychiatrii... síce príliš americké (v zmysle: retušované, klišé-ovité a osladené), ale vcelku pozerateľné, ak nemáte čo robiť na vianoce v noci a všetky tie obohraté veci v telke vám pijú krv oveľa viac... zaujímavé hlavne kvôli tomu, že galifianakis tu ponúka prvý krát v kariére vážnejší výkon (v podstate najvážnejší a najhlbší vo filme) a ide mu to dobre... a tiež kvôli krásnej emme roberts (28.12.2013)

Zápory: Docela trapné, nesympatická hl. postava v podání K. Gilchrista, který neumí hrát a vyjadřovat emoce, prostě tam jen je; hodně nudných pasáží, kdy jsem měl chuť posunout film o něco kupředu, trapná moudra, hodně klišé. Klady: Emma Roberts, občas zajímavé nápady a obrazy (kupříkladu pěvecké vystoupení/ztvárnění hitu od Queens), pár lepších momentů; Emma Roberts (abych zdůraznil, jak moc prozářila tenhle průměrňák, uvádím ji podruhé). Celkově 50%, spíš podprůměr. Já už to vidět podruhé určitě nechci, ostatním to příliš nedoporučuji, snad jen fanouškům Emmy R :-) (08.01.2014)

Jo, dneska bych tomu dal pět, ať si říká kdo chce co chce. Někdy se mi zdá, že uměním je i vidět správný film ve správný čas. A to se mi s It's Kind of a Funny Story povedlo a od toho tady filmy jsou. Jako celek to pro mě fungovalo - kreslený vložky, Vanilla Ice song a lá 2011, dialogy, tempo... Plus fantastický výkon pro mě zcela neznámého Keira Gilchrista (*1992), kterému role skvěle sedla. Thumbs up. Favourite quote: "Instead of trying to trace maps of Manhattan, why dont you just make up your own maps, of imaginary places." (07.10.2011)

Koukal jsem na to převážně kvůli Zachu Galifianakisovi, protože je sranda se na něj už jen koukat a to navíc ještě umí mluvit, ale tohle bohužel za moc velkou pozornost nestojí ani jako film, ani co se týká učásti Galifianakise, on sám je sice srandovní, ale celej film tady sám rozhodně neutáhne, obzvlášť, když se tady řeší vážnější téma, i když odlehčenější formou a odehrává se to v psychiatrický léčebně (27.01.2011)

Asi se budu opakovat, ale já prostě tyhle jednoduché, lehce indiem nasáklé, malé-velké filmy můžu. Tady mi režie hraje do noty zábavným, ale taky docela dospělým scénářem, který doplňují kreativními prostřihy, vývojem postav, díky kterému jsem si s "(anti)hrdiny" vybuduval za 101 dostačující vztah a vlastné i prostředím, které díky Kena Keseyho pro mě už asi na vždy bude mít, zváště ne-čtenářům, tu zvláštně nepopsatelnou konotaci. Příjemné překvapení za lepší tři hvězdy. P.S. Zach mě začíná po spackaném Due Date neuvěřitelně bavit. That's not fun. That's propaganda, man. All those Madison Avenue types telling you how to live your life. Fast cars, hot chicks... Reese's Pieces... Gucci... Werther's Original. I don't buy into that bullshit! (07.11.2011)