Smyčka

Pimprlové divadlo na téma zhoubná komunistická moc a její praktiky. V knižní podobě se Smyčka opírala o velmi solidní potenciál Pavla Kohouta (byť i tam to bylo s velkými výhradami, hlavně k psychologii postav), v podobě televizní vysloveně úpí pod tíhou Polesného snaživé, avšak křečovité režie. Další problém vytváří porovnání mladé herecké generace se starou gardou. Není nijak lichotivé. Kavan a Válková působí oproti úsporným a přesvědčivým hereckým kozákům jako dvojice pitvorných gumáků. Bohužel se tak opakuje vada knihy, kde milostná zápletka slouží vysloveně jako rekvizita. Co se informací týče: je to vysloveně názorný úvod do raného stalinismu – nijak objevný, ani autentický. Takže, i přes opravdu výborné herecké výkony Hanzlíka, Preisse a dalších, jen další lopotný výkop do kamenitých dějin. (10.01.2010)

No sláva! Když už účtujeme s minulostí, ať to má aspoň pořádný scénář! Druhým příjemným překvapením byly herecké výkony pro mne zcela neznámých herců v hlavních rolích i jejich populárnějších kolegů v těch menších. Realizace poněkud pokulhávala (nudná hudba, podivné záběry na kočku na okapu apod.), ale na televizní inscenaci to bylo stále velmi nadprůměrné. (10.01.2010)

Zaujímavý TV film z temného obdobia našich spoločných československých dejín, o ktorom by som privítal viac filmov. Podobný film asi dva týždne pred televíznou premiérou Smyčky ponúkla STV film Smrť ministra, ktorý rozprával o posledných dňoch pred smrťou bývalého komunistu a ministra zahraničných vecí Československa V. Clementisa s J.Kronerom v hlavnej úlohe. Pri všetkej úcte k profesionalite českých filmárov, tento slovenský TV film, obsadený aj českými herecami, ma zaujal viac. Smyčka 60%. (31.01.2010)

Příběh samotný je dobrý, ale je bohužel představen pouze ve formě sterilní televizní inscenace. Nevzrušivě působí i herecké výkony, omylem bylo především obsazení Jaromíra Hanzlíka, který se do své role nehodil. Ve zkratkovitě podaném příběhu vlastně nikdo z herců neměl velký prostor, aby se více uplatnil, což mne nejvíce mrzí u Viktora Preisse, jehož postava by si zasloužila více místa. Vlastně jsou tady všechny postavy pouze jako ilustrace pečlivě vymyšlené konspirační hry, na vlastní osobitý výraz jako by rezignovaly. Film tak ve výsledku působí šedivě. Přesto, mám-li se rozhodnout mezi třemi a čtyřmi hvězdami, dám čtyři. Ale s jedním okem zavřeným. (11.01.2010)

Predĺžená ruka systému vystrkovala svoje pazúry a svojským spôsobom začala manipulovať s osudmi neprajníkov strany - tej jedinej. Mladý básnik, politicky činný a tak vyzerajú aj jeho básne, plný ideálov o lepšej spoločnosti, s dostatočnou naivitou a bezhlavo podpísal spoluprácu s ŠTB a tým začal jeho postupný vnútorný boj so svedomím. Politický thriller je v televíznej tvorbe výnimočný zjav. Režisér Polesný si s tým poradil aj vďaka vynikajúcemu scenáru Pavla Kohouta. Vytvorili tak svižné dielo. Je dobré, ak sa spoločnosť začína vyrovnávať aj s touto stránkou vlastnej minulosti, preto je nanajvýš potrebné, aby vznikali podobné filmy. (11.01.2010)