Letící delfín

TV Barrandov zašmátrala v archívu a vyndala vpravdě trezorový film! Po prvním odvysílaném dílu má zkušenější divák protřelý Dietlovskou a Sokolovského tvorbou pocit, že sleduje další Inženýrskou odyseu avšak tentokráte z krapet atraktivnějšího prostředí leteckého podniku (Hlubočanské strojírny byly fakt průda). I zde máme nadějného konstruktéra - Velínského, který stejně jako Satoranský nechce modifikovat zaběhnutý avšak zastaralý tkalcovský stav Čtyřstovku (zde je to cvičný vrtulový letoun S8), ale navrhuje vyrábět cvičný proudový letoun vlastní konstrukce. Perpetisem zde má být L29 Delfín... Samozřejmě staří kozáci považují mladý kádr za snílka a jeho představám i návrhům se jen smějí. Svojí roli hraje socialistická setrvačnost v rozhodovacích procesech a nepružnost reagování hlavně u starých vedoucích pracovníků.... Zatímco v Odysee je to jako na houpačce a prototyp stavu ke všemu obšlehnou Japonci, zde už na konci prvního dílu dostává hlavní konstruktér Solana (Chudík) od ministra za úkol skončit s pracemi na neperspektivní S8 a začít na prouďáku.... V dalších dílech pak sledujeme jak postupně takový cvičný podzvukový letoun vzniká od prvních skic tužkou, studií po zkoušky modelů v aerodynamickém tunelu atd... Termíny jsou šibeniční a tak se v socialistickém ČSSR koketuje s myšlenkou namontovat do Delfínu britský motor Viper... K tomu také posléze dojde, ale team má za úkol aby do soutěže cvičných prodových letounů, která se má konat za rok v Sojuzu udělali vlastní motor. A tak na pozadí vzniku nového letounu můžeme sledovat jak vztahy rodinné, tak na pracovišti. Do procesu vzniku letounu navíc zasahuje jak ministerstvo, tak armáda a tak o zvraty ve filmu není nouze. Herecké výkony některých (hlavně hlavního hrdiny) dabovaného Ivanem Vyskočilem jsou toporné. Do role hlavního hrdiny byl navíc nasazen naprosto nesympatický herec. Některé postavy se chovají naprosto nelogicky a co mne opravdu iritovalo bylo velké množství citátů a mouder, kteří jednotliví aktéři při vzniku Deflína pronášeli... V jedné z hlavních rolí konstruktérského týmu se objevil trochu neočekávaně i Jan Kačer. Oceňuji velké množství záběrů na Migy 17, Migy 19 a v závěru i na L29 a Mig 21, jelikož se hodně natáčelo i v exteriérech na skutečných letištích. Tyhle klasické ruské stíhačky jsou fakt nádherné. Jestli něco vysoce vyzdvihuji tak je to ´herectví pana Zindulky. Jeho vechtr byl lidsky dojemný a krásný.. Nevím jak moc film kopíroval vznik Delfínu předchudce to L39 Albatrosu a vlastně posléze i Alky. Jako nahlédnutí pod pokličku konstrukčních dílen to bylo fajn, v souhrnu tomu však dávám dvě ulomené lopatky. * * (15.02.2013)

Nejzajímavější na celém seriálu je obsazení představitelů doktorů Sovových, přičemž Ladislav Chudík zde hraje Karla. Méně zajímavým prvkem je ta podivná ženština, která se i přes jeho totální nezájem provdá za hlavního hrdinu. O jejích psychických poruchách jsme informováni jen sporadicky. Když ji muž opustí o svatební noci, usměje se a jde dumat o tom, kterak se i s nemluvnětem přestěhovat co nejblíže milovanému muži. Že dítko hlavního hrdiny a jeho podivné paní záhy po narození chodí, již nemůže nikoho vyvést z míry. Obávám se, že tuším, co chtěla ČT po Kavčiakovi vystříhat: všech sedm dílů. Pro milovníky letadel se určitě najde pár sympatických záběrů. Ale doporučuji jim, aby se raději podívali na nějaký dokument, ten je nebude zatěžovat obskurním dějem. (02.04.2013)

Budovatelský etos v reálně-socialistickém podání. 1)  Tak si to spočítáme. Máme tu amatérský outlook seriálu, bezkrevné herecké výkony (29letý Edward Tomas vskutku září) a suché, nezajímavé dialogy (41letý scenárista a režisér Vladimír Kavčiak)._____ 2)  Nedivím se, že jsem seriál v době svého vzniku ani nezaznamenal._____ 3)  Možná, kdybych byl vášnivý fanda historie letectví... ale já nejsem._____  4)  Jinak vše poněkud podrobněji již vystihl Big Bear**.                          .                        .                        .                     . (19.03.2023)

Jako zaměstnanec sesterské společnosti TV Barrandov, která navíc má za úkol dělat Letícímu delfínovi PR, bych to měl ohodnotit výš. Ale nemůžu, přestože (nebo možná právě proto) jsem viděl všechny díly ještě předtím, než šly do vysílání. Ze všeho nejvíc mi to připomínalo Plechovou kavalérii, následně pak samozřejmě Inženýrskou odyseu. Plno klišé, nudných dialogů, mizerných hereckých výkonů (Edward Tomas byl největší omyl tohoto seriálu). Není to tak očividná socialistická agitka, ale agitka pro československé socialistické letectví. Možná, kdybych byl fanda do letadel, dal bych o hvězdu či dvě výš; kdybych byl fanda minulého režimu, tak taky, nejsem ale ani jedno. Prostě jde o mizerný a nudný československý seriál. (23.02.2013)

Co si vybavuji, tak je to jediný TV seriál o vývoji nějakého letadla. Vzhledem k tomu, že natáčení probíhalo v roce 1989 a k následným událostem v naší zemi, bylo uvedení odloženo. 23 let je však poměrně dlouhá doba na to, aby ztratil vše ze svého půvabu. Po sedm dílů je prezentován návrh, boj o konstrukci a vývoj letadla Delfín L-29 a to na poli vývojářů. Vše se tedy odehrává na vedoucích místech a do dílen se nahlíží opravdu jen okrajově. S velikým úspěchem je to dotáhnuto do zdárné konce. Příběh je lehce okořeněn soukromým životem hlavní postavy. A tak se tu jen jedná, prosazuje, rozčiluje, zkrátka vyvíjí. Na dnešní dobu je to už značně pomalé a nezáživné, a hodně těžko už někoho osloví. Z nostalgického hlediska se však nato dívat dá. Jedná se o náročný, odpočinkový seriál o tlachání pánů inženýrů jak to jde a nejde, o problémech s motorem a co na to Sovětský Svaz. (13.07.2014)