Bestie bez vlasti

Temně atmosferické drama o beznadějné, krvavé válce v chaosu a s tlupou dětských válečníků, kde není lehký najít sympatie k postavám, jejichž život se zdá být tak nejistý, bezcenný a pomíjivý (tvrdě řečeno). Mrzí mě, že jsem se nedokázal zhypnotizovat, nechat v tom srdce a odnést si z těch všech hororů moc, ale bezpochyby je to film jaký se zapíše a najde si své očarované publikum - nedivím se proč. (18.10.2015)

Tak co bude, do piče, s tou novou a lepší filmovou publicistikou, milé HOMO? Dneska tam mám kurvu, zmrda a hovno! Ani číst se mi to po sobě nechce, abych si nepřivodil nenapravitelné trauma, a hoššy z Cinespuru již čekají s otevřenými konečníky. *** Co to jako, kurva, bylo? Pokud to ve mně mělo vzbudit lítost a soucit s africkými vypatlanými malými zmrdy, zapůsobilo to asi tak stejně, jako když gorily týraly šimpanze a Čárltna Hestna v Planetě opic. Pokud mě mělo vyděsit a nasrat, že v jednadvacátém století s námi Zeměplacku stále obývají primitivní hovada na úrovni doby kamenné, které se po pečlivém militaristickém výplachu v útlém dětství stanou agresivními a narušenými primitivními hovady, načež se odstěhují do Evropy šířit lásku, porozumění a Islám, tak to se esoterickému nudilovi, panu Fučimunakulemu, povedlo dokonale. Naprosto se teď nemohu rozhodnout! Mám si jako po tomhle blijáku na dálku adoptovat nějakého lostomilouškého čelnouška a zajistit mu lepší budoucnost a doktorát z antropologie tím, že budu až do jeho pětadvacetin házet prachy do bezedných a naprosto nekontrolovatelných jam UNICEFU a Člověka v plísni, kteří pak za ně pořídí plukovníku Mugabemu nového Maybacha a budou mi do mejlu posílat fotečky, jak čelnoušek hezky tloustne a mocinky dobře mu jde matematika a humanitní vědy? Anebo mám raději přispět na eritrejský jaderný program, aby se ta zvířata už konečně zformátovala definitivně a Afrika se dala od nuly osadit humanoidními a hlavně humanistickými obyvateli, kteří by civilizovaně dbali o budoucnost svých dětí a bezmyšlenkovitě se v té údajné nepohodě jen pudově nemnožili jako krysy, aby měl Addidas s Benettonem kam vyvážet svá nevkusně křiklavá trička, opičí chunty měly dostatek vojáků na kmenové genocidy a světoví filantropové mohli usedavě plakat nad obrázky mouchami obsypaných čokoládových miminek s nafouklými bříšky a velkohubě vymýšlet řešení neřešitelného, které nakonec stejně zase jen apgrejduje plukovníku Mugabemu jeho vozový park, neboť světové politické klima nekompromisně diktuje „jen sem tam krmit, ale nikdy nezasahovat“? Tahle unylá až nudná dvouhodinová drezúra malých primátů, prokládaná místy urputným mletím hoven a hlubokým existenčním filozofováním malého negramotného debila, mi k tomu rozhodování věru příliš nepomohla. A nevytrhl to ani jako vždy famózní Luther s dokonalým africkým přízvukem. (04.11.2015)

║Rozpočet $6miliónov║Tržby USA $90,777║Tržby Celosvetovo $90,777▐ režisér Cary Fukunaga sa teda riadne profiluje medzi dosť drsných režisérov čo sa filmovej palety tíka, opäť tu máme silnú krvavú drámu z Afriky, kde odboj nejakej čudnej frakcie likviduje všetko čo mu vojde do cesty, príbeh sa odohráva z pohľadu chlapca čerstvo naverbovaného do odbojovej skupiny a ten prináša smutný pohľad na proces upadnutia jeho mysle až takmer na samé dno súdnosti a začlenenia do nechutných praktík tejto skupiny ako že vojakov osloboditeľov, Idris Elba ako vodca odboju skvelý, úvod filmu prekvapí svojou detinskou hravosťou a tým umocní aj zážitok alebo lešpie povedané znechutenie z toho čo dokáže človek v tomto svete vykonávať, sila tieto filmy /70%/ (29.10.2015)

Čekal jsem na jednu stranu větší drasťák, ale zároveň jsem to neočekával tak luxusně zahrané. Abraham Attah v roli malého Agu naprosto válí, působí bezprostředně, civilně a maximálně uvěřitelně. Oproti tomu Idris Elba trochu přehrává, ale to je nejspíše záměr jeho trochu vyšinuté postavy. Dobře natočené, v neokoukaném prostředí jakési středoafrické země, i když místy, zejména ke konci, mi to přišlo krapet nedořečené. (13.05.2023)

O kolik by to bývalo bylo lepší, pokud by si to odpustilo onen papírem šustící, příliš často znějící, doslovně "každou emoci, kterou má divák cítit" vysvětlující a hlavně nadbytečný voice over? Sice o hodně, ale stále ne dost, aby to zakrylo, že jakkoli to umí být v mnoha ohledech působivé, tak to nezanechá žádnou stopu ("na duši"). Což s ohledem na v tomto směru kromobyčejně vděčné téma ("dětské" Conradovo Srdce temnoty) je přinejmenším s podivem, ne-li přímo na pováženou. (18.10.2015)