Réžia:
Susanne BierScenár:
Anders Thomas JensenKamera:
Morten SøborgHudba:
Johan SöderqvistHrajú:
Mikael Persbrandt, Trine Dyrholm, Ulrich Thomsen, William Jøhnk Nielsen, Markus Rygaard, Wil Johnson, Elsebeth Steentoft, Satu Helena Mikkelinen (viac)Obsahy(1)
Film vypráví příběh dvou rodin, jejichž osudy se náhodně spojí skrze přátelství dvou dospívajících synů. Elias, jehož otec pracuje jako doktor v Africe a prožívá právě manželskou krizi, je šikanován ve škole, zatímco Christian, který se rozhodne ho bránit, se do města přistěhoval s otcem po nedávné smrti matky. Film řeší zdánlivě jasné etické otázky po smyslu pomsty a násilí s ní spojeným. To vše na pozadí skutečných světových konfliktů, kterým čelíme a které reprezentuje právě postava dánského lékaře v Africe. Film není samoúčelnou plejádou dramatických situací, tak jak je známe z mnoha evropských filmů současnosti, ale precizním pohledem do života dvou generací lidí, jimž se představa lepšího světa znenadání začíná vzdalovat. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (3)
Recenzie (218)
Po prvej hodine som si zúfal nad množstvom dejových línií. Viacero závažných tém spracovávať naraz má nevyhnutne za následok, že sa nimi film stihne zaoberať len povrchne. Znervózňovalo ma neustále striedanie prostredí a vzťahová spleť medzi postavami. Druhá hodina dodala síce tomu chaosu vysvetľujúci a pomerne zmysluplný obsah, ale vcelku z toho aj tak vyjde len priemerný kus. Možno by bolo načase, aby pani režisérka našla nové témy na spracovanie, lebo pozenciál sociálnych rozdielov a rodinných kríz už plne a mnohokrát využila. Tento film si nezaslúži Oscara. Nie že by tu nebola dobrá snaha, ale za najvyššie ocenenie by človek čakal lepšiu kvalitu. ()
Vlezdoprdelský kalkul nestydatě vykořisťující emoce přežvykujících držek před plátnem. Jedna velká, zavrženíhodná, slzopudná, citová ždímačka a hlavně ryzí definice výstavní festivalové děvky, jež zvládne pusou dvanáct macatých diváckých klacků a pravačkou dalších čtyřicet. Susanne Bier dávám košem hned po prvním rande, neboť žádný jiný film se mi ještě nesnažil tak mermomocně vecpat svou obludnou naolejovanou hlavu mezi půlky. Žádný jiný film mě ještě nenechal v tak polonasraném a zhnuseném rozpoložení vůči zemím severským a všem jejich servítek prostých domorodců s líbivě vychlastanou melodií hlasu. A nebýt dvou bravurně střižených protipólů pány Persbrandt a Thomsen, tak bych ty veškeré zbylé hvězdičky našťouchal režisérce do chřtánu a celou bych si ji nastrouhal do kebabu. ()
Ani obálka Strážnej veže by sa nemusela hanbiť za taký plagátik. Ak by som pociťovala nutkanie spomenúť jednu vec, ktorá mi prekážala najviac, musela by som prezradiť rozuzlenie prakticky všetkých liniek. Takže spoiler. Toľko šťastných koncov nemajú ani v Disneyovkách a masážnych salónoch dokopy. Už som čakala len, kedy Christianova matka vstane z hrobu. ()
Je to zvláštne, pretože aj napriek tomu, že som z filmu cítil škandinávsky režisérsky prístup, tak ma to moc nezasiahlo. Pritom námet bol slušný, je tu všetko, čo by v dráme mohlo zaujať - problémové deti, šikana, problémy v rodine, odcudzenie.... Spolu to však vydalo iba na slabší dramatický gulášik, ktorý ma nechal pocitovo chladným. Možno tomu chýbala lepšia hudba, alebo v niektorých miestach zmena tempa, prípadne viac konfliktných situácií. Kamera a herci boli však výborní. Lepší priemer. 65/100 ()
Pěkně natočený a velice dobře zahraný ale přeci jen vyprávěním obyčejný "příběh ze života". I přes těch pár povedených scén (převážně ty z Afirky) a opravdu působivé a hlavně uvěřitelné herecké výkony se jedná o standardní snímek ze života obyčejných lidí, kteří řeší své životní problémy. Nezasloužený Oskar. ()
Galéria (50)
Zaujímavosti (6)
- Příběh, který čte Christian (William Jøhnk Nielsen) na pohřbu své matky, je z pohádky „Slavík“ od Hanse Christiana Andersena. (JayZak)
- Film získal v roce 2011 Zlatý glóbus pro nejlepší zahraniční film. (morgos)
- Režisérka Susanne Bier získala na 24. ročníku Evropských filmových cen v Berlíně cenu pro nejlepší režisérku roku 2011. [Zdroj: Cinema] (Terva)
Reklama