Pád hviezdy

Country písničky jsou v tomhle filmu plytké popvěky o ničem doprovázené podkresovou hudbou a takový je i celý příběh o zhroucení country hvězdy v podání Gwyneth Paltrow. Její hvězdnost spočívá patrně jen v ultra krátkých sukních, které nosí, protože zpěvem a repertoárem by nevyhrála ani okresní přebor táborových písní a tanců. Ostatní zpěváci podávají výkony ještě o poznání horší, hlavně to mrkací nablbo z Drbny . _____ Drtivý tlak slávy prostě nedokázal režisér ani naznačit, takže to Gwynethino pochlastávání nemá žádný jiný důvod, než že jí prostě chlast chutná a s tím se holt nedá nic moc dělat. Emoce mezi postavami jsou k smíchu a jedna ze závěrečných scén z nemocnice je tak sprostě obšlehnutá z mého oblíbeného filmu Harold a Maude, že by mě to naštvalo, ale naštěstí mě vzápětí rozesmála scéna zcela závěrečná, přímo esenciální kýč z tancovačky ve staré stodole, kde si KOUSEK DĚJE konečně mrkací otrava uvědomí, že sláva není nic ve srovnání s láskou, zvlášť když milujete metrosexuálního kovboje, který se vyznačuje hlavně tím, že nosí ten správný klobouk, správně kostkovanou košili a jezdí akorát tak správně otřískaným náklaďáčkem._____ Sakra, a teď udělám coming out: já mám country vlastně ráda. Ale musí být dobrý. Něco jako na způsob otrslejšího a vulgárnějšího šansonu, kdy francouzskou ironii nahradí americká přímočarost. Pusťte si Johnnyho Cashe zejména v duetech s June Carter - to jsou pohledy, které spalují a nádherně doplňující se hlasy. /6. 5. 14./ (06.05.2014)

"Zdejší zahradník by předskakovat nemohl? Je taky dobrej." Country mám docela rád pro jeho pohodovost, ale dramata alkoholiček mě moc nezajímají. Tady je obojího dost. Když se brnkalo na kytary v kovbojskejch kloboucích, tak jsem si podupával do rytmu a užíval si atmosféry. Jakmile se však začalo truchlit, chlastat a obviňovat, tak jsem zatoužil po kytarách. Na pódiu to prostě bylo dobrý a bylo celkem jedno, jestli to mistrovsky rozjela hvězda Kelly nebo se do toho nesměle pustili Beau s Chiles. Ale to drámo mě tedy nechalo chladným. (27.01.2022)

Dobré, ba výborné! Analogie s "Crazy Heart" kvalitativně není na místě, což ovšem neznamená, že film je horší. V dramatické rovině se to s příběhově podobným "Crazy Heart" nedá srovnat. Zde je všechno takové barevnější a méně civiliní, méně syrové, možná vyjma konce. Navíc Gwyneth prostě není Jeff Bridges, není tak vychlastná, není tak bezradná, tolik jí to zkrátka nevěříte. Nicméně to zřejmě ani nebyl zcela účel, protože ač je Gwyneth hlavní hvězdou a příběh je vlastně o ní, tak o ní až tak není. Příběh i veškerý herecký um si pro sebe ukradl Garrett Hedlund, který se naprosto ponořil a vcítil do své role. Gwyneth má body za zpěv, nicméně i zde je Hedlund na stejné úrovni. Celkově příjemný snímek, který má co nabídnout, jednak svou příběhovou linkou a jednak skvělou hudbou, kterou mimochodem opravdu můžu. Na snímek jsem se dlouho těšil a nezklamal! Není to takové syrově dramatické a oscarové, na druhou stranu je to v lecčem jednoduší a přímočařejší, což též není někdy na škodu. Celkově silných 8/10! (12.04.2011)

Jako fanoušek country i Gwyneth Paltrow jsem se těšil na mnohem lepší zážitek. Film do značné míry jen klouže po povrchu, zřídkakdy jde do hloubky. Nakonec zůstává Síla country někde na půl cesty mezi dramatem o závislé zpěvačce Kelly Canter a romancí odehrávající se mezi mladými předskokany, přičemž ta romance je sladká až běda. Stejně jako pohádka o raketovém vzestupu Chiles Stanton, která na začátku není schopna ze sebe na pódiu vydat hlásku. Castingovou chybou bylo obsazení nevýrazného Tima McGrawa do hodně důležité postavy manžela. Hudbu jsem očekával o dost lepší. (06.06.2014)

Kousky o klopýtnutí během cesty nahoru Američany prostě opakovaně berou. Gwyneth Paltrow je dalším příkladem držitele Oscara, který pooscarové filmové žně určitě nezažívá (mnoho silných rolí POTÉ skutečně nezískala - počítám rok 2000 nahoru). Oscarové „prokletí“ ale nechejme stranou, máme tu další z řady řemeslně zručných snímků, které neurazí, ale ani zdaleka diváka nedostanou do kolen. Vyberou si nějakou reálnou nebo fiktivní postavu a snaží se zakousnout do jejího osudu. Někdy ale docela bezzubě. Emociálně je to průměrné jako podobně uchopené drama Crazy Heart, kde bylo hlavnímu hrdinovi také nejlépe v přítomnosti flašky. Pořádně zdvižený palec bych dal tehdy, kdyby se tvůrci nebáli jít na dřeň, skutečně se dotknout dna, být osudovější, živočišnější. Gwyneth nicméně velmi slušná, pěvecky zrovna tak. Kombinace chlastu a country nakonec chutná, i když se přeci jen podřizuje nudným hollywoodským klišé. (06.05.2014)