Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Doba uvolnění Pražského jara, stejně jako idea komunismu s lidskou tváří skončila v Československu 20. srpna 1968 s invazí vojsk Varšavské smlouvy. Reformy prvního tajemníka ÚV KSČ Alexandra Dubčeka stály před zánikem a zneplatněním. Nejvýznamnější představitelé Československa byli zajištěni a odvlečeni do Moskvy, aby nakonec popřeli svá vlastní dřívější stanoviska. To včetně Zdeňka Mlynáře, nově zvoleného tajemníka ÚV KSČ a spoluautora reformního Akčního programu, z jehož pohledu jsou události líčeny… Britské televizní dokudrama z roku 1980 rekonstruující osudné srpnové dny v Československu je adaptací knihy Zdeňka Mlynáře "Mráz přichází z Kremlu". Pro českého diváka se jedná se o ojedinělý pohled „zvenčí“, který ve své době významně přispěl k představení západnímu publiku etapu českých potažmo československých dějin, jež uvedla zemi do období tehdy trvající normalizace. Přes své nesporné profesionální a řemeslné kvality se ovšem rekonstrukce nevyhnula jistým nepřesnostem a zkreslením, jako například přílišné akcentaci Mlynářovy osoby pro účely dramatizace. I přesto však i samotný Alexandr Dubček potvrdil, že vše podstatné ve snímku odpovídá historickým skutečnostem. Scenárista David Boulton kromě Mlynářovy knihy pracoval mimo jiné i s deníky tehdejšího předsedy Národního shromáždění Josefa Smrkovského, které využil hlavně pro vykreslení událostí po odvezení stranického vedení do Moskvy. Zajímavostí je, že se na snímku podílela jako producentka také česká novinářka a režisérka Eva Kolouchová, která se po invazi rozhodla po absolvování studia zůstat v Británii. Na obrazovky tehdejší Československé televize se Invaze dostala krátce po pádu komunistického režimu v srpnu roku 1990 a již tak skvělé herecké výkony v čele s Paulem Chapmanem a Julianem Gloverem byly doprovázeny výjimečným dabingem v režii Zdeňka Coufala, jenž byl vyroben ve spolupráci s pracovníky bratislavského studia. (Česká televize)

(viac)

Recenzie (29)

PTuranyi 

všetky recenzie používateľa

Kvalitná dokudráma, ktorá prekvapivo v britskej produkcii prezentuje augustovú okupáciu Československa spojeneckými vojskami Varšavskej zmluvy až do podpisu moskovského protokolu a návratu československej delegácie domov. Film začína síce dokumentárne, ale faktických vpádov do dramatizácie postupne ubúda. Britským hercom sa podarilo veľmi dobre vystihnúť jednotlivé charaktery a hoci mi jednotlivé tváre pripomínali predstaviteľov Pražskej jari len vzdialene, v záverečnom defilé postáv a ich pookupačných osudov som bol celkom prekvapený ich relatívne dobrou podobnosťou s dobovými fotografiami. 75% ()

majo25 

všetky recenzie používateľa

Kto by si bol pomyslel, že politické dianie môže pôsobiť tak interesantne a tak kričiaco. A ešte keď ide o politické dianie komunistické. Základné historické reálie som samozrejme poznal, i historický kontext, ale bližšie som sa tomu nevenoval. V niektorých momentoch až mrazí a kypí krv v žilách. A pritom ide iba o všeslovanské "bratanie sa", alebo ak chcete 'špeciálnu operáciu' v ČSR. Paralely medzi česko-slovenským rokom '68 a ukrajinským rokom '22 sú zarážajúce. Mrazí z toho aj kvôli tomu, že je jedno, kto bude stáť na čele krajiny, kde zajtra znamená včera, či Lenin, Stalin, Brežnev alebo Putin, z "bratania sa" nás nikdy nebude čakať nič dobré. Rusi s mocou nikdy nebudú vedieť nakladať, je im to cudzie, rovnako ako sú diktátorovi cudzie osudy bežných občanov. Dosť smutné, že aj dnes tu s nami sú rovnakí Biľaci. Televízne spracovanie síce vykazuje nízku výpravu, ale snaha uchopiť i pochopiť vec, je na úrovni vysokej a výsledok pôsobivý. ()

Reklama

Amonasr 

všetky recenzie používateľa

Ačkoliv film vznikl ještě poměrně brzy po invazi, popisuje tehdejší události mnohem objektivněji než příslušná epizoda Českého století. Řada představitelů Pražského jara je překvapivě dobře ztvárněna britskými herci, i když drobné nedokonalosti by se také našly. Ovšem na rozdíl od dnešního českého mainstreamu tvůrci snímku evidentně netrpěli ideologickou předpojatostí vůči "osmašedesátníkům" a proto má tento britský film mnohem větší vypovídací hodnotu než zmíněná epizoda českého TV seriálu. ()

Arsenal83 

všetky recenzie používateľa

Okrem začiatku ide o film založený čisto na politických diskusiách, avšak klobúk dole, ako to je natočené cudzincami a v tak dávnom roku. Akoby tam boli na mieste a presne vedeli, ako to bolo, hoci samozrejme čerpali od istého zdroja. No každopádne aj herecky vynikajúco zvládnuté a ešte viac chválim, hoci to s kvalitou filmu priamo nesúvisí, vynikajúci česko-slovenský dabing, kde hlavne Biľak bol perfektný s tým zaostalým, tupým prízvukom. ()

ostravak30 

všetky recenzie používateľa

No neřekl bych, že se jedná o strhující drama. Jde spíše o televizní přepis dostupných dialogů. Protože záběry z ulice uvidíme archivní a snad jen jednou nebo dvakrát se štáb vypravil mimo nějakou budovu. Takže sledujeme prakticky totéž, co o mnoho let později natočili třeba v Českém století. Leslie Woodhead je navíc čistě televizním režisérem, ačkoli zrovna na tomto díle si střihl i produkci, a ke scénáři si vybral neznámého Davida Boultona, pro něhož se jedná o dosud jediný scénář. Pravda, podoba herců se skutečností není veliká. Jednu věc ale ocenit chtě nechtě musíme. Neznám všechny filmy světa, ale skoro jistě bych řekl, že se asi jedná o jediný film v zahraniční produkci, která se zaměřuje na jakoukoli část Českých nebo Československých dějin. ()

Galéria (3)

Zaujímavosti (4)

  • Alexander Dubček zhlédl snímek údajně až po sametové revoluci, přičemž potvrdil, že vše podstatné ve snímku odpovídá historickým skutečnostem. V únoru 1990 se pak v pořadu britské televize ITV World in Action (od r. 1963) také osobně setkal s Julianem Gloverem, který jej ve dramatizaci ztvárnil. (Komiks)
  • David Boulton vycházel při psaní scénáře především z očitého svědectví vysokého komunistického funkcionáře Zdeňka Mlynáře, který své vzpomínky sepsal v knize „Mráz přichází z Kremlu“ a jenž se objeví na začátku snímku. Boulton ale zároveň pravdivost Mlynářovy výpovědi ověřil za pomoci deníků někdejšího předsedy Národního shromáždění Josefa Smrkovského a dvouletého výzkumu britských novinářů. I přesto se rekonstrukce nevyhnula jistým nepřesnostem a zkreslením, jako například přílišné akcentaci Mlynářovy osoby pro účely dramatizace. (Komiks)
  • Scenárista David Boulton trval na tom, že dramatizovaný dokument Invaze je žurnalistika, nikoliv fikce. Nicméně Britská akademie filmového a televizního umění označila snímek za hru. Boulton se proti tomu ostře ohradil v britském tisku, když odmítl označení dramatik. (Komiks)

Reklama

Reklama