Lucie a zázraky

Vůbec nevím, proč je tento film tak slabě hodnocený. Je to totiž vtipné, je tam dost hlášek a vtipů a i když Lucinku zrovna moc nemusím, na české poměry hraje dost dobře. Je to šmrncnuté groteskou, lehkou absurditou a zajímavým výtvarným pojetím. Je to pro mě navíc strašně dojemné, -to je však pouze osobní-, protože k tomuto filmu mám velký vztah. Například scéna, když chytne rybáře do sítě... Když si na to vzpomenu, mnohdy skoro brečím... (20.07.2015)

Poetiku a barvu nepopírám, celé to bylo takové v oranžovém filtru a občas z toho dýchla nostalgie. Bohužel ta komičnost (gagy policistů apod. navíc podkreslené klasickou groteskovou hudbou dvacátých let) odkazující na staré grotesky mi tam vadila, nějak to moc nesedělo do toho dětsky jednoduchého místy dost naivního děje, který v pohodě zvládnou sledovat tří leté děti. Mně zaujala ta má dívenka Lucie ze které dnes máme atraktivní herečku a sestru Hynka Čermáka - Viktorii Čermákovou. Další co zaujalo byl fakt, že 2 roky po okupaci měla na sobě filmová policie západní ohozy s čepicemi s názvem POLICE , jezdila ve válečných jeepech a vůbec všechna auta, která byla ve filmu nasazena byla až na vyjímky západní a to včetně popelářů! Přitom to bylo točeno v ČSSR a převážně v Praze. Asi byl film v koprodukci podobně jako třeba Lucie postrach ulice... netuším. Tam se ale točilo i v NSR... Já dávám za dvoje skla do psycho brýlý paní Nadi Urbánkové! * * (06.11.2016)

Božská růžová a pískavý bidýlko v policejním státě. Invence a dobová hravost ve scénáři Oty Hofmana, atraktivní využití pražských exteriérů objektivem Novákovy kamery. Ragtimově-dixielandovou hudbu hodnotím spolu s groteskovitostí příběhu spíš jako odcizujícím způsobem archaickou. Dnes divácky 3*, umělecky za výtvarné pojetí přes výhrady 4*, stále skvělá volba pro předškoláky. Kdoví jestli ty moje 3 hvězdy ale nejsou dány jen předsudky pod vlivem trendu akčních a počítačově-animačních vymožeností dneška, tady totiž vítězí kouzlo představivosti. (12.01.2014)

Ota Koval je známý svou jedinečnou poetikou, odlišnou od Karla Kachyni nebo Vojtěcha Jasného. V jeho prvotině mě zaujalo komediální herectví Nadi Urbánkové, přirozené projevy dětských hrdinů, zejména tříleté Viktorky a prvky němé grotesky vtipně avizované jménem růžového plyšáka. Velkou měrou ke zdařilému výsledku přispěl výtvarník Jan Oliva a vtipné kostýmy Rudolfa Němce. Policejní uniformy s pruhovanými pendreky jsou prostě úchvatné. Velmi příjemná podívaná, citlivě navolená atmosféra, která nespadá do kýčovitosti ani citově nevydírá. Malebná městská zákoutí, která se už dnes jen těžko vidí. (17.05.2015)

Ojedinělá dětská groteska určená pouze pro děti. Vizuálně dokonalé, barevné, ztřeštěné. Naďa Urbánková se opravdu vyřádila. Pro dospělého diváka může být snímek těžko uchopitelný, ale kdo přesně zná dětský svět. Vnímání malé holčičky je vyobrazeno dobře. Těžko hodnotit co na to dětský divák, ale mě se zdá snímek uspokojitelný a zábavný. (16.07.2014)