Kráľovstvo zverstiev

Zatímco Scorsese přes ambivalentnost zobrazení násilí nutí diváka ke ztotožnění a Cronenberg nechává násilím ovlivňovat postavy a diváky (pro některé postavy se stává až sexuálním stimulantem; zkoumá působení násilí na lidi; nechává vykolejit diváky zvyklé na poeticky laděné násilí ve filmech), debutující Michôd vnímá násilí jako něco, co se v průběhu příběhu nečekaně objeví a ihned zmizí. Násilí se stává neměnným vyústěním okolnosti, které Michôd spolu s důsledky důsledně analyzuje. _________ Rodina Codyových je ve své vzájemné hřejivosti až mrtvolně chladivá, což se s přibývajícím časem stráveným v jejich společnosti stupňuje, tomu dopomáhá i účelně jednoduchá formální stránka a časté používání odcizovacích efektů. _________Všimněte si, jak kameraman Adam Arkapaw pracuje se záběry - jsou to vždy uzavřené útvary se začátkem, prostředkem a koncem. _________ Strhující, herecky přesné. Poklad australské kinematografie. (28.7.2010 - 36. LFŠ v Uherském Hradišti) (20.10.2010)

je rozdiel medzi tým, ak je nejaký film "oldschoolový" a tým, keď je staromódny. animal kingdom je, bohužiaľ, len staromódny a hrozne nudný. austrálsku kinematografiu mám rád, pretože je nedefinovateľne iná v rámci anglosaskej filmovej tradície, akýkoľvek žáner, fungujúci v USA a Británii, vezmú a urobia ho tak nejako posunuto, inak - a to ma baví. ale tentoraz to nevyšlo až tak úplne. atmosférou mi to miestami pripomínalo donnieho brasca, ale príbeh a scenár boli prekvapivo neprekvapivé, neoriginálne a miestami naozaj až ústiace do klišé, o to viac potom bolelo, že ani spracovanie neprinieslo miestami naozaj prepotrebnú inovatínosť, sviežosť, svižnosť (nemyslené nutne v temporytmickom význame slova). a ani pomerne slušné a pozerateľné herecké obsadenie a niekde v pozadí stojaca myšlienka - síce na poli žánru nesvetoborná a neobjavná, no stále potentná a silná - o nutnosti pridať sa na jednu alebo druhú stranu, pričom ani jedna z ponúkaných strán nie je východiskom, až musí nevyhnutne nastúpiť "evolučný" krok - vytvorenie tretej strany (azda preto ten názov) - nezachraňujú túto australskú krimietudu od toho, aby bola nudná. (13.09.2011)

Jednostrunný a únavný nihilismus, tvářící se jako "sociální kritika", kterému příliš nepomáhá ani prkenný herecký projev Jamese Frechevilla v hlavní roli. Nakonec to není ani ta "sociální kritika", na to jsou postavy příliš černobílé, ani thriller, na který je tu příliš nevýrazný tah na branku. Jako spousta jiných filmů natočených podle skutečných událostí se i tento příliš spoléhá na vnější příběh a fakta, kterým chybí vnitřní provázanost nutná pro fungování fiktivního světa, kterým je každý film, byť vychází z reálných událostí. (28.10.2010)

Bota, která se skrývá v samotném ději, se dá nazvat předvídatelnost. Celou dobu víte, jak to s každým skončí. Že náš ňouma na konci ukáže kuráž a udělá něco rázného. Že to taky bude dost chytré, aby se ukázalo, že ve skutečnosti není tak hloupý, jak si celou dobu myslíme. A vědět, kdy kdo exne, taky není zrovna pohodlné, když chcete sledovat film, který vám přinese něco nového a nějak vás obohatí. Proto si myslím, že nálepka nejlepší australský film poslední doby (magazín Empire) není v případě Království zvěrstev zrovna adekvátní. Radši si pusťte srdcebolnou Austrálii. (07.11.2010)

Kdo by to byl řekl, že Melbourne bude mít atraktivní zločinecké podsvětí. David Michod to viděl a připravil pro diváky Království zvěrstev. Zajímavý příběh jedné rodiny zločinců na předměstí australské metropole a jejich souboj především s místní policií. Lepší než jsem zpočátku očekával. Především herecky tady máme první ligu, a také vybarvení jednotlivých charakterů a finální zakončení je žánrově velmi nadprůměrné. (14.04.2020)