Kráľovstvo zverstiev

Rodina nadevše, klidně i přes mrtvoly. Pověst strhující australské kriminálky kombinované s rodinným dramatem se příliš nepotvrdila. Vizuál to má fajn, někteří herci jsou docela slušní. Scénář ale rozhodně nevtáhne. Navíc příliš nemusím tyhle životem se vláčející pasivní typy, protože hlavní postava, nesympatický, nemluvný a nic neřešící hošan, přesně takový je. Stejně bezpohlavní je tahle báchorka. Fandit nebudete ani policii, ani členům rodiny, ve které se to vyšinutými existencemi jen hemží. Navíc je to předvídatelné hadr, protože je jasné, že hlavní ňouma nakonec ukáže, že nějaké koule přeci jenom má. Těšil jsem se poměrně hodně, ale výsledkem je emocionálně prázdné a roztahané drama. Nic, po čem by měl milovník psychologických dramat s kriminálními prvky znovu sáhnout. PS: Nominace na Oscara pro Jacki Weaver je alespoň pro mě docela mimo mísu. (07.07.2014)

Australská pecka. Stylizovaně pomalý, tichý, klidný film, jehož plynutí má v sobě obsaženu až jakousi antickou osudovost a pod jehož povrchem to ale neuvěřitelně vře. Komorní celovečerní debut australského režiséra Davida Michôda je originál sám. Velmi osobitá je hned volba hlavní postavy, jehož rastrem je divákovi celý příběh prezentován, totiž pohled pasivního pozorovatele, který se sám exponovaných událostí neúčastní, který je ale událostem tak blízko, že ani pasivní rezistence nezabrání tomu, aby byl pomalu vtáhnut mezi ně. Pomalé nájezdy kamery, pozvolná dynamika, neviditelný střih. A dějové napětí. Samotné finále je tak osudové a nevyhnutelné, že mi asociovalo epilogy westernů nebo klasických dramat, ta hloubka byla až úděsná. Tohle čisté temné krimi rozrastrované novým úhlem pohledu říká, že nelze být neutrálním, nelze stát mimo události, které ovlivňují vše okolo...nelze odřezat své kořeny, popřít své geny, zamlžit svůj původ...vše se jako Deus ex machina nečekaně na scénu (života) znovu vrátí... Království zvěrstev je skutečná dramaticky neobyčejně rozklenutý filmový skvost, který se rozhodně nevidí každý den. Oproti obvyklé západní produkci jdou australští tvůrci delší, zato horší cestou, jak říká výstižně jeden bonmot...a opravdu se vyplatí filmaře po téhle cestě následovat... (13.12.2010)

Trochu zvláštní film. O kriminální činnosti bratří Codyových, pro kterou jsou pod neustálým dohledem policie, se dozvíme pouze z úvodních titulků a to ještě ze statických obrazů pořízených bezpečnostní kamerou při bankovních vykrádačkách. A to je možná nejakčnější část filmu, zbytek je pomalu se linoucí pouť za odplatou s nezajímavým ústředním hrdinou, okořeněná naprosto odpornou postavou babičky (Jacki Weaver). Přesto tenhle snímek nelze jednoduše odstřelit. Je to skvěle natočeno a napětí se občas dá i krájet. Takže plus. (22.03.2011)

No mohlo mě hned napadnout, že to nebude o zviřátech... ale když je to australský, tak sem čekal nějaky klokany a koaly a vačice a ptakopysky... No nakonec největší ptakopysk tam byl Guy Pearce s knírem! Ale teď jako fakt: reálná australská gangsterka, to zní fakt divně, co? Ale je to tak a stojí to za to. Ten mladej manik v hlavní roli se sice choval docela divně až jednoduše, ale tak to asi režisér chtěl a tak nám vyobrazil pěknou rodinku (jak vytrženou z Krimi zpráv), která na jednu stranu stojí při sobě, ale když se ocitne v ohrožení, neváhá obětovat cokoliv. A na všechno dohlíží maminka. No teď se smějete, ale film to moc veselej nebyl a rozhodně nedoporučuju jako příklad pro rodinnej život... Jinak herecky opět skvělej výběr, počínaje tím Pearcem, přes všechny bratry (Ben Mendelsohn, Joel Edgerton, Luke Ford, Sullivan Stapleton), až po zmiňovanou maminku Jacki Weaver... (01.10.2012)

„Je to mladý chalan. Strčí si do huby topánku, ktorou šliapol do psieho hovna, ale zlomiť sa nechá ľahko.“ 40%, strašná nuda. Mám rád austrálsku kinematografiu a dokonca nesympatický Guy Pearce mi pripadal prvý raz v živote sympatický. Ale toto bol obyčajný, priemerný scenár, ktorý stále len niečo zaujímavé začal - a nedokončil. Mladý ústredný hrdina ma nenadchol, zaujímavé figúrky sú zastrelené hneď na začiatku, nezaujímavé vydržali do konca. Bolo to zbytočne dlhé a nebyť jedného monológu (o tom, ako to chodí v austrálskom buši), ani neviem, že je to z Austrálie. Dialógy nenápadité, herecké obsadenie nenápadné a dosť často sa dej spoliehalo na neospravedlniteľné náhody (náhodou nakupujem v rovnakých potravinách; získať adresu človeka v programe na ochranu svedkov je ľahšie, ako kúpiť malú čokoládovú zmrzlinu...). Nepáčilo sa mi ani prehnané tlačenie na realitu (vystriedanie „krstného otca“ za krstnú mamu, rozbiehajúcu krvavé kšefty spoza dymiacich hrncov, ehm). (07.04.2011)