Melancholia

Užasný film s úžasnou hudbou, který vás dokonale pohltí po závěrečných titulkách. (05.07.2011)

Larsův masterpiece (alespoň co se jeho záliby v užití slow motion týče)! Tak při tomhle snímku jsem se cítila vrcholně šťastná a měla jsem nutkavou potřebu explodovat. Pro mě bez debaty film roku. (02.08.2011)

najlepší film Larsa von Triera. maestro našiel strednú cestu medzi Dogmou 95 a Tarkovského poetikou. je to poetická prechádzka ktorá neskutočným spôsobom tne do živého. výklady tu nemajú miesto. toto je film ktorý treba zažiť, vidieť a zomrieť. ďakujem vynikajúcemu tvorcovi že mi dokázal, že réžia ešte nezomrela. a herci by ho za tento film maly nosiť na rukách a hlavne titulná nevesta. (06.09.2011)

Co to asi tak může svědčit o filmu, když si někdo (já)musí dvě hodiny představovat jak červeným sprejem píše na plátno NUDA, aby si uchoval psychické zdraví? No asi nicm moc dobrého! (18.09.2011)

Krásne obrazy (obzvlášť začiatok), čudný dej, postavy alá všetci sme ušli z blázinca a šli sme na svadbu a atmosféra samovraždy ktorá spáchala samovraždu . Trier už klasicky nič nevysvetľuje (ak niekto zistí čo mysleu tou 19. jamkou dajte mi vedieť pls) a celkovo aj na Larsa zaujímavý výber hercov (Kirsten Dunst - Spidermanova milá a Alexander Skarsgård - Eric z true blood).. Toď Melancholia - pre fanúšikou Triera povinnosť , ostatok .. no šak posúdťe sami. Heh že svadba na pozadí apokalypsy, to skôr apokalypsa na pozadí svadby.. (02.10.2011)

Melancholia bola pre mňa sklamaním.Keď som to ledva dopozeral, pýtal som sa sám seba aké boli moje očakávania. Čakal som niečo, čo ma priklincuje a vyrazí mi dych.Čakal som, že Trier nakope všetkým amikom rite a poskytne svojský pohľad na koniec sveta, ktorý bude dramatický, frustrujúci a budem ho sledovať tak, ako som niekedy sledoval Tanečnicu v tme.Naďalej Tanečnica pre mňa ostáva jeho najlepším filmom a myslím, že ju nič neprekoná. Kirsten Dunst nejako zvlašť nemusím, sama film neutiahne (Maria Antoineta) Charlote Gainsbourg mi je nesympatická asi aj vždy bude. Veľkolepé divadlo sa pre mňa bohužial nekonalo (14.10.2011)

No opět rozporuplný film a tvůrcem je jak jinak než Lars von Trier... Úvodní zpomalené, úchvatné scény mne naprosto fascinovaly (jako u tohoto režiséra snad vždy), ale tyto scény končí a po zbytek filmu jich není až tolik. Atmosféra je silná a mnoho lidí se chová stále více divněji, ale šlo to udělat i výrazněji.. Herecké výkony se zadařily, ale scénář mne tedy nenadchl a beru ho za nejslabší část filmu.. 3z5 (22.10.2011)

Trierova hra s atmosférou, ktorá mu vyšla. Veril som jeho prostrediu , cítil som napätie. Skĺbiť drámu a NEVTIERAVÉ sci-fi obohatené o slušné dialógy je vždy pozoruhodné. (13.11.2011)

Od Triera jsem očekával druhý Tanev Temnotách nebo druhý Dogville, ale bohužel jsem se zatím nedočkal... Stejný případ jako Antikrist --- Skvělý konec... Emoce --- To je věc, která táhne tento film ... Chápu, že nám musel naservírovat první hodinku, abychom porozuměli jeho postavám... Téměř dokonale nám je popsal --- Ačkoliv bych byl raději kdyby první část byla kratší - Chápu, že tam musela být... Druhá část je naprosto bezchybná ... Pláč Charlotte Gainsbourgové byl prostě nervydrásající zážitek ... Děkui a těším se na další... (14.11.2011)

Dost dobře nechápu, jak tohle může být "film roku v Evropě". Je to splácané dohromady, nejlepší na celém filmu je (naneštěstí) začátek ještě před tím, než běží úvodní titulky... (05.12.2011)

Jednu hvězdu za Kirsten, kterou zbožňuju :-) Co se filmu týče, tak takový roztahaný rozplizlý ... nic pro mne. (07.01.2012)

Těžko písmeny popsat snímek, který nám Lars předhodil. Opět nám dokazuje, že je mistrem svého řemesla, co se týče rozebrání lidské psychiky. Rodinu, která musí čelit jisté zkáze ztotožňující namodralá planeta Melancholia. Najdeme zde nespočet atributů. Například most, který nelze překročit a tím nám dokázat, že není možnost úniku. Nebo právě zmíněná rodina, která je jakoby zastupitelem celého lidstva (jejich vztahy mezi sebou a odlišnost různých lidí by způsobila jejich konec i bez pomoci vesmírného tělesa). Film není o planetě, která má zničit Zemi, ale o falešných nadějích a neodvratné zkáze, kterou každý z hrdinů přijímá po svém. „Země je zlo, není pro co truchlit“. A proto konec filmu na mě působil spíše optimisticky a klidně, jelikož součástí vzniku je i zánik. Překrásná balada či epitaf o planetě Zemi a jejím konci. Poetické ztvárnění lidské sebedestrukce. (27.04.2012)

Další psycho slátanína od Larse viz. Antikrist. No kdo tohle vymyslel... Hodinová svatba zakončená rozvodem, prostě katastrofa. Lars měl asi noční můru a rozhodl se jí zfilmovat, proto se po zhlédnutí filmu člověk tak cítí, jako by se zrovna pomočil strachy ve spaní. Každopádně Kirsten to zahrála moc dobře, to je snad jediný klad filmu, který vám zkazí náladu na zbytek dne a ještě budete mít špatný sny. Pouštěl bych to za trest ve věznicích, třeba by to pak ty vězně "vypatlalo" a byl by od nich klid. (17.07.2012)

Tohle oceňované domácí video nejlépe vystihuje jedna hláška z filmu HOLLYWOOD ENDING: "Vypadá to jako práce nevidomého." (25.01.2013)

"Život je jen na Zemi. A ne na dlouho" ano, už ne na dlouho, alespoň nás v tom nepokrytě, velmi silně, až surově Lars von Trier utvrzuje, jak jinak než sobě vlastními, velmi pečlivě volenými výrazovými prostředky, až zžíravě intenzivní sugescí, které prostě nemůže a jistě ani Larsova divácká klientela nechce odolat, vzdá se a podlehne jeho až jakési tyranské moci, jeho rafinované krutosti, opět bude se zvláštním trpitelským potěšením snášet všechno to jeho, tak promyšleně zesilované trýznivé utrpení, ano, nic jiného nám stejně jako aktérům jeho apokalyptického příběhu nenabízí, jen stále více a více stísňující atmosféru, trpíme s nimi a stejně jako je, nás pohlcuje i ten jejich stále neodbytněji se stupňující hrozivý pocit neodvratitelného zmaru, naprosté zkázy a zániku, sice se brání tomu všemožně uvěřit, ale konec přesto k nim přichází, zatím potichu, plíživě, minutu po minutě a původně jen polemizovaná hrozba se více a více mění ve stále zřetelnější, nevyhnutelný osudový střet dvou kosmických těles, srážku planet, Země s Melancholií. Právě toto tragické dějové vyústění nepochybně v Larsově podání až mysticky symbolizuje směřování mezilidských vztahů jakoby také destruovaných jakousi ohromující ničivou silou v nitru nás všech, ano, jako bychom v sobě měli takového, za naší oslnivě zářící osobností, jako za Sluncem skrytého původce hrůzného zániku, který vystupuje v jakémsi momentě prozření, který nám právě v příkladných událostech on bravůrně předvádí, kdy jsou už všichni sebou vzájemně unavení, nešťastní, zklamaní a nemají už sílu si nijak pokrytecky vzdorovat, pak nastává ten okamžik zdrcující pravdy o každém z nás, pak dochází k té osudné kolizi, která nás zničí, ano, je to výjimečný film od výjimečného tvůrce, od člověka, který se svou nemilosrdnou tvorbou prosadil jako jakýsi zvláštní, vyvolený posel pravdy o nás samotných, bohužel velmi trudné pravdy, který nás s pomocí svých neobvyklých dramatických témat jakoby chtěl cíleně vyprovokovat k pokročilejšímu, mnohem hlubšímu zamyšlení, než jak jsme ze zvyku ochotní o sobě a ostatních obyčejně přemýšlet, abychom díky němu postoupili na nějaký vyšší stupeň chápání, nejen detailů, ale i třeba zatím skrytých souvislostí, ano, Lars von Trier nikdy nebude tvůrce masové divácké přízně, jak to opět dokládá i rozkolísané, rozporné hodnocení zde. Zajímavý komentář: Fridecka (06.02.2013)

Melnacholia se vlastně skládá ze dvou odlišných filmů. Zatímco první půle je psychologickým dramatem rozkládající se psychiky hlavní protagonistky, druhá část je zcela o něčem jiném. Ale to už bych spoileroval příliš. Dunst a Gainsbourg jsou výborné a skláním před nimi. Obě části mají však společný téměř nulový děj a hrůzně gradující atmosféru, která je pro psychicky slabší jedince ke konci téměř neúnosná. Brilantní a divné dílo zároveň. Prostě Trier. (05.05.2013)

Včera jem tohle dílo viděl poprvé.Uvozující scény s planetou, která je na kolizním kurzu se Zemí jsou odtažité a smysl mi unikal.Ovšem konec filmu vše parádně a děsivě propojil.Tedy Armageddon, či konec.Ale po pořádku.Scény s popojíždějícím svatebním "jezevčíkem", který vezl novomanžele cosi napovídají.A na závěr po neobratném manévrování pod rukou nevěsty auto nabourá.To jen jemná předehra mnohem děsivějších počínů nevěsty.Chvíli jsem měl pocit, že koukám na něco od Formana, ale tenhle dojem rychle zmizel.Nechat svatební hosty čekat více,než dvě hodiny je otřesné.Ale novomanžele to nijak nerozhodilo, šli se pomazlit s koňmi.Aby poté vpluli mezi svatebčany.Ovšem ti se nijak nenechali zahanbit a jsme svědky myšlení a počinů, které patří úplně někam jinam a ne na svatbu. Rodinné a vztahové konflikty jsou prány u stolu i mimo.Otec nevěsty je trapný šašek a matka cynička.Nevěsta začíná řešit s kolegou firemní, či reklamní problém.Naprosto bizarní se jeví scény z novomanželské ložnice, kdy při pokusu o start svatební noci nevěsta kolabuje a novomanžel je odmrštěn.Nevěsta odchází z domu ven a je dostižena teenagerem, který se opět pokouší řešit reklamní problém.Tato surreálná scéna končí.jejich souloží na trávě.Novomanžel opouští dům, nevěstu i svatbu sám.Tohle už je mimo realitu.Poznenáhlu se zvýrazňuje sestra nevěsty, která se mezi snahou pomoci sestře netají svou nenávistí k ní.A obě se saží úteci z domu pryč.Nejde to a kůň odmítá přeběhnout přes můstek.A 18 jamkové hřiště má najednou 19 jamek.A tady vstupuje na scénu planeta na kolizním kurzu s Zemí,která donutí obě sestry k absurdnímu jednání.Snaha úteci do nikam vesnice nebo sedět u sklenky vína.Tohle bizarní a surreálné divadlo ukončí náraz Melancholie do Země.....Hodnotím vysoko! (31.01.2019)

Propadák, od Kdo je tady ředitel to de s Trierem z kopce. Pseudoumělecká pitomost. Začátek je slibnej (ačkoliv rozvleklej), druhej dech to nabere s vyprávěním o Claire a relativně příjemně opulentně ztvárněnej je i konec. Mezitim sem zívala, dávala dohromady, co musim v nejbližších dnech udělat, vymyslela jeden dárek a promítala si v hlavě učivo bioremediačních technik. Dunst a Gainsbourg Melancholii nějakym občas upachtěnym způsobem táhnou, takže za ně a za úplnej konec to neni na odpad. (03.06.2011)

Kupodivu to na mě působilo tak nějak neutrálně až nezaujatě přehlíživě. Kdovíjaká teatrálnost s obrazy konce světa se nekonala, ba naopak melancholická barevnost a nálady K. Dunst typu - všechno je mi naprosto jedno a nic mě nezajímá - dodávají společně s hudbou na zajímavé podívané. Pro mě byla nejlepší úvodní sekvence se zpomalenými obrazy, lahůdka pro příznivce vizuálních efektů, a druhá polovina, resp. závěr filmu. 85 % A propos, něco k zamyšlení. První polovina, z pohledu Justine, mi připadla pouze jako by byla z říše snů, nadějí i obav této postavy, která vidí Melancholii pouze jako jasnou, vzdálenou hvězdu, a své problémy "schovává za záda" nepovedené svatby. A co přapočítávíní 678 kuliček, nebo 18 jamek na golfovém hřišti v první části filmu a 19 v druhé části filmu? Naopak z pohledu Claire je vše mnohem dramatičtější, mysterióznější a v mém konečném úsudku možná i vymyšlené - a veškeré problémy schované za nic menšího, než je konec světa. Prostě a jednoduše, jedna ze sester vůbec neexistuje a její osudy jsou v tomto příběhu vymyšlené, tudíž jedna z částí je snová, smyšlená a je jen na divákovi, kterou si vybere za skutečnou. (20.10.2011)

Rozhodně velice zajímavej snímek, kterej má dechberoucí zábery i atmosféru. Je to temný, depresivní, ze začátku zmatený a nejasný a ještě to v divákovi nabudí pocit absolutní bezmoci. Oproti Antikrisovi mnohem lepší (aspoň pro mě) a zajímavější. Stopáž je neuvěřitelně dlouhá, několikrát jsme se u toho podívali na hodinky a říkali si, jak je možný, že ještě zbývá tolik času do konce?! Ale ono tam bylo ještě co ukázat, přestože to tak na první pohled nevypadalo. Další věc jsou různý skrytý odkazy a indície, který si myslím, že tam jsou, ale buď je člověk na první pohled nevidí, nebo mu nic neříkají, při větším zamyšlení to ale určitě něco znamená a Lars von Trier je asi jedniej člověk, kterej tomu pořádně rozumí. (30.10.2011)