Melancholia

Tak tohle mi vážně nesedlo. Už úvodní uspávající sekvence, která svým tempem připomínala Kubrickovu Vesmírnou odyseu (ta rozhodně nepatří mezi moje favority), mi měla napovědět, že nepůjde o můj šálek kávy. Místy jsem se musela opravdu hodně přemáhat, abych to nevypnula, protože v tomhle filmu se neděje vůbec nic. Kirsten Dunst aka šíleně smutná nevěsta profňuká celou svatbu a popudí všechny kolem sebe; ve druhé části už pak není v depresi jen ona, ale i její sestra, a všichni jen pozorují oblohu a čekají, až nějaká bláznivá planeta narazí do Země. I po technické stránce to pokulhává - kamera se na můj vkus pohybovala až moc zběsile, byla bych radši, kdyby někdo za celou dobu alespoň jednou použil stativ... (03.06.2015)

Charlotte Gainsbourg je skvělá herečka. (24.07.2011)

3,5 * .. prozatím .... (20.09.2011)

s prehľadom a do detailu natočené tak jak to Lars von Trier vie...zase raz založené na skvelých hereckých výkonoch, podmanivej hudbe a atmosfére, ktorá zodpovedá názvu filmu..90% (06.10.2011)

Naprosto nezáživnou a emocionálně placatou první polovinu, střídá druhá, citově nabitá část, která by však mohla býti samostatným filmem. Naprosto dokážu pochopit tu tíživou depresi z konce světa po střetu s planetou, neboť jako sci-fi fanoušek a fanoušek astrofyziky, jsem si i o těchto potencionálních hrozbách ledacos načetla. Otázkou samozřejmě - jako je to vždy u těchto filmů - zůstává, zda planeta je v pohledu Larse von Triera doopravdy planeta, nebo jen ztělesnění 'něčeho'. Jsem potěšena, že Kirsten Dunst umí hrát, i když si myslím, že ji Charlotte Gainsbourg v mnoha ohledech předčila. Příjemný byl výskyt Johna Hurta, ale především Kiefera Sutherlanda, který i přes zlé jazyky, které říkají, že už patří do hereckého šrotu, zazářil. Role pozitivního manžela/vědce, který má velice svérázné postupy vůči tchyním a nebezpečným planetám, mu vyloženě sedla. S Kiefiem, a drátkem na klacíku, by chtěl hvězdy pozorovat každý :) .......65%...mě to prostě ta svatební pasáž naprosto znechutila. (14.10.2011)

Tak v první části jsem měla možnost vidět psychicky nestabilní Kirsten Dunst, s plačícími záchvaty na vlastní svatbě a pobíhající půlku filmu ve svatebních šatech, příp. ještě šokující a přetvařující se. Druhá část výrazněji vylepšila skóre houstnoucí atmosférou, mysteriózní planetou a katastrofickou vizí, což už se vcelku dalo a místy i ladilo oku, takže ve výsledku von Trier nečekaně prezentoval něco, co, ač tedy místy bylo pro mě neúměrně natahované, bylo vlastně ok. Závěr se mi líbil asi nejvíc, ať už po stránce ideové nebo vizuální. (22.10.2011)

tak rozporuplný film som už dávno nevidel.. prvá polovica zaujímavá, no niečo tam chýbalo a druhá ***** to doplnila a pridala aj niečo navyše .. .celkovo teda **** a skvelý zážitok .. 80 percent (05.12.2011)

Lars ne Lars, Kirsten prostě žeru.A ta atmosféra, ta m(M)elancholie ... Tohle je ta nejčístší filmová katarze. (06.12.2011)

Je to Trierovská záležitost , tak to nebudu brát z nadhledem, takže tu příšernou kameru vám neodpustím. Byla šíleně v rozporu s mým vnímáním. Příběh je originální, dynamický,předvídatelný(což nebylo v tomto případě mínus). A samozřejmě paní Charlotte Gainsbourg. Bez ní by to nešlo a pan Trier si to moc dobře uvědomuje. 6/10 (30.12.2011)

Melancholia je pro mě důkazem, že Jung (čti Džank) was right, a něco jako kolektivní nevědomí existuje. Takhle nějak to jde cítit, když se mi zdá o konci světa. (14.02.2012)

Asi nemám dostatečně velké IQ, protože jsem nepochopil co se nám režisér snaží říci.Film mě vyloženě nudil a nedokázal jsem se do něho dostat a alespoň trochu si ho užít.Ještě, že je tam plejáda dobrých herců, kteří dokážou hrát, i když nevědí co.Snad za pár let budu moc říci, že konečně chápu co chtěl Lars říci. (26.06.2012)

Tak tato vize konce světa mi vůbec nesedla, přestože úvodní koláž extrémně zpomalených "apokalyptických" výjevů dokázala slušně navnadit. Další hodinu totiž strávíme na svatbě, kde se nevěsta chová z neznámého důvodu divně a iracionálně, jaksi úplně mimo (asi něco tuší!), poznáváme ostatní svatebčany, ale jinak nic víc. Podobně nedějová je i komorní druhá polovina v předvečer katastrofy, která sice melancholickou atmosférou má něco do sebe, ale dolovat z ní nějaká podobenství a významy (pokud tam jsou) se mi i přes ubíjející nudu nechtělo. Mne tedy Melancholia minula. (11.09.2012)

Trier mi moc nesedí, svou atmosférou se mi dostává pod kůži, ale zároveň mě svým dějem otupuje a svým uměleckým pozlátkem odpuzuje. A to vše dvakrát tolik v Melancholii. Musím uznat že film má nezaměnitelnou atmosféru, a to nejen tu která se týká velmi komorního a osobního konce světa. Taktéž různé kontrasty a protizávaží - příklad za všechny jsou sestry Justine a Claire, které na začátku a na konci stojí každá na jiné straně barikády příčetnosti a uvědomění, a navzájem si tyto pozice průběhem filmu prohodí a přes to si zachovají své osobité rysy. Přes to všechno Melancholii nepřicházím na chuť a dlouhé dvě hodiny a pár minut navrch mi vůbec nepomáhají. Kirsten Dunst mám rád, ale zde dostala nevděčně-vyšinutou roli, takže žádné osobní nadšení se nekoná. Ostatní obsazení mě ze židle nezvedá už vůbec. Můj osobní pocit byl, že Trier tímhle spektáklem obráží vody umění pro umění, a tyhle vody pro mě bohužel často smrdí hnilobou. (16.09.2012)

Místy mi to připadalo až přespříliš natahované, ale i tak tím můj celkový dojem nebyl nijak výrazně ovlivněn. Působivá, tísnivá atmosféra (hlavně v samém závěru) mě totálně dostala a noční scéna nahé Kirsten Dunst v záři planety Melancholia patří mezi nejlepší filmové momenty vůbec. (03.04.2013)

Film oplývá kubrickovskou precizností, úchvatnou hudbou, nádhernými obrazy, nestálou trierovskou kamerou zaměřenou často na detail tváře. Jenže, co se děje týče, nic moc. To by mi ale až tak nevadilo, kdyby celý film přinášel nějaké poselství. V první části jsme svědky snobské svatby, která je velice nudná asi jako celý snobský svět. A protože se k Zemi blíží planeta Melancholie, stává se hlavní hrdinka první části nevypočitatelnou, podrážděnou - prostě jí začne jebat. Jenže jestliže to bylo v důsledku vzácného astronomického jevu, proč se tak chovala jen ona a nikdo další? Režisér z ní udělal jedinou zprostředkovatelku meziplanetárního dění a to se mi moc nelíbí. O moc lepší druhá část nám nabízí její sestru Claire, která se chová daleko lidštěji a tudíž přirozeněji. V závěru nabídne své sestře Justine, aby si před Koncem světa dali na terase víno a třeba si zazpívaly. Ta ji arogantně pošle do prdele, že ten nápad stojí za hovno. Místo toho postaví z větví jakési polotýpí a sedne si do něj. Kdo měl tedy horší nápad? Uvažoval jsem o dvou hvězdách - jednu za první část a tři za část druhou. Jenže i přesto, že ve mně film nic zvláštního nevzbudil, jsem prostě von Trierův velký fanoušek a vím, že on nic nedělá jen tak pro nic za nic a napůl. (22.10.2013)

Příliš vrstevnaté, příliš sofistikované, příliš melancholické. (11.12.2013)

Zatím silnější 4*, ještě ale plánuju jednu projekci a možná budu hodnocení ještě zvyšovat. Tohle je přesně ten typ filmu, kdy po dodívání nevíte proč, ale pořád některé scény nemůžete dostat z hlavy. Uhrančivý snímek :) (30.03.2014)

Zaujímavý Trierovský melancholický snímok, niečo ako Aronofského Fontána a Vinterbergová Rodinná oslava dokopy, pozoruhodné.... (10.03.2017)

Audio-vizuální orgie geniálního šílence. Už úvodní scéna nezkušeného diváka vyleká a ostatním dá najevo, že tohle nebude běžná podívaná. Líbilo se mi postupné rozkrývání rodinné tragédie i bizardních vztahů. Oslovila mne Kirsten Dunst, i přesto, že mi druhá část filmu (pojmenovaná po její filmové sestře Claire a věnovaná právě jí) přišla vydatnější. Okamžité pocity po filmu jsou jiné než ty, co mám nyní, s jednodenním odstupem, ale rozhodně mi tenhle film stále hloubá v hlavě. (31.05.2011)

jak chcípáček ke konci sveta prišel aka kirsten dunst v koži asexuálneho albínskeho hovada (suverény víťaz v kategórii najnesympatickejšia filmová postava) MELANCHOLIA nie je ani tak melancholická (našťastie) jak je neskutočne o hovne (bohužial) ..každopádne najslabší Trier (01.06.2011)