Réžia:
Roland EmmerichScenár:
John OrloffKamera:
Anna FoersterHrajú:
Vanessa Redgrave, Rhys Ifans, Joely Richardson, David Thewlis, Paula Schramm, Robert Emms, Edward Hogg, Rafe Spall, Jamie Campbell Bower, Xavier Samuel (viac)VOD (2)
Obsahy(2)
Príbeh je zasadený do búrlivých udalostí doby plnej politických škandálov, intríg a zakázaných milostných pletiek na kráľovskom dvore, ale aj zákerných plánov hamižných šľachticov túžiacich po anglickom tróne. Jedna teória hovorí, že to bol šľachtic Edward De Vere, gróf z Oxfordu, ktorý bol skutočným autorom skvelých divadelných hier, ktoré si privlastnil pologramotný a nevzdelaný divadelník Will Shakespeare (Rafe Spall). Edward De Vere musel celý život bojovať proti tabu, ktoré šľachticom zakazovalo písať literárne diela, proti manželke, ktorá bola nespokojná, že z toho nie sú žiadne peniaze, a tiež proti kráľovniným poradcom. (TV Markíza)
(viac)Videá (2)
Recenzie (393)
Bylo tam dost brečících mužů na to, abych si to velmi užila. Rhys Ifans byl fantastický a hodně mě bavil i casting co se týče mladších versus starších verzí jedné postavy či rodičů versus potomků, zejména Xavier Samuel jako syn Jamieho Campbella Bowera byl fascinující. Asi nejsem schopná posoudit, jak moc by z toho šli různí učenci do kolen, ale mě se tenhle Emmerichův minivesmír líbil. Všechno tam fungovalo, jak má, a odvážím se říci, že i duše tam byla. ()
příliš mnoho postav, které se ze začátku hodně pletou, a především dlouho nejasné vztahy a souvislosti mezi nimi mi dost bránily v tom, abych se do děje pořádně vžil a byl schopen si jej vychutnat.. k tomu ta přemrštěná stopáž.. na druhou stranu se režisérovi povedlo zfilmovat tuto na první pohled ne až tak záživnou látku vcelku chytlavě.. mě ale stejně nejvíc zaujaly scény vyznačující se typickou Emmerichovou velkolepostí - všechny ty přelety kamerou a záběry shora (na divadlo, Londýn, valící se dav, pochod po zamrzlé řece).. ve výsledku ale přesto zklamání, Emmerich by se měl zase spíš vrátit ke svým katastrofickým spektáklům - ty mu sedí více.. ()
Ufona od člověka jeden aspoň rozeznal a hned od začátku mu bylo jasné, která bije. Když však Rolča začne ukojovat své umělecké ambice, to abyste při tom měli u sebe ilustrovaný katalog anglických degenerátů a dělali si centrofixem na televizi křížky, jinak budete po dvaceti minutách naprosto v prdeli z toho, který z těch naondulovaných panáků se šviháckými knírky je Essex, který Southampton, a který Oxford. Pokud je vám ale jedno, koho vlastně ta Bětka ve finále přeblafla, můžete si v opravdu dokonalých kulisách poslechnout jednu z pohádek o tom, kdo byl vlastně nejpřeceňovanější nudil v dějinách světového dramatu s jazykem natolik květnatým, že dodnes poskytuje slušné živobytí celým hordám lingvistických eskamotérů, hloubajících nad tím, jestli opravdu vraždil ten negr nebo šlo jen o dobové rasistické předsudky, miloval li Ríša III svého koně víc, než Tudorovic Jindru, může li vám skutečně hrábnout, když příliš dlouho čumíte do lebky či nebyl li snad ten patnáctiletý Montekovic puboš ve skutečnosti latentní homosexuál, protože místo toho, aby naprudko ohnul Julču o balustrádu, recitoval jí raději pod balkónem vyteplené sonetky. Každopádně jsem od Herr Emmericha čekal, že bude opravdový Šejxpír bezcitné monstrum z nepřátelské galaxie a v závěru je všechny zmasakruje plasmovým dělem. Jsem docela mile překvapen, že se k tomu nedostal. Uvidíme, co Anonymous 2. ()
Hádejte. Co je největším problém tohoto filmu? Ano, je jím Roland Emmerich. Problém ani ne tak v jeho schopnostech, jako spíše v očekávání. Položme si další otázku. Co se nám vybaví při vyslovení jeho jména? Patetické? Pompézní? Země v ohrožení? Emzáci? Výbuchy? A teď tento člověk natočí něco, co má být kostýmním dramatem. Vyvolává to stejné pocity, jako kdyby Zdeněk Troška oznámil, že natáčí Marii Stuartovnu. Hrůzná představa, není-liž pravda? Navíc látka přímo volá po uměleckém zpracování, obstál řemeslník Emmerich? Ano i ne. Po technické stránce filmu nelze nic vytknout, kostýmy pěkné, jako celá výprava, herci odvádějí co mají, hudba uspokojivá i nějaká ta akce by se našla. Horší je to po umělecké stránce, mnoha lidem zřejmě bude vadit prolínání několika časových rovin, osobně jsem s nimi problém neměl, ale nějaké výraznější časové kotvy, by rozhodně nebyli na škodu (důležité je sledovat barvu Cecilova vousu). Možná měl Emmerich udělat stejnou fintu, o které vypráví film, nechat celé dílo podepsat někým jiným, pokud možno uznávaným artovým umělcem, možná by byly recenze příznivější. Takže, poučení pro příště. ()
Polemizovať sa dá v tomto smere nad Shakespearom až do rána a takto aj beriem tento filmový vklad do debaty. Nie príliš vážne, ale budiž. V každom prípade ide o zaujímavý historický príbeh dotýkajúci sa až thrilleru. Všetko funguje dokonale, popis obdobia prelomu zo 16 a 17 stotočia je obdivuhodný, kostýmy na vysokej úrovni, azda som sa len v úvode filmu netradične dlho strácal v postavách. Pravdou je, že väzby na kráľovskom dvore boli značne komplikované. Dieru do sveta film určite neurobí, ale môj pocit je uspokojivý. ()
Galéria (82)
Zaujímavosti (8)
- Ve filmu zazní melodie z Mozartovy skladby "Requiem". Sám Mozart se však narodil až po smrti Shakespeara. (baribal)
- V divadelních hrách lze ve filmu vidět hrát i ženy. To je nereálné, protože za dob Shakespeara hráli v divadle pouze muži, a to i ženské role. (Ganka)
- Scénář byl Johnem Orloffem sepsán v roce 1998, kdy se v kinech objevil obdobně inspirovaný film Zamilovaný Shakespeare (1998). Projekt byl pozastaven a opětovně oživen až v roce 2005, kdy zájem o něj projevil Roland Emmerich. Ten se k vlastní režii dostal po sérii úprav až v roce 2010. (Conspi)
Reklama