Neznámy Shakespeare

Co vám budu povídat, byl jsem dost na rozpacích, když Roland Emmerich, zřejmě největší specialista na pyrotechniku, jakého Hollywood vůbec pamatuje, uvedl do kin komorní dramatický příběh z divadelního prostředí. Ale pozor, ono to opravdu vůbec není špatné! Námět a celá kostra filmu je totiž více než zajímavá a v případě, že by se opravdu zakládala na pravdě( o čemž ovšem silně pochybuji), bylo by to bezesporu šokující zjištění. Nejslavnější spisovatel v dějinách lidstva jako pouhý výplod fantazie, zatímco skutečný autor všech her měl v mládí milostný poměr se samotnou královnou a musí se stranit politiky, kterou otřásá nenávist, zášť a odpor vůči divadlu? Motivů je v Anonymovi habaděj a Emmerich, který nyní vlastně ukázal úplně novou tvář své tvorby, je ovládá a spřádá dohromady mnohdy velmi zkušeně a poutavě, zatímco někdy dojíždí na ne zrovna vydařené prolínání minulosti se současností, které často bere příběhu tempo. Také se mi nelíbila ta protahovaná závěrečná část, kdy jsem si pořád říkal, ať už to proboha skončí, leč se to nakonec dovleklo až skoro ke 130 minutám, Z pohledu kinematografie nic přelomového, ale z pohledu historie zajímavá filmařina, jejíž zhlédnutí určitě nepovažuji za zbytečné. Silné 3* (21.12.2011)

Polemizovať sa dá v tomto smere nad Shakespearom až do rána a takto aj beriem tento filmový vklad do debaty. Nie príliš vážne, ale budiž. V každom prípade ide o zaujímavý historický príbeh dotýkajúci sa až thrilleru. Všetko funguje dokonale, popis obdobia prelomu zo 16 a 17 stotočia je obdivuhodný, kostýmy na vysokej úrovni, azda som sa len v úvode filmu netradične dlho strácal v postavách. Pravdou je, že väzby na kráľovskom dvore boli značne komplikované. Dieru do sveta film určite neurobí, ale môj pocit je uspokojivý. (31.01.2012)

Film, který mohl být pod vedením jiného režiséra a jiného scénáristy bomba. (Perchance thou shalt not make films about Shakespeare, Emmerich!) Samotné téma je totiž zajímavé, filmem doposud nedotčené a nijak přehnaně nerealistické; ostatně třeba Sir Derek Jacobi, jehož krátkým monologem v divadle film začíná, patří mezi onu Shakespearovo autorství zpochybňující část britské smetánky. Něco jiného je ale skepticismus a možný alternativní výklad založený na zdravém rozumu a něco jiného je Emmerichova konspirační báchorka, která uvěřitelnosti moc nepobrala a která z jakéhosi prazvlášního důvodu využívá asi čtyři časové roviny a bez varování mezi nimi každých deset minut náhodně přeskakuje. (Přičemž hned ta první, Derekova, je naprosto zbytečná a ačkoliv notně připomíná jeho Chór z Jindřicha V., v konečném důsledku na mě působí dojmem, že si Emmerich Jacobiho jménem chtěl pouze zajistit alespoň zdání jakési serióznosti.) A právě kvůli neustálým časovým posunům je pak nejen těžké orientovat se v tom, co se děje, ale i film jako takový působí nepříjemně roztříštěně. Celkovému vyznění navíc taky zrovna nepřidává ani (dle mého názoru) místy nehezký framing některých záběrů a fakt, že samotné Bardovy hry slouží pouze jako sympatická vata; tu herci přednášejí St. Crispin's Day speech z Jindřicha V., tu úvodní monolog z Richarda III., tu slavné "být, či nebýt" z Hamleta, všechny slavné úryvky jako by však měly jen neznalým divákům v rychlosti představit, jakéže hry to kdosi pod pseudonymem William Shakespeare kdysi napsal. (A přitom by pod vedením jiného scénáristy mohla (ne)Shakespearova slova krásně dokreslovat okolní děj.) Nebudu ale tento, už teď dost dlouhý, komentář nadále prodlužovat a dovolím si zakončit slovy jedné mé známé, se kterými se po všech těch akademických diskuzích o autorství více než ztotožňuji: "Je jedno, kdo ony hry napsal, hlavně, že je někdo napsal." (30.10.2011)

70 %. Film staví na některých historiky vyvrácených teoriích, přesto do sebe jednotlivé nitky zapadají tak promyšleným způsobem, že se divák hlavně v druhé polovině filmu nemůže nudit. Ovšem ten konec a úplný obraz o tom, kdo byl "skutečný Will Shakespeare"... pravděpodobnost není důležitá, uvěřitelnost ovšem ano. Navíc poslední čtvrthodina už zavání patosem, kterého se film celou dobu snažil vyvarovat. (28.04.2012)

Zklamání. Po stránce vizuální, určitě zážitek, kostýmy přiblížení své doby je vskutku pěkné, ale ten příběh. Nevím, asi budu vypadat dosti jednoduše, ale nemůžu si pomoci trvalo mi skoro 45 minut, než jsem se zorientoval v ději. Naprosto divné hopsání mezi různými desetiletími bez upozornění bylo dosti únavné. Jinak herecké výkony solidní, hudba vpasována citlivě, ale nemůžu se ubránit srovnáním s Formanovým Amadeem - chybí tomu všemu taková dobová, až tajuplná šťáva, kterou jsem se navnadil z původních trailerů, Zkrátka a dobře, čekal jsem více. (05.02.2012)