Neznámy Shakespeare

Emmerichovo hop sem, hop tam....skáče z žánru na žánr, tak splašeně, jak zajíc před reflektory auta. Stejně jako je jeho polovina filmů dobrá (vrcholem je pro mě PATRIOT), je druhá polovina špatná. ANONYM patří do té druhé poloviny. Skvělý scénář tady definitivně pohřbila tristně nudná režie. Film měl úžasné kostýmy, byl prošpikován architektonickými detaily, ale nic víc...výběr herců mohl být lepší, někteří tady neměli co dělat...film zachraňovali pouze David Thewlis a Rhys Ifans. Každopádně Emmerich pohřbil další dobrý námět, který krom vizuálního perfekcionalismu nemá co jiného nabídnout - podobně dopadlo např. 2012. (28.01.2012)

Technicky i herecky je to skvělé, o tom žádná. Největší problém však vidím ve scénáři, který byl až zbytečně zmatečný a častokrát jsem jednotlivé časové skoky nezaznamenal, což způsobovalo bordel v ději a nakonec i v postavách. Nicméně jako takové nahlédnutí do alternativně pojaté historie to funguje slušně. Od Emmericha mám ovšem raději akčněji pojaté snímky. (14.04.2013)

Skoro by se dalo říct, že tenhle film se dá brát dvěma způsoby. Buď na to budeš pohlížet jako na historickou filmovou povídku (na román to ani zdaleka nemá), a tudíž to vlastně předem odsoudíš; nebo na to budeš nahlížet jako na Emmerichův pokus překonat nejen sám sebe, ale vlastně i současné trendy ve filmový tvorbě. Pokud bych to měl brát historicky, pak jasně, film má řadu historických nepřesností, ale kupodivu si dává záležet na několika detailech, a tak tudíž budeš-li se učit o královně Alžbětě, s klidem zkopíruj essexský povstání z roku 1601, protože takhle to skutečně bylo. S klidem zkopíruj věky jednotlivých postav. Už trochu drhnou ta konspirační kouzla, že de Vere je Alžbětiným synem (to samozřejmě není pravda - nejspíš), a i to, že de Vere je vlastně Shakespeare. De Vere byl v kurzu před sto lety, kdy se o autorství Shakespeara debatovalo, ale dneska jsou jiný a historicky akurátnější teorie. Zjistil jsem si, že určitý divadelní techniky taky nejsou historicky akurátní, ale co už, normální člověk na to nepřijde. Pokud však film vezmu druhým způsobem, vzniká mi příjemně nepodbízivá historická freska s krásně propracovaným světem a příjemně inteligentním způsobem vyprávění, které rozhodně není nepřehledný. Výtečné jsou herecké výkony (určitě Rhys Ifans), skvělá je výprava a výborné jsou (po právu na plešouna nominované) kostýmy. A jak říkám, Emmerich tentokrát překonal opravdu sama sebe, kdy nenatočil žádnou komerční věc, a prokázal, že má nejen vkus, ale i schopnosti s klidem zrežírovat něco, co od něj nikdo nečeká. Já jen doufám, že se tímhle směrem vydá i dál, v týhle podobě je mi tak sympatickej, až se i divím, že mu nedávám pětici hvězd. [BR] (02.03.2012)

Nejde ani tak o to, že ten film je v mnoha věcech úplně mimo (nic proti anti-stratfordiánům, ale já prostě víc věřím Stephenu Greenblattovi), ale v tom, že je mimo strašně nudným a nenápaditým způsobem. Je tak konvenčně hollywoodský, že není ani trochu subverzivní, nepřináší nic víc, než recyklaci stokrát viděného. Ano, William Shakespeare to dělal též... ale mnohem lépe. Ještě, že na to scénárista v závěru přišel a sám nám vysvětlil, proč na jeho výtvor nemá cenu chodit. Jo a Rolko natočil po stránce výpravy a reálií mnohem hezčí film než Paul W. S. Anderson, pokud by to někoho zajímalo. Ale jinak - moc málo ufonů a moc složitých emocí. (02.11.2011)

Emmerich si měl už na začátku přiznat, že na takové téma, jako je Shakespeare, prostě nemá. Snaží se tvářit, že to je komorní film (z jeho tvorby je určitě nejkomornější, vždyť tady nezanikne svět), a to třeba laciným orámováním, kde klasický shakespearovský herec Derek Jacobi uvede film jako divadelní hru. Přitom jsou v něm ale porušena i základní pravidla jako třeba jednota času (budete se akorát ztrácet ve třech časových rovinách). Nakonec jsou na Anonymovi nejkrásnější momenty, kde se hrají jednotlivé hry. Shakespeare, ať to byl kdokoli, byl génius a umělec. Emmerich ani jedno. (11.11.2011)