Sejmout zabijáka

Teď už konečně vím, že když Ir někoho vyzve k tanci, neznamená to, že si hodlá s dotyčným skočit paso doble s červenou růží v ústech, ale že je třeba nachystat si zubní kartu, neb se v ní budou dělat nějaké škrty.. Nenechte si českým distribučním názvem obrátit zavazadlo a vplujte spolu s neokoukaným R.Stevensonem do jedné oldschoolově se tvářící balady o hodném banditovi s krví keltských válečníků, co se propracoval na post šéfa odborů třemi fackami(!) a pro svou hrdost a čest, ač za hranou zákona, působí na okolí dojmem romantického hrdiny, s kterým se divák (s alespoň malou mírou sympatie pro zločince) může ztotožnit. Jenže věčně hladoví Makaróni se o svůj koláč dělit nechtějí, na usmiřující pizzu s čtyřlístky jetele sypanými parmazánem to taky nevypadá a tak sám Danny Greene ze všech nejlíp ví, že se ho pověstné irské štěstí nebude držet věčně. Obzvláště, když v clevelandském explozivním období nehodlá vyměnit auto za jízdu na bicyklu.. Vzhledem k silné druhé polovině se dá říct, že Hensleigh je malý Scorsese, ale opravdu maličký. Takový ze školky, co pohřbívá děti do pískoviště, protože mu dluží kuličky a berte to prosím jako pochvalu.. (03.09.2011)

Presne podľa očakávaní, plus sa mi dostalo potvrdenia, že Ray Stevenson dozrieva v herca, kvôli ktorému samotnému budem ochotne siahať aj po priemernejších kúskoch. Irishman je ale doslova preplnený ďalšími správnymi ksichtami a dvojicou skvele vyzerajúcich ženských, takže aj so slabším dejom by bol v pohode dopozerateľný. Keď pristúpite na hru, niet si na čo sťažovať. Z času na čas je takýto zidealizovaný portrét ľudového hrdinu osviežujúcou záležitosťou. A vôbec neprekáža, že do žánru ako takého ničím neprispel. Radšej na istotu, než s prepálenými ambíciami. (28.08.2011)

Pár dobrých drsňáckých vtípků a scének, ale to je tak všechno, kvůli čemu film stojí za to vidět. Z devadesáti procent je to banální, šablonovitá, utahaná a v závěru i otravně sentimentální gangsterka, jejíž uslintaný irský vlastenecký patos je nechtěně směšný. A ten sladkobolný závěr za zvuků cajdákovité irské muziky měl jako znamenat co? Měl snad vzbudit v divákovi soucit s "dobrým chlapem" Greenem a udělat z něho nepřímo lidového hrdinu v boji s italskou mafií? Jděte se bodnout s těmihle úhly pohledu. Z mýho úhlu po sobě šly dvě party grázlů a jedna holt nakonec prohrála, to je celý. A upřímně mi byly všechny postavy dost u zadku, protože i herci jsou dost nevýrazní a průměrní; Žid Walken k smíchu, oteklý Kilmer k pozvracení, ani můj oblíbenec Vincek mě moc nebavil, hraje toho svýho taliánskýho kápa tak, jako by šlo o roli komediální a ne dramatickou. A jedna holka ukáže cecíky, no fakt vodvaz. Za to melodrama s irskými kluky v závěru nedám ani třetí a do koše s tím. (06.12.2020)

STŘÍLELI NA NĚJ A BOMBARDOVALI HO. ZKUSILI VŠECHNO CO UMĚLI. ALE BOJOVNÍCI NEUMÍRAJÍ. TATO LEGENDA STÁLE ŽIJE..... /// Střípky ze života pouličního gangstera Dannyho Greena, kterej dokáže solidně nasrat šéfy mafie a těží z tělesných proporcí R.Stevensona a jeho ,,neokoukanosti“. Solidní, leč obyčejný vyprávění nabírá na obrátkách v závěrečný půlhodince (jako vždycky), když začíná válka gangů. Jo jo, když jde o kejhák, bejvá to zajímavý. Film o Irovi, chlápkovi se špatnou pověstí, kterej měl už od malička drzost, pořádný koule a hrdost keltskýho bojovníka. Dělal věci, který se jiným nelíbili (ale dělal je dobře a rád) a jehož smrt znamenala pro mafii větší pohromu, než jeho život. Já však raději jinou legendu. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Mám rád filmy podle skutečných událostí a nemíním ztrácet čas čtením knihy od Ricka Porrella - ,,To Kill the Irishman“. 2.) Jsem Ir! 3.) Zjistím, jak bude vypadat moje dřevostavba po výbuchu. 4.) Chci poznat chlápka, kterej přežil skoro stejně pokusů o zabití jako inspektor Clouseau. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ** NAPĚTÍ * (07.05.2011)

Gangsterka ze sedmdesátek se sympatickým mafiánem Irem? Proč ne?! O sedmdesátkách v Clevelandu jsem doposud pranic nevěděl a o tamnější mafii už vůbec ne. Ten náhled do těch časů mně bavil. Hoši měli ty správné knírky, kotlety, velké límečky a z rozhalených halen se na nás draly zarostlé hrudi... všechny káry té doby byly správně placaté, široké s pozůstatky ploutví a neskutečně osvětlenými záděmi..co zadní sedadlo to pohodlný gauč pro 4 lidi. Někoho v té době možná děsil povolávací rozkaz kamsi do deep in the jungle... Dannyho Greena to však netankovalo. Neustále vymejšlel jak vydělat větší a větší balík. K tomu mu napomáhala odvaha, ale i jistá oprsklost a bezpáteřnost...Přes to přeze všechno si ale snažil držet kousek té irské cti... A jak tak stoupal po žebříčku v hierarchii mafie výš a výš, čím dál více lezl do zelí velkejm italskejm rodinám nejen doma, ale i v New Yorku. A to už byl problém i borce co měl Cleveland skoro pod palcem... Nezastírám jisté sympatie k tomuto gangsterovi. Film byl i dostatečně akční a množstvím zničených aut se tvůrci značně přiblížili k nějakému tomu speciálu Top Gearu... Přesto mi tam však u toho chyběla nějaká hlubší myšlenka. Možná, že tam ani nebyla..nevím. Beru to tak, že někdo zkrátka natočil životopis mafiána... Být Ir asi hodnocení zvednu již jen z hrdosti na svého reprezentanta v zámoří :-) Ale nejsem. Dávám za tři kliky. * * * (09.06.2014)