Suspiria

Může mi někdo říct, co to bylo?! Naprostá psychárna. Já mám teda tyhle psycho výtvory většinou hodně ráda, nicméně tohle bylo až moc divné. Na jednu stranu tam máte nahé holky, který by vás asi měly vzrušit a vedle nich něco totálně nechutného, co vás přesune hned na druhou stranu vzrušení, a to do znechucení. Navíc, Dakotu ráda nemám, podle mě vůbec neumí hrát, ale to je jen můj osobní problém. Celkově mi to přišlo hodně pofidérní. (27.01.2019)

Jsem velkým fandou Argentovy trilogie a všechny tři díly o „Matkách“ považuji za velmi kvalitní tvorbu, na kterou nedám dopustit. I z tohoto důvodu jsem k tomuto „remaku“ – i když bych tento film moc tímto označením nenazýval, přistupoval s obrovskými obavami. Originální Suspiria totiž dle mého žádnou „renovaci“ nepotřebovala a nikdy potřebovat nebude – je to téměř dokonalost sama. Režisér Luca Guadagnino si toho ale byl vědom a svým způsobem se tímto filmem nechal jen inspirovat, použil hrubou kostru příběhu a natočil si to celé po svém. Nechtěl jen zbaběle kopírovat scénu po scéně – což mu přičítám sice k dobru, ale i tak si můj obdiv nezískal. Proč? Místy byl děj až moc zbytečně natahován v mých očích zbytečnými pasážemi – což bylo vzhledem k přepálené stopáži až ubíjející. To však nebyl jediný problém, který jsem tu zaregistroval. Dalším byla nevyvážená atmosféra a fakt, že obrovské množství odlišností mi přišlo spíš na škodu, než abych se z toho posadil na prdel. Argento si jel svoje, dokázal si bravurně pohrát s atmosférou, skvěle dokázal skombinovat snové pasáže s obdivuhodnou konstelací barev a vynikajícím hudebním doprovodem, při čemž samozřejmě nezapomněl ani na filmové násilí – což se do jisté míry povedlo i zde, ale ne tak jak bych si představoval. Jasně, násilí bylo i tady – takové lámání kostí nebohé baletky dokázalo jistě otřást nejedním divákem, ovšem vůbec nejpodivnější mi přišel samotný závěr. Čarodějnický rituál, nahatá děvčata a až šílené učitelky – to vše mělo něco do sebe, ale totálně mi to zprotivil červený filtr, vybuchující hlavy a gejzíry krve – to bylo co za pičovinu? Guadagnino to chtěl co nejakčnější, ale v mých očích se to míjelo kýženým účinkem. Spíš jsem jen nevěřícně zakroutil hlavou, jak to celé dokázal takříkajíc „posrat“. Co se hereckých výkonů týče, tak ty byli celkem slušné. Dakota Johnson si nevedla zas až tak špatně (přestože ji moc nemusím), Mia Goth se mi ale líbila o něco více. Jasný prim tu měla až odporná Tilda Swinton – na tuhle ženskou bych nevlezl ani v největším draku, ale zvládla to vcelku obstojně (na to že si zahrála těch postav víc). Moc ale nechápu, proč hrála i „hlavní“ mužskou roli – asi pro své „mužatství“. Potěšila i krátká přítomnost Jessicy Harper – která hrála v původní Suspirii Suzy Bannion. Byl bych však padlý na hlavu, kdybych tomuhle chtěl dát stejné ohodnocení, jako Argentově filmu. Vždyť to bylo o třídu horší – naštěstí tak odlišné…60% (26.11.2019)

Živě vidím ty úprky ze sálů kin po celým světě, když na konci konečně dojde na lámání chleba ve chvíli, kdy Dakota Johnson začne předvádět nádhernej hrudník, Tilda Swinton je najednou ďábelštější než kdy jindy, a z plátna se v kaskádách valí nejpůsobivější vizuální efekty za posledních několik let. Protože ruku na srdce, tenhle überhororovej kotel každej rozhodně nerozdejchá. Nechtěl bych po tom filmu dávat všechno do richtiku, a jestli kulisáci a uklízeči neměli jedny z nejvyšších platů na place, spravedlnost je slepá. Gott mit uns! (27.01.2019)

Jeden z tých filmov kde keď vás vyruši telefón alebo polovička tak ste v keli. Film zlepený z toľkého množstva malých detailov ktoré vytvárajú celok, že byť nepozorný znamená nepochopiť. Na druhú stranu sa môžete vďaka tomu k filmu vrátiť a užiť si jeho perfektnú atmosféru. Tilda Swinton kraľuje. Rovnako línia s psychiatrom krásne vystavaná. Nuž a potom hudba...farby a celkový feeling. Je to artové...je to hravé a je to ku koncu riadne krvavé. Užil som si to. Nedávam 5* lebo som bol vyrušený. (05.12.2019)

Zatímco v ulicích řádí RAF, taneční škole šéfují čarodějnice a připravují se na velkou oběť. Tedy jestli jsem to dobře pochopil. Argentova tvorba je pro mě nestravitelná, takže k remaku jsem přistupoval bez možnosti srovnávání a docela se mi to líbilo. Vedle solidního vizuálu nabízí film výborné herečky, několik bizarních výjevů, které potěší i mainstreamové fandy a dvě naprosto rozdílné taneční scény mající společné jen to, že jsem na ně vyjeveně zíral. Mínusem je natažená stopáž a fakt, že se Guadagnino nechal až příliš často unášet psychadelickými náladami. 60% (06.02.2019)