Veľmajster

Dobrý film. Pomalý, jeden by řekl skoro utahaný, plný přesahů a myšlenek, které asi Evropan nepobere. Není to typická asijská mlátička, i když i tady jsou neuvěřitelné scény. Je to spíš o zapadání do historických souvislostí, asi třikrát jsou ve filmu autentické záběry. Nebylo to zlé, ale dvě hodiny je docela dlouhá doba, na to že se tam skoro nic neděje. (21.08.2013)

Vizuál mi ze všeho nejvíc připomínal reklamní klip. Detaily, barvičky, zvuk a ruchové efekty. Místo sloganů rádoby moudra. Sem tam nějaký souboj, natočený však podobně reklamně - rychlé střihy, pohyby kamery, nic jsem z toho neměl. Maně jsem při sledování jednoho takového klipovitě stříhaného souboje vzpomněl na závěr jedné BruceLeeovky, kde souboj jel třeba tři minuty bez střihu, a pěkně v celku nebo polocelku, aby bylo vidět to skutečné bojové umění - a bez špagátů. Sorry, lidičky, ale jen za vymazlený (někdy až komiksový) vizuál nebudu přece hodnotit vysoko? A k té nádražní scéně - uvědomil si někdo, že ten kolemprojíždějící vlak musel být dlouhý tak pět kilometrů? (15.04.2013)

Tak toto je zbrusu odlišný Jip Man ako ten s Donnie Jenom. Herec v hlavnej úlohe nemá síce až takú charizmu, ale vcelku je v pohode. Súboje sú skvelé a kiež by ich bolo vo filme oveľa viac, všetko podtrnuté vymakaným hudobným motívom. Miesto toho je film plný nudnejšej poetiky, melodrámy a doprevádzaný množstvom filozofickým dialógov od rôznych postáv, ktoré dávajú zmysel skôr čínskym divákom. Vadilo mi neustále skákanie medzi scénami, jednak u rôznych osôb, a aj časovo rôznorodých, a ďalšou iritáciou bola mne osobne strašne nesympatická herečka Ziji žang. Ale ako pocta starým kung fu majstrom má film čo povedať. (06.09.2018)

Jestli je něco na novém filmu od Wong Kar Waie fascinující, tak rozhodně střetávání prvků kunfgu filmů a umělecké kinematografie. Souboje nestojí v protikladu ke klidnějším pasážím, protože i ony mají až intimní charakter a nesou silné emoce. Choreografie pak patří k tomu nejlepšímu, co jsem z asijského bojového umění viděla – střídají se zpomalené záběry se záběry v reálném čase, bojuje se ve skupinách i muž (či žena) proti muži, kromě boje beze zbraně se bojuje i s šavlemi či dokonce jen inteligencí. Výborné je, že nejde určit nejzásadnější akční scénu, nejdůležitější motiv, dokonce ani hlavní postavu. Nachází se zde určitá nejednoznačnost a nedořečenost a přitom je film stále kompaktní. (08.02.2013)

Dost bylo Yip Mana! Jeho život nebyl natolik filmově atraktivní, aby si filmaři točili 5 filmů o tomto uměle populárním učiteli bojového umění. A tento film je pokusem být vážný, důstojný, umělecký v divadýlku čínských dějin tvořených uctívanými Mistry a klany. Co naplat, že bojové scény jsou jak kdyby Wachovští a Zhang Yimou společně chtěli vzdát hold kinematografii a martial arts, když celek je mixem omílaných čínských dějin a kung-fu frází namyšlených "velmistrů". Pokud by se více držel Kar Wai Wong bojových scén v té podobě jaká je v úvodu (kapky deště skrápějící Mistrův klobouk a zvířené šosy mokrých kabátců) a dal by příběh do nějakého stavu, kdy se divák může těšit na něco víc, co by nevypadalo jako umělecký výlev režiséra a kameramana zneužívající fenomén bojových umění, tak nebudu lámat nad nimi ztvrdlý koláč. Takto jsem sledoval artovou intervenci do žánru, kde by se mělo víc konat, než mlčet. Pokud se rádi vyžíváte v moudrech zen-buddhistických říkadel a Yip Man v podání Donnie Yena vám přišel příliš rváčský, usaďte se do meditačního posedu v místnosti zařízené podle feng šuej, zapalte tyčinky a spusťte The Grandmaster. (09.06.2013)