Sedem

Vzhledem k superlativům, které jsem na tento film slýchal, a zejména Davidu Fincherovi na režisérské stoličce jsem čekal opravdový zázrak, film který jen tak nerozdýchám, avšak nic takového jsem nedostal. Vlastně pominu-li ten konec jedná se o docela obyčejnou kriminálku se solidní zápletkou, která má sice originalitu, ale na druhou stranu si s ní tvůrci nepohráli tak jak mohli. Obyčejnost čpí snad z každého detailu a snímek se nijak neprosazuje a nesnaží se o šílené zvraty, místo toho Fincher pečlivě buduje atmosféru a hlavně si vychutnává nejistotu, ve které se čím dál více topí hlavní hrdinové. Vrah, ačkoli se nejspíše jedná o šílence, jedná geniálně a přestože nechává stopy, a vlastně si tak z detektivy pohrává, nemohou policisté chytit ten správný směr. Stejně tak působí i na diváka, který je zvědav, jakou ohavnost si na ně režisér přichystal a s nervozitou očekává postup vyšetřování, i když může tušit jak bude příběh pokračovat. Co se týče hereckých výkonů, tak nejsou nijak zvláště jiné než jak jsem očekával. Herci nepřekonávají svůj standard, nesnaží se dosáhnout skvělých výsledků, ale zároveň se drží dostatečně vysoko nad vodou neherectví, což je samozřejmě dobře. Celkově se jedná o vcelku povedený thriller, který začíná docela obyčejně, ale gradace napětí nás dovede až do vrcholného šokujícího závěru, ve kterém se zcela nečekaně staneme svědkem události, která se má zapsat do dějin, což zabiják vystihl naprosto skvěle. Právě konec je tou nejpovedenější častí, v nehostinné poušti se totiž dozvíme jména posledních dvou obětí a musím se přiznat, že mě obě dostatečně šokovaly. Vrah svůj boj vymyslel do posledního detailu. 65% (07.05.2006)

RETRO ,,Dlouhá je cesta a tvrdá, která vede z pekla ke světlu“…. SEDM hříchů, SEDM dnů do konce služby. Vraždy, které mají význam. Vztah mezi mladým a starším kolegou. Málokdy se podaří navázat takový vztah mezi herci a obecenstvem. Parádní atmosféra. Doslova cítíte ten ,,smrad“ z rozkládajících se těl! Nebo scéna v knihovně s hudbou J.S.Bacha. Perfektní kamera vás vtahuje do vyšetřování. A třešničkou je záporák K.Spacey, se svojí přednáškou o toleranci hříchů. Je li něco dokonalé, tak je to SEDM! Ovšem - NEVYZPYTATELNÉ JSOU CESTY PÁNĚ… (17.11.2008)

Nejlepší film ve svém (sub)žánru. Fincherovy kamerové eskapády a cit pro vykreslení depresivní atmosféry je přesně to, co téma o nepolapitelném brutálním vrahovi potřebuje a jen těžko přetěžko se zde dá najít nějaká díra ve scénáři, či technická chyba. Jediné, co mi narušovalo čistokrevnou stovku byly občasné kejkle s deštěm, který byl na mnoha místech viditělně umělý (tj. prší všude v okolí pěti metrů). Herecky bezchybné - dvojice detektivů byla načrtnuta ukázkově. Zkušenost stáří vs dravost mládí. Jediná akční scéna je naprosto strhující a chladně vykreslené město společně s tmavými kamerovými filtry nádherně dotváří ponurou atmosféru plnou brutálních vražd, feťáků a hnijících mrtvol. Pointa bez debat geniální a i když se tu Spacey mihne jen na pár minut, je to právě on, kdo předvádí nejlepší herecký výkon. (08.11.2006)

Se7en jsem viděla celkem dvakrát a musím říct, že na podruhé to byla snad ještě větší husťárna než na poprvé. Když totiž člověk zná dopředu vyústění příběhu (nechci spoilerovat, takže jej neprozradím), které je mimochodem ďábelské jako sama postava Kevina Spaceyho, John Doe, může sledovat, jak překrásně a logicky do sebe zapadají jednotlivé střípky téhle skládačky. Jediná pronesená věta není zbytečná, všechno má svůj smysl a své místo. Závěrečná scéna, ke které se musím ještě jednou vrátit, je neskutečně mrazivá, nervní a vždycky při ní mám žaludek až v krku. Se7en rozhodně není film vhodný pro labilnější povahy, ale rozhodně je to jeden z nejlepších thrillerů, co jsem kdy měla možnost vidět. (12.02.2005)

Desivý krimi thriller, s premyslene vystavanou štruktúrou deja, o vrahovi nechávajúci na svojich obetiach pečať ich vlastného konania, ktoré predstavovalo jeden zo smrteľných hriechov. Detektívi vidia, že napriek snahe domôcť sa spravodlivosti, ich konanie nemá temer žiadny zmysel a sami sú len súčasťou obrovskej devastácie medziľudských vzťahov v preplnených mestách. Hustý lejak, samota, či tiché zúfalstvo hrdinov, do temných farieb ladený obraz len podtrhujú neradostné vyznenie príbehu. David Fincher vo svojich filmoch zachytáva aktuálne trendy doby. Zamýšľa sa nad svetom a nad spôsobom ako žijeme. Forma tohoto zamyslenia je u neho vždy na veľmi vysokej remeselnej úrovni. Ak sa k tomu pridruží i premyslený scenár a kvalitné herecké výkony je z toho výborný film. Približujúci sa prelom storočia v polovici 90. rokov a medializované správy o tom, čo za katastrofy môže priniesť letopočet začínajúci sa dvojkou ako následok zmien sveta (napr. technologických, populačných, ekologických), v ktorom chýbajú tradičné morálne hodnoty našli tiež v tomto filme svoj odraz . (24.01.2005)