Jednotka samovrahov

#3 DCEU. Původní Suicide Squad to neměl snadné, musel se vyrovnat s představením antihrdinského týmu, s originy mnoha a mnoha postav a zároveň se napojit na souběžně vydávané filmy se Supermanem a Batmanem. Díky tomu se úplně nedařilo tempu filmu jako celku, ale jinak je to vcelku paráda i na několikáté shlédnutí. Zážitek nicméně předpokládá znalost komiksových sérií z The New 52 (a dnes už i z Rebirthu) a těch knih není málo. Na každý pád se povedl zářez především pro Harley Quinn. #ReleaseTheAyerCut (02.10.2016)

Dali dohromady nepřeberné množství lidí dostatečně šáblých, aby mohli být postavami svých vlastních příběhů, což znamená, že ani jedna postava nebyla natolik propracovaná, aby se o ní člověk dozvěděl víc kromě toho, co má ráda (své dítě, druhého pošahance, jednorožce, ...). Popravdě mě film nebavil, stal se jen takovou kulisou, aby nebylo v pokoji ticho – tuto funkci splnil výborně, protože byl skvěle ozvučený. Ale to je jediná skvělá věc na tomhle filmu, jinak je to dost průměrné, podprůměrné. Hrdinů i antihrdinů už bylo stvořeno mnoho, ale tohle prostě nedosahuje nijakých závratných kvalit. Mělo to skvělou reklamu, která dílo nablýskala a vyhonila do nebeských výšin, jenomže pravda je nakonec jinde... (15.11.2016)

Nejprve velké nadšení, ovšem pak nám ty barevné balónky cestou z poutě postupně popraskaly. Revoluce to není, průšvih ale rozhodně také ne. Komiksy DC, které chtě nechtě zaostávají za Marvely, posílají k záchraně světa partu pochytaných antihrdinů. Svět je v šoku, Superman je mrtvý, nápad od tvůrců je velmi slušný. Jenže ve finále jim asi někdo zakázal experimentovat. Dostali neuvěřitelný balík peněz, ale režisér David Ayer, který bez zbytečného přikrášlování natočil Železná srdce, Patrolu i dle mého nedoceněnou Sabotáž, zůstal někde na půli cesty. Do příběhu, který i sám napsal, nacpal co nejvíc šílených postav, které si ovšem mezi sebou trestuhodně ukrajují prostor. Někdy to nevadí, jindy výrazně. Když sleze z plátna Margot Robbie v síťovaných punčochách, která byla Jokerovou psychiatričkou, začneme ji hledat. Sadistické a nevypočitatelné koťátko téhle talentované blondýně, která v divočině Vlk z Wall Street omámila i DiCapria, sedlo dokonale. Ostrostřelec stále cool chlapíka Willa Smithe je rovněž zajímavý, další postavy už krapet postrádají vývoj a divákův zájem. Důvod „selhání“? Marvel měl za těch několik let čas pracovat se svými poklady. DC neuvěřitelně zhušťuje a chce všechny náboje vystřílet do jednoho bijáku. Ale končí jen u velkých ambicí. Klidně bych si dokázal představit film jen s dvěma výše uvedenými. A Jokerem, který by dostal víc prostoru. Každý z pánů tuhle ikonickou postavu pojal po svém, Heath Ledger byl fenomenální, ale obávám se, že Jared Leto nejvíc doplatil na to, že se stříhalo. Nolan a jeho tým se Ledgerem a jeho pojetím téhle démonické postavy vyloženě chlubil, tady s ním divákům moc naproti nejdou. Akce je přehledná, ale úplně mě nestrhla. Atmosféra nakonec jo, ale ve výsledku bych byl hlavně drsnější. Vykašlal bych se na „tolik fantasy“, přidal bych akci v ulítlém a eRkovém stylu, abychom se přiblížili živočišnému pojetí z Patroly. Ta se nebála ničeho. (10.10.2016)

Nezapomeňte, jsme padouši... Tož já mám dojem, že zapomněli docela dost. A ta nejdůležitější věc ze všech, nejdůležitější, ta, co mě štve nejvíc, ta, co mě naštve hned na začátku a už mě to nepustí až do konce: Když už ve filmu chcete používat písničkový soundtrack, tak do těch písniček nekecejte! Když se rozhodnete použít skladbu jako vyjadřovací prostředek, nechte ji vyjadřovat. Když pustíte písničku jako první věc, která je ve vašem filmu slyšet, uvádí ho, navozuje náladu, nastavuje pravidla, nechte ji hrát bez přerušování delší dobu než nicotných patnáct vteřin. Nezeslabujte mi House of the rising sun, sotva začala působit, abych místo toho slyšela někoho říkat: -"Čas na polívku. Večeře. Floyde, pojď ke dveřím." -"Jenom kamarádi mi říkají Floyd." Vážně byla tahle dialogová výměna tak zábavná, potřebná, originální a poutavě provedená, že si zaslouží překrýt megamocný časoprostor manipulující tajná přání vyjevující baryton Erica Burdona? Nemyslím si. Nekecejte mi do mojí hudby. Nedělejte to. Ne. A jenom úplný šílenec a sebevrah (sic!) takovému barbarskému zacházení podrobí v jednom filmu dobrých dvacet tři písniček. Hanba. Hanba. Hanba. (05.12.2016)

Ty filmy od DC jsou prostě jiné. Neviděl jsem kino verzi, ale přes počáteční značnou nedůvěru se mě nakonec tahle jednotka i líbila. Nejedná se sice o buhvíco a fakt mě trvalo dost dlouho než jsem se do filmu zakousnul, ale narozdíl od více dětského Marvelu si myslím že tyhle filmy jsou natolik dospělejší a sprostější, že si je mnohem raději kdykoliv zopáknu. Will Smith jako bourák je v pořádku. Jediný trošku mínus pro mě představuje Joker. Horko těžko jsem si na něj zvykal. Jared Leto to holt měl docela těžké. Potěší rovněž fakt že z týmu se ne všichni dožijí závěrečných titulků. PS: Update 2021. Až James Gunn ukázal všem jak by měl vypadat Suicide Squad. A odloupnul svému staršímu bratříčkovi 10% dolů. Tedy 60% (05.12.2016)