Wonder Woman

Gal GadHot je rozhodně tak žhavá amazonka, že bych si o ní spálila pipinu a pak jí chtěla pofoukat, ale tak jak jsem z ní nažhavená, tak film mě brutálně zchladil. Co to jako bylo? Vlkodlačí profesor Lupin z Harryho Pottera působí v roli boha války stejně věrohodně jako kdyby Samuel Lý Džeksn hrál Ádu Hitlera. Herec je to skvělej, ale nikdo by mu to nežral. Lupin je to samý. Když se tváří drsně, obalenej v brnění a metá blesky, tak jsem se hystericky smála co je to za píčovinu a kterej zhulenec ho do té role obsadil. To Kirk ze Star Treku mi ve filmu nevadí, místo vesmírný lodě padá tentokrát s letadlem a jinak je vlastně furt stejnej blonďatej ňuňan co silně připomíná hubenou verzi Kapitána Ameriky. Což vysvětluje proč z něj naše amazonka vlhne ve žlábku. Příběh je tak nějak o čtyři třídy horší než u animáku a žádný efekty to nezachráněj. Finálovej souboj působí jak ze Street Fightera když proti sobě Ryu a Ken metali koule stylem kdo z koho. Kdyby Gal GadHot nebyla v tom oblečku tak sexy, regulérně bych zachrápala. Jak jsem byla smutná, že jsem se na to nedostala do kina, tak teď děkuju všemocnýmu Buddhovi, že mi pošeptal do ouška ať se na to vyseru. (03.10.2017)

Chjo, proč u nás musí žebříčkům návštěvnosti dominovat něco tak v druhé půli vypravěčsky rozpadlého a přívalem atrakcí ubíjejícího jako PIRÁTI Z KARIBIKU: SALAZAROVA POMSTA, když je v kinech nejlepší celovečerní film se superhrdinkou. (Ok, konkurence - CATWOMAN, ELEKTRA ad. - je bídná, ale i tak.) Film, na kterém je nejlepší, na kolik se vymyká požadavkům na komiksový blockbuster zapadající do širšího universa: žádné - pokud je mi správně známo - rozšíření vyprávění do jiného média; až na rámující úvodní a závěrečnou sekvenci a jednu fotografickou momentku absence návaznosti na další tituly ze sdíleného vesmíru; příklon k hrdé pokleslosti (blíž to má ke campu než v této souvislosti častěji zmiňovanému pulpu alias braku), kdy inspiračním zdrojem nebyla válečná propaganda (jako u KAPITÁN AMERIKA, s nímž je WW zavádějícím způsobem srovnávána), ale rané komiksy známé třeba z řady DCKK; stylistická eklektičnost, kdy se s proměnou prostředí či času změní i převládající barevné ladění i velikost rámování; nenapodobování jiných děl, a pokud, tak leda pro vymezení se vůči nim (Wonder Women na rozdíl od Supermana /1978/ nemá lidský kostým šedé myši, ale obléká si šat sufražetek); hravé podvracení určitých superhrdinských klišé (Chris Pine jako dáma v nesnázích) i společenských a stylistických norem (Chris Pine je určen pro pohled)... V mnoha ohledech je to konvenční (výstavbou, dvěma liniemi akce, obměnou mýtu hrdiny za mýtus hrdinky atd.), i tak ale radost nemalá. (21.06.2017)

V posledních letech se rozmohla móda točit akční nebo fantasy filmy s hlavními hrdinkami a tak máme možnost vidět nebo poznat celou řadu nových a krásných hereček, které mají co ukázat. V tomto případě Gal Gadot vůbec nezklamala. Její krása je vidět snad až z Měsíce a i na Marsu by pochopili, na co si na planetě Zemi mají dát pozor, kdyby ji chtěli místní Marťani dobít. Horší už je to ale se scénářem, se kterým jsem osobně měl problém. Amíci si asi myslí, že u nás v Evropě jsme úplně blbý a tak tu smíchali vizualizaci první a druhé světové války a udělali z něj líbivý mišmaš, který sice vypadá docela dobře...ale jinak je totálně hloupej. Naštěstí tu ale ke Gal Gadot přifařili Chrise Pinea, který byl snad ještě lepší, jak ona. Měl opět nádhernou roli. Horší už to bylo s nepřítelem v podobě Davida Thewlise. Herecky dobrý, ale jako nepřítel bych ho směřoval někam do úrovni hodný strýček s knírem a bonbóny. No...osobitost by z filmu čišela, stejně tak i kvalita, ale podle mě je to pořád málo na to, aby DC padlo alespoň na rovinu s Thorem nebo Strážci galaxie, kteří přivedli do komiksových filmů novou úroveň kvality...a zábavy. (16.07.2018)

Šestákové dobrodružství přinášející nostalgii a naivní ideály stejně jako první kapitán Mérika či Sky Captain and the World of Tomorrow, citelný ženský vklad autorky Zrůdy (výsměch mužskému šovinismu), funkční zasazení do historického (sic nepříliš reálného) rámce a pulsující srdce hlavní hrdinky, které svou čistotou do našeho světa nepatří. Logika jednání nebožské stafáže sice pláče a natahuje se čas, než Diana ukáže Áreovi „nedovolené bránění“ a pošle ho na dobu neurčitou na trestnou lavici, ale kvůli Gal Gadot se to vzpíraní tanků uprostřed tradičního finálního digisajrajtu dá vydržet. U BvS jsem napsal, že pokud umí Wonder Woman vařit, má u mě šanci. Beru zpět. Vařit budu já; ona ať odpočívá a ve volných chvílích zachraňuje svět.. (21.11.2017)

„Matka mala pravdu. Ľudia si ma nezaslúžia.“ WW na to nevyzerá, ale je to parádna postava. Pre DC znamená to, čo Captain America pre Marvel: cnostná, odvážna, hrdá, čestná, krásne naivná, fyzicky dokonalá a pre dobro ostatných ochotná obetovať život. Pôvabná Izraelčanka Gal Gadot svojím netradičným šarmom postavu skvele predáva. Film je dlhý, nedáva zmysel (prečo pomoocu lasa pravdovravnosti nevypočula aj zvyšných chlapov, ktorí ich prepadli v uličke?) a občas stagnuje (úvod napriek viacerým svetlým momentom pôsobí ako Xena a nie, nie je to myslené ako pochvala). Avšak ako celok mi to vyhovovalo a páčilo sa mi to. Robustné akčné scény. Mnohí tomu vyčítajú preplácané digitálne finále, ale po skúsenostiach s Batman vs. Superman a Jednotkou samovrahov som badal citeľné zlepšenie. Identitu Áresa som odhalil už keď sa daná postava objavila prvý raz na plátne. Občas je to WTF (ja tomu vážne nerozumiem, čiže Amazonky prišli na svet pred tisíckami/miliónmi rokov, napriek tomu normálne starnú a Diana je jediné dieťa narodené za posledné tisíce/milióny rokov?), strih je podozrivý (kam sa podel zvyšok posádky nemeckej lode? Snáď mi nikto nechce nahovoriť, že sa všetci poslušne vylodili na pláž do posledného kusa...?), obetovanie istej postavy na konci mi spočiatku nedávalo zmysel (ale potom mi to pani manželka vysvetlila), občas to stráca logiku (baba mačká tanky, rozprašuje guľometné hniezda a bez rozbehu skáče 20 metrov do diaľky, ale poradiť si s jedným trápnym snajperom nedokáže?), niektoré veci som nepochopil (oceňujem síce, že ostrov Amazoniek vyzerá ako antické historické veľkomesto, následne však do očí bije pocit, že sa v pôsobivých kulisách pohybuje 45 žien) a postavy sú slabo načrtnuté a vlastne ak by tu neboli, vôbec by to nevadilo (mám tušáka, že sú tu najmä preto, aby sa nejako „ospravedlnila“ stará fotka z Batman vs. Superman). Páčilo sa mi osviežujúce obrátenie rolí: žena megahrdinka a chlap nikoho nezmláti, je do popredia pretláčaná jeho fyzická atraktivita a vraví vety „milujem ťa“. Originálne bolo, že národ Amazoniek je braný ako skupina mediátorov. K tomu skvelý hudobný ústredný motív, nerušivé vtipy, pekná úloha pre Chrisa Pinea a fajn rámcovanie v súčasnosti. Chýbala mi potitulková scéna (alebo aspoň Batman priamo vo filme) a škoda, že sa z „jéj, bábätko!“ neurobil vtip na pokračovanie. Mimochodom, pamätáte si na toho drastického mladíka, čo v Troch kráľoch mučil Marka Wahlberga kvôli Michaelovi Jacksonovi?Cinemax TN 2017 (02.06.2017)