Nadoraz

Nemôžem si pomôcť, ale v porovnaní s (zatiaľ) trilógiou Hangover, Deadline je lepšia ako trojka, rovnako dobrá ako dvojka a horšia než jednotka. Čo koniec koncov nie je vôbec zlý výsledok. Zachova postava opäť charakteristicky naväzuje na Alana z Hangover, ktorý ma mimo iného rovnakého rejžu - Todda Philipsa. Celkom slušná road movie so sympatickou dvojkou, nič veľkého ale neočakávajte. (21.03.2014)

Robert Downey a Zach Galifianakis se sešli v tak trochu bláznivé "road movie" komedii. Peter chtěl původně letět za svou těhotnou manželkou do L.A, která má těsně před porodem. Jenže plány mu zkřížil neomalený Ethan, který má namířeno tamtéž, ale kvůli herecké kariéře, i když nemá ani za mák talentu. Na letišti Petera díky Ethanovi potká nepříjemný incident, kvůli němuž je nebohý Peter umístěn na černou listinu pasažérů. Nezbývá mu nic jiného, než vzít odvoz s člověkem, který je zodpovědný za jeho patálie. Jenže cestujte s chlápkem, který vedle vás masturbuje, kupuje si trávu a vozí sebou v plechovce od kávy popel svého nebožtíka táty. Přesto mezi těmito dvěma muži vznikne zvláštní pouto, a navíc Peter musí bezpodmínečně stihnout porod své ženy. Specialista na komedie Todd Phillips natočil celkem vyzrálou komedii, která se prezentuje velmi inteligentním humorem, ale současně se ani tentokrát nevyhýbá extrémům, a tak úplně neusiluje být za každou cenu originální. Do hlavních rolí obsadil svého oblíbence Zacha Galifianakise a poprvé také spolupracoval s Robertem Downeym, na němž není nikdy poznat, jestli ho film šíleně baví nebo šíleně štve. Humorné čí akční situace se střídají s velmi citlivě natočenými pasážemi postupného sbližování mužů, kteří se před tím neznali, ale v podstatě už nikdy potom bez sebe nemůžou být. Tandem Downey-Galifianakis je perfektní a zábava je zaručená. (05.02.2011)

(Sebe)destruktivní konverzační roadmovie aneb pojízdná spermobanka s trvalou... I dal jsem si druhýho Todda Phillipse ve dvou dnech a po absurdním úletu The Hangover čekal jsem přinejmenším stejně svižně napsanou a zrežírovanou pohodovku. Jak už mě při pařbě napadlo, tak Phillips objevil mezistupeň mezi kontrolovanou debilitou a nekontrolovatelným magorismem definovaný jako Zach Galifianakis. Takže bylo jen otázkou času, kdy mu nějaký film "ušijí" přímo na tělo a v případě Due Date je dokonce víc než patrný, že těchle pětadevadesát minut sám vyloženě táhne. Nic proti Robertu Downeymu Jr., jemu prostě ten cholericky arogantní "starkovský" výraz sedí, jen tady hraje chvilkama možná až trochu okatý sparing. Ale celkově jsem se bavil, možná o trochu víc než u samotné "Pařby", byť za ní paradoxně v celkovém dojmu Due Date trošku zaostává. Místy vyloženě perfektní dialogy (skvělá reflexe doby - "Až mě líp poznáte, zjistíte, že mam skvělou povahu. Mam 90 přátel na facebooku, 12 váhá, ale i tak jich mam 90!"), vkusně naředěné "emotivními", prostě lidskými chvilkami a ještě navíc velký plus za halucinogenní jízdu v rytmu nezaměnitelný "Hey You" od Pink Floyd. Svižná komedie se scénářem o životě a nebo jen živelný scénář o bizarnosti života. [final rate: 70%] (16.04.2011)

Ten film trpí klasickým neduhem nových amerických komedií. I Due Date působí, jako kdyby jeho scénář vznikal ještě během natáčení, někde mezi Dallasem a Grand Canyonem. Film tak ve výsledku připomíná surovou hmotu, kterou nestihl opracovat ani scénárista, ani režisér a ani dramaturg, ale producenti ji již posílali do kin. Chybí tomu kontinuita, návaznost a nakonec to graduje do ztracena (výlet k mexickým hranicím jde zcela mimo mě). Snímek navíc ve finále přiváží i pachuť z toho, že tvůrci měli sakra málo střelného hláškovacího prachu na stominutovou komedii. A ten prach vystříleli sakra rychle... Zach Galifianakis se (zatím) neokoukal a (zatím) neleze na nervy, jeho postava pak doslova žadoní o vlastní spin-off (Aldous Snow pro rok 2010?), Robert Downey junior potom sice potvrzuje status lídra hollywoodské ligy, v roli Petera ale trochu tápe a nepropůjčuje ji skoro žádnou osobitost. Na doraz na oraz funguje. Jen ta křivka zábavnosti padala hodně hluboko a pak se do výšin vracela jen sporadicky. Jedem dál... 60% (14.12.2010)

Todd Phillips má komedie zkrátka na háku. Na doraz je sice o něco horší než Pařba ve vegas, ale styl vulgárního, ale přitom vkusného humoru si tento režisér drží stále. Stejně jako z řetězu utrženého Zacha Galifanakise, který vlastně znovu opakuje svou postavu z Pařby, akorát jde do ještě větších extrémů a pořád to funguje. Záda mu navíc kreje výborný Robert Downey Jr. a ti dva si sednou. Hlášek je pořád více než dost, vtipných scén taky a celé to uteče jako voda. Phillips se navíc opět s ničím nepáře a kromě stálého fuckování dojde např. i na mlácení dětí, masturbujícího psa či plyvání na psa. Výborná komediální jízda na závěr roku.70% (13.12.2010)