Život po životě

Tiez som bol prekvapeny, ked som videl meno rezisera Clinta Eastwooda a nikdy som o tomto filme nic nepocul. Ale nazov filmu, ako aj pritomnost Matta Damona mi naznacili, ze by som sa mal na ten film pozriet a nelutoval som to. Hned uvodna scena s tsunami, ktoru som necakal ma samozrejme sokovala. Spomenul som si hned na dramu THE IMPOSSIBLE – NIC NAS NEROZDELI (2012) s Naomi Watts, ale v tomto filme mi bolo jasne, ze sa jedna o 3 rozne osudy na roznych miestach, takze tsunami nebude hlavnou temou filmu, ale bol som zvedavy, ako tie ich osudy dopadnu. Nevadilo mi pomale vypravanie, mozno v polovici filmu to moze niekoho prestat bavit, ale mne to nevadilo. Uplne sa zhodujem s komentarom uzivatela Malarkey. Ako vykonni producenti su na filme podpisani aj Steven Spielberg a Frank Marshall. (29.12.2019)

Postupné odchádzanie do dôchodku býva aj takéto - pomalé, lineárne, sentimentálne a unavené. Už to tak raz proste je a treba sa s tým zmieriť. A tak to Eastwood robí a ja aspoň môžem povedať, že som spokojný, že sa nedal na pretvárku a nepokúša sa o viac, než film je. A robí to tak poctivo a dôsledne, že som mu sám podľahol. 75% (22.04.2014)

Nemůžu se zbavit pocitu, že tady Eastwood šlápl trochu vedle. Je bezesporu skvělým vypravěčem, jenže v Životu po životě prostoru pro vyprávění zase tolik není. Koncept tří (každý s jinou důležitostí a jiným stylem) na sobě zdánlivě nezávislých příběhů, které jsou finálně propojeny postavou George (Matt Damon), si zpětně dokážu spojit pouze s pojmy jako pocitovost, metafyzika, kontemplativnost - Eastwood se snaží neustále něco vyprávět a vytvářet dramatické situace, což na mě bohužel působí dost nepřirozeně. Po čase tenhle počin upadne v zapomnění, čemuž napomůže i naprosto konvenční plakát. Naštěstí tu je krásná Cécile De France, díky které na Život po životě snad nezapomenu já. (16.07.2011)

Jakou mě občas udělá radost, když krom obalu nevím o filmu až do spuštění nic. Samotnej úvod s mejma emocema dokázal zahejbat víc než Nic nás nerozdělí za celou stopáž. Pak to začalo, tři příběhy, každý ve svém počátku silný, s přibývající stopáží lehce oprýskaný. Do toho kopec známých herců. Z Cecile jsem za celé dvě hodiny nedokázala spustit oči, nehledě na to, že mi ani nedošlo, že je to ona. Do toho roztomilá Bryce a sem tam pomrkla i Mylene Jampanoï. Asi v polovině filmu mi konečně mozek začal jakž takž zpracovávat jednoduché vysvětlení, jaká že je hlavní myšlenka filmu a že dál už se to celé asi nehne, což byl trochu kámen úrazu, páč já na tyhle média a podobný věci prostě ani v nejmenším nevěřím. I přes mou skepsi se dal film ale krásně dokoukat a scény s malým klučinou mě doslova tahaly emoce z těla (scéna z metra, setkání s Damonem atd.). Hereafter je řemeslně zvládnutý film, který dokazuje, že zručný rejža dokáže i z odbytého scénáře udělat koukatelnej kusanec. A že to má na svědomí Clint, to jsem taky zjistila až se závěrečnejma titulkama a můj dojem to jen potvrdilo. 70% (18.07.2013)

Clintovi evidentně vysoké pracovní nasazení posledních let příliš nesvědčí. Po fenomenálním Gran Torinu a Výměně přišel průměrný Invictus a teď dokonce ryzí fail Hereafter. Původně se lákalo na mysteriózní thriller ve stylu Šestého smyslu - to samozřejmě vůbec není pravda, v ideálním případě (kdyby se povedl) by Hereafter byl sentimentálním zamyšlením o žviotě a smrti. To by ale nesměl být tak strašně napsaný - když má divák uvěřit v osudovost popisovaných událostí, nesmí ony události ve skutečnosti působit jako kurevsky vykonstruované náhody. I herci jsou slabí, ale vzhledem k tomu, jak jalové dialogy musí v různých wtf scénách pronášet, se není čemu divit. Trochu se ctí z toho vychází jedině Damon. V některých okamžicích je sice cítit potenciál dané látky, ale celek ze mě nevydoloval jedinou silnější emoci. Ten film je chladnej jak psí čumák, ačkoli by strašně chtěl být niterný a citlivý. I po zklamaných ohlasech jsem věřil ve slušnou podívanou, jsem velmi nepříjemně překvapen, jak slabý snímek se z toho nakonec vyklubal. PS: Tsunami sice pěkná, ale ve své podstatě úplně zbytečná. (03.03.2011)