Život po životě

Je až s podivem, jak člověk, který mě před 2 lety uhranul emotivním Gran Torinem, mě může tak solidně uspat pomocí tohodle chladného a nudného filmu. Scénář je o ničem, celé to putuje od nikud nikam, postavy jsou nezajímavé a herci jedou na volnoběh. Jediná Bryce Dallas Howard tady hraje dobře a donutí probudit z herecké apatie i Matta Damona. Eastwoodovi to navíc celé vůbec nesedlo a i když tam místy probleskne jeho styl, tak většinu času to působí až příliš rutinně a neoriginálně. Velké zklamání. (25.03.2011)

Z tohto filmu mám rozpačité pocity, pretože mám dojem, že v Eastwoodovom pojatí je ústredná téma potlačená do úzadia a na povrch opäť vystúpili medziľudské vzťahy, ktorým ale chýba väčšie zaujatie. Život po živote je len radou dlhých, chvíľami nezaujímavých dialógov, ktoré sa náznakovo dotýkajú motívu života po smrti. Typická eastwoodovská "naťahovanina", ktorá mi pri iných jeho filmoch neprekáža, no tento námet si jednoducho zaslúžil väčšie rozpitvanie, nie len prepojenie ľudských vzťahov na štýl Allena alebo Inarritu. Pekné, celkom tragické osudy postáv mi, bohužiaľ, po čase vyšumia z hlavy vďaka monotónnemu režisérskemu pojatiu (kto očakáva klasickú dialógovú drámu, môže byť spokojný, osobne ma viac zaujala dejovo pohotovejšia snímka Hráči so smrťou s Juliou Roberts). Pochváliť ale musím skvele natočenú, mrazivú úvodnú sekvenciu tsunami a herecký výkon Damona, ktorý je dobrý všade, kde sa objaví. (17.08.2011)

Zajímavej námět, ale to je bohužel asi tak všechno, co z toho Clint vytřískal a tak se z toho u mě stává jeho nejslabší film, i když nemůžu říct, že by mě vyloženě nudil, nicméně za dvě hodiny se nestane téměř nic zajímavýho, když pominu parádní tsunami na začátku, za který by se nemusel stydět ani katastrofickej film, a ty tři na sobě původně nezávislý příběhy jdou tak dlouho samy, až jejich propojení je skoro zbytečný a samy o sobě nejsou zajímavý. (27.02.2011)

Nemůžu se zbavit pocitu, že tady Eastwood šlápl trochu vedle. Je bezesporu skvělým vypravěčem, jenže v Životu po životě prostoru pro vyprávění zase tolik není. Koncept tří (každý s jinou důležitostí a jiným stylem) na sobě zdánlivě nezávislých příběhů, které jsou finálně propojeny postavou George (Matt Damon), si zpětně dokážu spojit pouze s pojmy jako pocitovost, metafyzika, kontemplativnost - Eastwood se snaží neustále něco vyprávět a vytvářet dramatické situace, což na mě bohužel působí dost nepřirozeně. Po čase tenhle počin upadne v zapomnění, čemuž napomůže i naprosto konvenční plakát. Naštěstí tu je krásná Cécile De France, díky které na Život po životě snad nezapomenu já. (16.07.2011)

Tři lidé se svými příběhy o posmrtném životě. Od Eastwooda nejde očekávat podobně gradující a depresivní drama jako je iñárritův trojlístek, ale rozhodně má k tématu co říct. Daří se mu to nejen díky slušným dialogům, které nenudí a i přes svou "klišé" pózu jsou smysluplné, čemuž pomáhají samozřejmě i velmi dobří herci. Působivé úvodní tsunami vystřídají jen malé vlnky na filmovém moři zbylých dvou hodin filmu, ale jako divák jsem byl spokojen. Když už ne příběh, tak kvůli skvělé kameře a nasvícení scén (přechody ostře bílé do stínů reflektují samotný "další život" velmi často a přitom vůbec neruší) stojí Hereafter za to. PS. zajímavé, jak filmy s tématikou smrti jsou podobně odmítány jako knihy v tomto filmu:) (02.03.2011)